Druhy půdy určují, co byste na své zahradě měli pěstovat. Pozor je třeba dávat i na pH

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Máte na vaší zahrádce půdu lehkou, středně těžkou nebo těžkou? Anebo podle jiného dělení hlinitou, jílovitou, písčitou, kamenitou, vápenatou a rašelinnou?

Je to podstatné pro to, co a jak chcete pěstovat - stejně jako pH půdy, podle kterého se půdy dělí na kyselé (pH 4,5-6,5), neutrální (pH 6,5-7,3) a zásadité (pH 7,3-8).

Pokud si nejste jisti, co vám leží na zahrádce, nejsnazší je objednat si základní rozbor, jehož cena nebývá většinou nijak vysoká a pomůže vám lépe poznat vaši zahradu nebo sad. V zahradnických centrech se také prodávají speciální sady, které vám pomohou odhalit pH nebo další údaje.

Jedná se o půdu hrubé zrnitosti, a tak špatně udržuje vodu, a také se rychle zahřeje. Je tedy nutné ji v létě častěji zalévat a pomůže také mulč. Snadno ji rozfouká vítr, je chudá na živiny, ale zároveň je díky své propustnosti bohatá na kyslík. Vzhledem k téměř úplné absenci humusu je nutné při pěstování hnojit častěji, ale v malých dávkách. Písčité půdy bývají spíše kyselé, a tak je v případě potřeby (například při zakládání trávníku) můžete zneutralizovat vápněním.

Můžete na ní pěstovat zeleninu, některé ovocné stromy (třešně, broskvoně) a také ty druhy trvalek, které nejsou příliš náročné na živiny (levandule, flox, divizna).

Tento typ středně těžké půdy je pro zahrádkáře ideální, protože dobře váže živiny a zadržuje právě takové množství vody, které nezpůsobí přemokření. Nejenže se s ní dobře pracuje, ale také obsahuje vyvážené množství písku, jílu i organické hmoty. V této půdě bude růst většina ovoce, zeleniny i okrasných rostlin, stačí se tedy zaměřit jen na její pH a poupravit ho vápnem nebo naopak rašelinou.

Myslete také na to, že máte-li rostliny zasazené několik let na jednom místě, je vhodné jim časem dodávat spotřebované živiny.

Jde o typ těžké půdy, která je sice velmi bohatá na živiny, ale vodu nepropouští - naopak ji zadržuje a to společně s absencí kyslíku způsobuje přemokření a rozbahnění. Zároveň se tato půda po přesušení smrskne, a vytváří tak rozpraskané rýhy a velmi těžce obdělávatelné zemité „kry“.

Úprava půdy záleží na procentu jílu, který se v ní nachází. Někde postačí jen pravidelné přidání písku s humusem, jinde bude třeba vytvořit i drenáž. Do takto upravené půdy pak můžete sázet většinu ovocných stromů, trvalek i zeleninu.

Méně časté druhy půdy, které nalezneme především ve volné přírodě, jsou:

Rašelinná půda je z velké části tvořena organickou složkou. Velmi zadržuje vodu, a tak bývá často přemokřená a je velmi kyselá. Hodí se na pěstování vřesů, azalek, kamélií nebo lilií, pro většinu běžných rostlin je však nevhodná. Pravým opakem je půda vápenatá, která je velmi chudá na živiny, zásaditá a vodu téměř nezadržuje. Daří se v ní pivoňkám, orlíčkům nebo třeba kosatcům.

Půda kamenitá je téměř nepoužitelná pro pěstování běžných druhů rostlin, protože se z větší části skládá z kamínků, skal a štěrku. Neobsahuje téměř žádnou organickou hmotu a voda po ní jednoduše steče.

Zeleninový záhon na poslední chvíli: Vypěstujte si ředkvičky, saláty i mrkev