Materiál do kuchyně: Dřevo, lamino nebo MDF desky? Rozdíl může být v ceně i životnosti

Jak si vybrat hezkou a zároveň praktickou kuchyňskou linku, která se vejde do vašeho rozpočtu? Hodně záleží na tom, z jakého materiálu bude. Proto vám představíme nejčastější materiály i s jejich výhodami a nevýhodami, abyste měli rozhodování o něco jednodušší.

Když hledáte a vybíráte novou kuchyňskou linku, pak nejčastěji narazíte na následující tři materiály. Jaké jsou jejich výhody a nevýhody?

Vzhledem k ceně je masivní dřevo momentálně asi nejluxusnější materiál. Vyjde minimálně o třetinu, spíš o polovinu dráž než ostatní. „Je to materiál prověřený generacemi, k jeho hlavním přednostem patří zdravotní nezávadnost, bytelnost a dlouhá životnost. Dodá na útulnosti a neopakovatelnosti, protože každý kus masivního dřeva je díky nezaměnitelné struktuře originál s vlastním příběhem, který neustále pracuje a mění podobu,“ říká bytová designérka Anke Glut.

Na kuchyňské linky se používá nejčastěji dub nebo buk. Jsou to tvrdá dřeva a nejsou náchylná k poškrábání, případně je lze do jisté míry opravit. Výhodou dřeva je i to, že se dá tvarovat, ohýbat i zajímavě frézovat a „stárne do krásy“. Často se používá v kombinaci se skleněnými výplněmi a detaily z kovu.

A nevýhody? Dřevo se může poškodit mechanicky a vadí mu dlouhodobé působení vlhka. Právě proto se upravuje mořením, voskováním nebo se lakuje a natírá vhodnými barvami. Tuto ochranu je třeba pravidelně obnovovat a to stojí čas i peníze.

Asi nejvyužívanější materiál na výrobu korpusů a dvířek kuchyní je v současnosti lamino, tedy dřevotřísková deska s nalisovanou vrstvou laminátu po obou stranách. Jeho výhodou je cena, jednoduchá údržba, odolnost proti mechanickému poškození a krátkodobé vlhkosti a také hmotnost – nábytek je relativně lehký. Skvělá je také možnost vybrat si z mnoha barev a vzorů – včetně těch, které věrně napodobují třeba dřevo, beton nebo kámen.

Nevýhodou může být to, že je to materiál náchylný na vlhkost, takže musí být velmi kvalitně zpracován. Jedná se především o hrany ošetřené tak, aby do nich nemohla zatékat voda. Ideální je, pokud jsou dvířka zakončena ABS hranou, tedy plastovým lemem. Riziková místa jsou ve spojích pracovní desky, pod dřezem, okolo sporáku, trouby a myčky, kde se může voda i kondenzovat z páry.

Materiál MDF je dřevovláknitá deska vyrobená z rozvlákněných a lisovaných štěpek dřeva. Je dobře tvarovatelná, lze ji zdobit frézováním, nalakovat či opatřit fólií, která se nalisuje na všechny strany desky, nebo pokrýt dýhou, tedy dřevěnou vrstvou. Jde o pevný a odolný materiál a s vhodnou povrchovou úpravou mu zásadně neublíží teplo ani vlhkost. Pokud je fólie dobře nalepená i přes hrany, pak se také velmi snadno ošetřuje a je odolná.

Nevýhody? MDF desky jsou dražší a také poměrně těžké, což zhoršuje manipulaci s nábytkem.

Pracovní deska je v kuchyni naprosto nejvytíženější, takže by měla být stálobarevná, odolná jak proti vlhkosti a teplu, tak proti mechanickému poškození při krájení nebo pádu těžkého nádobí. A měla by se snadno udržovat. Pracovní desky se vyrábějí z nejrůznějších materiálů, ale v poslední době jsou asi nejoblíbenější kompaktní lamináty a dřevo. U dřeva jsou plusy a minusy stejné jako v případě kuchyňské linky:

Tento materiál dřív nacházel uplatnění především jako obklad v koupelnách. Nyní se kompaktní lamináty využívají i na pracovní desky, jako obklad stěny za linkou, ale také na dvířka. Jsou odolné proti nárazu, oděru, mechanickému poškození, vysokým teplotám a vlhku. „Tento vysoce odolný a nenasákavý materiál umožňuje do desky vsadit dřez se spodní montáží a přímo do ní vyfrézovat okapové drážky,“ říká Lubomír Kučera, obchodní ředitel firmy Oresi. Vítané je i to, že jsou lamináty dostupné v mnoha dekorech, barvách a strukturách.

Dalším oblíbeným materiálem na pracovní desky je umělý kámen. Je vyrobený z písku nebo nadrcené směsi kameniva a tvarovaný do desky. Do kuchyní je skvělý mimo jiné proto, že se na něm nedaří bakteriím. „Charakterizuje ho snadná údržba, stálost a odolnost vůči vysokým teplotám. A na rozdíl od přírodního kamene není pórovitý a nevsakuje tekutiny,“ říká bytová designérka Tereza Víchová ze studia Gebas atelier architects. Mezi nevýhody umělého kamene může patřit vyšší pořizovací cena.

Z výše uvedených materiálů si nemusíte vybírat jen jeden – kombinace jsou možné, atraktivní, a navíc mohou přinést úspory. Často se využívá například levnější lamino na korpusy skříněk a k nim se pak mohou připojit třeba dvířka z masivu.

5 přešlapů při zařizování kuchyně: Na tohle si dejte pozor!