Houbaření na vlastní zahradě? Pěstovat můžete pýchavku, žampiony a shiitake, ale i hřiby

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Jestli vás nadchla myšlenka, že si ráno vezmete košíček a vyrazíte jen v pantoflích na konec zahrady, abyste si natrhali pár hub do bramboračky nebo pod maso, poradíme, jak to co nejlépe udělat, abyste i vy mohli radostně zvolat, že rostou!

Když procházíte lesem a sbíráte houby, můžete podlehnout dojmu, že rostou všude a vlastně nic moc nepotřebují, takže pěstovat je musí být naprosto jednoduchá věc. Až tak bez práce to ale není. Hlavně je totiž zapotřebí jim zajistit to, co potřebují. Velmi obecně řečeno, je to prostředí, jaké mají právě v lese, tedy hlavně stromy, vhodnou zeminu, vlhko a tak akorát světla.

O vztahu hub a stromů by se daly napsat celé knihy, protože je fascinující, jak dovedou spolupracovat na výměně určitých látek, které buď houba, nebo strom potřebují a jež si samy nedovedou z půdy vzít. Houby od stromů berou organické látky a podhoubí stromu vyrábí dusík, fosfor a další stopové prvky. Houby a stromy spolu i komunikují a tvoří společenství, které je na sobě závislé. Když houby přijdou o „svůj“ strom, zahynou, naopak strom bez hub bude hůř prospívat.

Pokud chcete začít s pěstováním hub na zahradě, musíte vybrat takové druhy, kterým můžete vytvořit potřebné podmínky. Jestliže tedy máte na zahradě vyloženě lesní kout, můžete vyzkoušet i sadby klasických lesních hub, jako jsou hřiby, ale většinou platí, že pokud tam takové podmínky jsou, pak se tam houby vyskytnou samy od sebe. A jestli tam nejsou, nemusí se jim dařit, ani když je vysadíte. Prodávají se sadbové směsi práškové nebo tekuté – můžete to vyzkoušet.

V zásadě se ale doporučuje soustředit se na dřevokazné druhy hub, u kterých je výsledek daleko jistější. Jde o hlívu ústřičnou, shiitake čili houževnatec jedlý, penízovky, Jidášovo ucho, kuřátka nebo opěnky. Velmi úspěšně se dají pěstovat i žampiony. Na trhu můžete najít i sadbu bedel nebo vatovce - pýchavky.

Pokud zakoupíte sadbu hub, lze je vysazovat od jara do podzimu. Součástí balení je vždy přesný návod, jak postupovat, většinou se sadba nasype nebo nalije ke kořenům určitého druhu stromu, do hloubky 10 až 20 cm. Pak se zasype směsí zeminy s listím a jehličím. Místo je pak dobré pravidelně zalévat a udržovat vlhkou zem. Není to ale jako u zeleniny, nemusíte sklízet vždy v roce, kdy jste houby zasadili. U kuřátek se uvádí například 2 až 5 let, než vyzrají a můžete je sklízet, ale třeba u pečárky jde jen o týdny.

Houby můžete pěstovat nejen venku na zahradě, ale lze využít i vlhký sklep. V něm se bude dařit nejen klasickým žampionům nebo hlívě, ale můžete vyzkoušet i penízovky sametonohé, houževnatec jedlý známý jako shiitake, ale i Jidášovo ucho. Tyto druhy se prodávají většinou v boxech či pytlích s „naočkovaným“ substrátem nebo třeba slámou, do kterých je zapotřebí jen udělat otvory a uložit je do vhodných podmínek – jaké to jsou, to záleží na druhu houby, přesný návod najdete na obalu. Všechny ale potřebují vlhké a teplé místo, žampiony i tmu.

Můžete koupit i špalky, které jsou „naočkované“ a na nichž pak houby vyrostou. Nebo kolíčky pro naočkování špalků, které máte na zahradě.

Houby z pytlů a špalků rostou poměrně rychle a hojně, takže za pár týdnů můžete chystat pokrmy z hub. U špalků je výhodou, že z nich lze houby sklízet minimálně i následující rok.

Jestli s pěstováním hub začínáte, zvolte si nejméně náročný druh, kterým je jistě hlíva a také žampiony.

Kvíz: Poznáte jedlé houby od těch nejedlých?