Cuketu do mrazáku, dýni do sucha. Jak skladovat tykve, aby vydržely klidně až do února

Tykví je nepřeberné množství. Můžete vypěstovat kulaté i podlouhlé cukety, dýně hokaido, patisony i pestrobarevné okrasné dýně, které použijete na podzimní výzdobu. Najednou se může zdát, že máte tykví tolik, že nevíte, co s nimi. Část můžete rozdat a udělat radost sousedům, část zpracovat a zbytek uskladnit. Dobře uložené tykve pak můžete vařit třeba i v únoru.

Ať už budete na zahrádce trhat cukety, dýně nebo patisony, platí obecně jedno důležité pravidlo: plody by měly být zralé, ale nikoli přezrálé. Tykve by měly vždy mít plně vyzrálou slupku, která je tvrdá a matná. Stopka by pak měla být suchá. Neulamujte ji ale, nechte ji na plodu zaschnout, prodloužíte mu tím život.

Tykve po utržení prohlédněte. Ty, které mají poškozenou slupku, hned zpracujte. Na uskladnění vyberte jen plody, které jsou v dobré kondici, nejsou nahnilé nebo poraněné. Plod, který je nemocný nebo poškozený, by rychle nakazil i zbytek a vy byste nad uskladněnou úrodou zaplakali.

Plody patisonu mají bílou slupku, nečekejte proto, že se zabarví. Sklízet je můžete už v létě. Stejně jako u cuket platí, že chutné jsou mladé plody. Pokud si chcete patisony uchovat na později, nechte je vyrůst a pořádně dozrát – třeba i do konce září. Od rostliny pak patison odřízněte, nechte mu stopku, která zaschne, a tak se do plodu nedostane hniloba.

Několik dnů můžete nechat patisony vysychat na slunci, nejenže jim zaschne zmíněná stopka, ale ztvrdne jim i slupka, která pak bude jako obranný štít. Patisony skladujte na chladném, ale suchém místě. Ideální je třeba studená chodba, kde je teplota do 15 °C, nebo sklep, který není vlhký. Takto uskladněné patisony vydrží do konce roku.

Také dýně, které chcete uskladnit, nechte pořádně vyzrát. Zase se můžete řídit podle slupky (lesklou slupku mají nezralé plody) a podle stopky (ta má být suchá). Při sklizni dýni uřízněte ostrým nožíkem, ponechte jí stopku asi v délce tří až pěti centimetrů. Dávejte pozor, ať ji nevylomíte.

Pokud to jde, dýně sklízejte za slunečného a suchého počasí. Stihnout byste to měli ještě před příchodem prvních mrazíků, které plod nenávratně poškodí. Dýně nechte několik dní vysušit na slunci. Pokud prší, tak aspoň na teplém, suchém a větraném místě.

Dýně potřebují hlavně sucho, jinak rychle chytají plíseň. A nesmí být v teple, to by zase vysychaly. Ideální je teplota kolem 10 až 15 °C a vlhkost vzduchu kolem 50 až 60 %. Dýně neskladujte naskládané na sobě, ale spíše vedle sebe. Každý plod by měl mít kolem sebe prostor, kudy může proudit vzduch.

Bedýnky, kam dýně uložíte, můžete vystlat kartonem, slámou nebo senem, tyto materiály fungují jako izolace. Pravidelně plody kontrolujte, a pokud na některém objevíte plíseň, ihned ho dejte pryč, jinak nakazí i ostatní. Dobře uskladněné dýně vám vydrží třeba i do února, pokud je dřív nesníte.

Také cukety si můžete nechat na horší časy, až bude zima a záhony budou prázdné, přijdou vám vhod. Postupujte podobně jako u patisonu nebo dýně – nechte plod dozrát, aby měl tvrdou a odolnou slupku a na poklepání zněl dutě. Samozřejmě bude taková cuketa větší než ta, kterou sklízíte k okamžité spotřebě – bude mít třeba kolem čtyřiceti centimetrů. Opět platí, že cuketu odřízněte i se stopkou a nechte ji uschnout. Skladovat ji pak můžete v místnosti, kde je sucho a teplota v ní nepřekročí 15 °C.

Krom toho můžete cuketu zamrazit. Stačí ji rozpůlit, zbavit semínek a nastrouhat nebo pokrájet na kostičky. Takto připravenou cuketu dejte do plastových krabiček. Neplňte je ale až úplně po okraj, protože cuketa pouští vodu, takže by krabička mohla po zamrazení prasknout. Nezapomeňte si víčko popsat, než krabičku uložíte do mrazáku.

Ze zamrazených cuket můžete vařit polévku, použít je na omáčky, na quiche nebo z nich třeba upéct buchtu podobně jako z čerstvé cukety.