Bude tuhá zima? Prozradíme vám, na co se podle pranostik máte připravit

Jak se bude počasí vyvíjet, lidé logicky usuzovali z přírody kolem sebe. Ještě dávno předtím, než mohli využívat předpovědí meteorologů, si všímali chování přírody a z těchto pozorování a dlouhodobých zkušeností vzešly lidové pranostiky. Řídily se chováním zvířat, růstem rostlin či počasím v předchozích měsících. Některé asi budete znát od prababiček a možná budou přesnější než matematické modely. Podívejte se, čeho byste si tedy měli všímat, a zkuste sami odhadnout, jaká ta letošní zima bude.

Jedním z oblíbených a údajně osvědčených ukazatelů byly houbové žně. Dávná pranostika říká: „Moc hub srpnových, moc vánic sněhových.“ Houbových pranostik je více, podzimní nadílka hub údajně znamená, že zimu nemáme čekat příliš brzy. Bohužel žádné prameny už neuvádějí, jak to je, když se množství hub liší v několika regionech, které od sebe navíc nejsou moc vzdálené. A letošní letní i podzimní úroda hub byla v rámci naší země značně nevyrovnaná.

Řídit se můžete i podle listí. „Listových“ pranostik je několik, ze všech však vyčtete, že čím později padá listí ze stromů, tím bude zima drsnější. A jedna dokonce říká, že napadne-li sníh na ještě zelené listy, předchozí předpověď to potvrdí. A naopak – pokud nasněží na listí již žluté, spadané, nebude to se zimou údajně žádná tragédie. Kdyby však byl příliš teplý podzim a stromy by předčasně nasadily na květy, znamenalo by to podle babských povídaček velmi dlouhou zimu. O tuhosti nadcházející zimy se údajně můžete přesvědčit i podle plodů: když má buk mnoho bukvic, a je-li hodně žaludů, kupte si rovnou teplé boty, budete je potřebovat.

Velmi oblíbená předpověď, kterou jste možná slyšeli od prababiček, se týká cibule: čím více slupek z ní musíte sloupat, tím krutější zima bude. Bohužel už žádná z pranostik neříká, jak je to s cibulí dovezenou z jiných zemí, takže buď si musíte sehnat českou zeleninu, nebo se na kvalitu předpovědi raději nespoléhejte. Napovědět vám ale může i vzhled růží v záhonech: hezké růže v létě údajně znamenají pěkný podzim a pozdní příchod zimy a naopak.

Stejnou měrou jako rostliny se na lidových předpovědích podílejí i zvířata. Tuhou zimu můžete čekat, když se zvířata přesouvají na jižní stranu hor nebo k lidským sídlům a stejně tak, když se kočky, králíci, husy či lesní zajíci přežírají a dělají si tukové zásoby. Soudit můžete údajně i podle hustoty jejich srsti či peří – čím hustší kožíšek, tím krutější zima bude. Sledovat můžete i ptactvo. Přísloví tvrdí, že drží-li se vrány pohromadě nebo se divocí ptáci stahují blízko stavení, bude drsná zima.

Jste fanoušky hmyzí říše? Pak sledujte mravence. Pokud během léta vrší vysoká mraveniště, bude tuhá zima. A čím lépe si včely utěsní vchody do úlů propolisem, tím budou teploty nižší. O velkých mrazech údajně svědčí i to, když pavouci tkají pavučiny přes sebe. Pořádná zima také podle našich předků začne měsíc po tom, co na podzim začnou hodně rýt krtci. Dělají-li krtince vysoké, bude zima tuhá, pokud nízké, pak mírná.

Četné říjnové mlhy předpovídají značné množství sněhu, srpnové bouřky ukazují na velké mrazy, naopak podzimní bouřky značí mírnou zimu. Jestli si pamatujete, jaké počasí bylo na svatého Jakuba, tedy 25. července, můžete to do svých propočtů také zahrnout. Pokud bylo krásně, počítejte podle pranostiky s tuhou zimou. Na tu poukazuje i vlhké a teplé léto, a je-li červenec teplejší než srpen. Když je tomu naopak, čekejte zimu mírnou. Meteorologická stanice Brno-Židenice zaznamenala letos na Jakuba průměrnou denní teplotu jen 19,4 °C a déšť. A letošní srpen byl podle statistik přibližně o půl stupně teplejší, což by mohlo napovídat, že zima tak krutá snad nebude.

Tak co? Spočítali jste houby, zvážili domácí zvířata a pozorovali jste podzimní bouřky? A co vám vyšlo?