Článek
Když se řekne puberta, nejspíš se vám vybaví protivné stvoření, jehož hlavním zdravotním problémem je nový pupínek na obličeji. Křivdíte mu: ve skutečnosti je dospívání docela fuška.
Největší fyzickou zátěž představuje takzvaný „pubertální růstový výšvih“, období, kdy děti vyrostou až o 12 centimetrů za rok. U chlapců obvykle začíná okolo dvanáctého roku a vrcholu dosahuje ve čtrnácti. U děvčat je celý proces posunutý přibližně o dva roky – vytahovat se začnou už po desátých narozeninách a nejrychlejšího tempa dosahují ve dvanácti. Mezi 11 a 13 roky proto dívky bývají v průměru vyšší než stejně staří chlapci. Ti ale rostou déle, takže svoje kamarádky nakonec předeženou.
Mami, nemůžu spát!
Právě v období nejrychlejšího růstu se objevují záhadné potíže – pálivé bolesti v oblasti stehen nebo bérců, u obou nohou současně, které jako by vycházely „z hloubky“ kostí a svalů. Postižených chlapců a dívek je přibližně stejně. Bolestivé záchvaty obvykle trvají od deseti minut do půl hodiny a opakují se nepravidelně – po nějakou dobu třeba denně, a pak je zas čtvrt roku klid.
Bolesti kloubů, svalů, ale i hlavy si žádají konzultaci s lékařemFoto: thinkstock
Co by měli udělat rodiče?
Nemávat nad bolestmi rukou a přivést dítě k lékaři. Nejdříve je totiž třeba vyloučit jiná, závažnější onemocnění. Jsou-li bolesti například doprovázeny otoky, horkostí nebo zhoršenou hybností, s největší pravděpodobností o růstové bolesti nejde.
„Podmínkou stanovení diagnózy ,růstové bolesti´ je normální výsledek fyzikálního a základního ortopedického vyšetření a standardní hodnoty laboratorních testů,“ říká MUDr. Veronika Rákosníková z dětské ordinace Mignon Pediatrie Karlín. „K úlevě pomůže masáž bolestivé oblasti, suché nebo vlhké teplé obklady a léky s obsahem paracetamolu. V rámci psychoterapeutického pohovoru je důležité zdůraznit, že nejde o vážnou nemoc a že bolesti časem samy přejdou,“ dodává.
Nesimuluje náhodou?
Děti trpící růstovými bolestmi občas čelí i podezření, že si vymýšlejí, chtějí se vyhnout povinnostem nebo se jen „dělají zajímavé“. Někdy to tak může být – i tak ale jde o důležitý varovný signál. Pokud si dítě myslí, že musí z nějakého důvodu simulovat, rozhodně není všechno v pořádku. Navíc, hranice mezi předstíráním a psychosomatickým původem potíží může být velmi tenká a nezřetelná. To, zda dítě nemá nějaké skryté trápení, které se navenek projevuje bolestmi, může pomoci odhalit třeba školní psycholog (více najdete v článku Kdo udrží tajemství dětí? Školní psycholog!).
Migréna mívá naštěstí u dětí slabší průběh než u dospělýchFoto: thinkstock
Může bolet i hlava
Nestěžuje si váš potomek na nohy, ale na hlavu? Může jít o migrénu – hormonální změny na začátku puberty mohou vznik záchvatu podpořit. U dětí ale příznaky migrény často vypadají jinak než u dospělých. Žaludeční obtíže je trápí víc než dospělé; některým dokonce může být jen špatně, aniž by je hlava vůbec bolela.
U dětí, které trpí na cestovní nevolnost, je riziko migrény větší. Bolest hlavy většinou začíná od čela, postupně se koncentruje kolem očí a zachvacuje celou polovinu hlavy. Pulzuje a zřetelně se zhoršuje při pohybu. Typickým příznakem je světloplachost („Mami, zhasni, to světlo mě píchá!“). Stejně jako u dospělých, i u dětí je pro omezení záchvatů rozhodující pravidelný denní režim. Takže žádné ponocování!
Když je zle, i ten největší cool drsňák je najednou schopný se zas k mámě přitulit. Taky to má něco do sebe, co myslíte? Zvlášť když o nic vážného nejde...
