Blíží se čas sázení růží. Namočte je na půl dne do vody a pozor, ať nejsou moc nahusto

V současnosti existuje u růží tolik kultivarů, že si jejich fanoušek připadá v květinářství jako mlsný návštěvník cukrárny. Dal by si všechno a nakonec ani neví, který dortík si vybrat. Proto je nutné pořádně si promyslet předem, co od těchto nádherných květin očekáváte a kam je plánujete umístit.

Chcete si jimi nechat porůst oblouk nebo pergolu? V tom případě zvolíte pnoucí růže. Pokud však toužíte po voňavých květech do vázy, jsou pro vás ideální čajohybridy. Existují kultivary plnokvěté, velkokvěté, drobnokvěté i vícekvěté s vůní i bez ní. Také barev je nepřeberné množství, a to včetně vzácné a nedávno vyšlechtěné modré růže Applause.

Každý typ růže má své specifické požadavky, které je vhodné zjistit ještě před koupí. V případě, že růži kupujete v zahradnictví, nezapomeňte si uschovat cedulku. Když pak třeba zapomenete její název, můžete ho později díky cedulce snadno najít a vyhledat si, jak o daný druh dále pečovat.

Velkokvěté růže (čajohybridy) patří mezi nejoblíbenější. Díky své výdrži po řezu se využívají především ve floristice a květinářstvích. Voní velmi výrazně a mají dlouhé, silné stonky, na konci kterých vyrůstá vždy jeden velký plný květ.

Vysoké keřové růže mohou mít až přes dva metry a svým vzrůstem i květy připomínat ty divoce rostoucí. Většina kultivarů kvete opakovaně. Právě proto jsou (společně se svou výškou a vůní), často využívány na živé ploty a zdi. Spousta odrůd se dá po vyvázání na konstrukci pěstovat i jako popínavé.

Zakrslé keřové růže jsou nižší a hustější než ty vysoké. Zvládnou tak zakrýt i nevzhledné nebo větší plochy. Hodí se proto spíše do větších zahrad či parků.

Miniaturní růže dorůstají do maximální výšky 45 cm, ale častěji mívají jen kolem 20 cm. Hodí se do skalek, jako obruba záhonů nebo je v nádobách můžete umístit na okno, terasu či balkon. Vyznačují se drobnými kvítky a některé odrůdy můžete při správném zazimování pěstovat i jako pokojovky.

Záhonové růže (polyantky a floribundy) tvoří vzpřímený keř vysoký kolem 70 cm a hodí se i do skupinových výsadeb. Nebývají aromatické, ale zato v sezoně bohatě a téměř nepřetržitě kvetou. Jsou nenáročné na pěstování a velmi odolné vůči mrazům.

Pnoucí růže také velice dobře snáší zimu a většina jich velmi rychle roste. Díky svým až 10 m dlouhým výhonům snadno porostou pergoly, zdi nebo ploty. Zajímavé jsou také naroubované na vysokém kmínku, kde vytvoří efektní převis.

Půdopokryvné růže rostou velmi rychle, plazí se při zemi a jsou spíše drobné. Nevyžadují přílišnou péči, díky čemuž je můžete vysadit i na špatně přístupná místa, jako jsou svahy.

Kmínkové (stromkové růže) jsou velmi oblíbené jako solitéry. Jejich velkou výhodou je, že se dají pěstovat také v nádobách, takže jimi můžete zkrášlit i balkon nebo terasu.

Staré zahradní růže jsou velmi vzácné. Mají krásné voňavé plné květy v odstínech růžové a kvetou pouze jednou ročně. Právě tyto růže byly pěstovány předtím, než se začaly šlechtit růže velkokvěté.

Růže můžeme vysazovat buď na jaře, nebo na podzim. Výhodou podzimní výsadby je, že budou mít přes zimu dostatek času na tvorbu kořenů, kdežto na jaře spotřebují větší část energie na tvorbu listů. Aby bohatě kvetly, vyžadují humózní písčito-hlinitou půdu a slunné stanoviště. Potrpí si na dostatek místa a vzduchu. Pokud je zasadíte příliš nahusto, spousta odrůd méně kvete a trpí různými chorobami.

Velikost rozestupů mezi jednotlivými růžemi záleží na každém druhu. Největší potřebují pnoucí růže (1-2 m). Stromkovým druhům nechte mezi sebou cca 80-100 cm a těm velkokvětým postačí 35-45 cm.

Samotné sazenice před výsadbou namočte alespoň na 12 hodin do vody. Pokud sázíte na jaře, zkraťte výhony na 1-3 očka (podle druhu růže a velikosti sazenice). Při sázení na podzim růže zkracovat nemusíte, proveďte raději řez až na jaře. Důležité je zasadit rostlinu do pořádně prokypřené půdy (kdy rýt a kdy nerýt). Ideálně do substrátu určeného přímo růžím a vždy níže, než byla zasazena původně. Řiďte se viditelným uzlíkem, který musí být po vysazení v zemi. Kořínky vždy nechávejte směřovat dolů a nikdy se je nesnažte rozplétat a rovnoměrně rozprostírat.

Velkou pozornost věnujte pravidelné zálivce. Jelikož mají růže dlouhé a dolů směřující kořeny, je potřeba je zalévat dostatečnou dávkou vody. Volte raději vydatnou zálivku méně často (mimo velká vedra například jednou za dva týdny) než každodenní zalévání trochou vody. Především v létě si dávejte pozor, abyste růže nepolili na listy a nevědomky tak nezapříčinili jejich spálení a hnědnutí. Pokud růže nějaké suché listy nebo odkvetlé květy má, pravidelně je odstraňujte, aby rostlina mohla svou sílu soustředit do nových květů.

Pokud jste sázeli rostlinu do substrátu pro růže, přihnojovat ji stačí za rok až dva po výsadbě. Hnojí se v předjaří a v době, kdy se začnou objevovat první poupata. Ideální jsou speciální hnojiva přímo pro růže, která obsahují všechny potřebné prvky jako dusík, draslík, vápník, hořčík, fosfor nebo železo.

Častým škůdcem u růží jsou mšice. Zbavit se jich můžete speciálním postřikem. Při volbě šetrnější varianty se dá využít mýdlová voda. Z chorob jsou nejčastější ty houbové, a to především padlí růžové, které se projevuje šedobílým povlakem na listech. Růže trápí i černá skvrnitost napadající především mladé listy a výhonky. V obou případech je nutné odstraňovat napadené listy a postřikovat růže fungicidním přípravkem.

Před zimou je třeba půdu kolem růží prokypřit a pořádně zalít. Některé druhy jsou citlivé na mráz, proto bude nutné je na zimu přikrýt mulčem, hrabankou, listím nebo kopečkem hlíny, který kořeny ochrání.

Nebo máte raději muškáty? Poradíme, jak je pěstovat, aby dlouho vydržely