Buď já, nebo tvoje děti! Co dělat, když nový manžel odmítá vaše potomky

„Před třemi lety jsem se znovu vdala. Nový manžel je dominantní, bezdětný a nesnáší všechny děti – bohužel i ty moje,“ konstatuje šestačtyřicetiletá Jitka, která má dvacetiletou dceru a o dva roky staršího syna.

„Manžel Karel mi neustále dává najevo, že bych se bez něj neobešla, a navíc mi zakazuje, aby mě vlastní děti navštěvovaly. Pořád se kvůli tomu hádáme a já nevím, jak z toho ven. Nikdy mu nic neudělaly, chodí za mnou jen občas a já je samozřejmě moc miluji. Zraňuje mě, že se tohle děje. Nechápu, proč manžel nerespektuje moji krev. Můžu to nějak změnit? Dá se mu domluvit?“ ptá se zoufalá čtenářka, jejíž starosti o mnohém vypovídají.

„Jestliže partner zabraňuje ženě ve styku s dětmi z předchozího vztahu, je důležité se zamyslet nad tím, proč se takto děje. Není-li přítomen žádný objektivní důvod, například dítě krade v domácnosti věci a podobně, pak je důležité, aby si žena uvědomila, že její děti jsou její součástí, což by měl respektovat i její současný partner,“ objasňuje senior koučka a mentorka Hana Wolf z Pure Clinic Praha a Školy pro ženy. Jak zdůrazňuje, nepřijímá-li muž ženu i s jejími dětmi, pak ji nepřijímá celistvou, ale pouze tu část, která mu vyhovuje.

„Ve chvíli, kdy začne jeden z partnerů druhému něco zakazovat, vzniká pole pro pozdější konflikt, který se dříve či později projeví. Je tedy klíčové, aby si oba mezi sebou sladili své postoje. Zamezování kontaktu matky s dětmi bez adekvátního důvodu je podle mého názoru nevyzrálý přístup k partnerství,“ dodává Hana Wolf. Podle ní vždy záleží na okolnostech a je třeba na ně brát ohled, nicméně pokud se žena se svými dětmi stýkat chce, měla by si ve vztahu s novým partnerem vytvořit takové podmínky, aby se s vlastními potomky vídala.

Pokud jste ve stejné situaci, věřte, že nejlepším řešením je radikální řez. Aspoň to doporučuje americká terapeutka a zkušená psycholožka Laura Schlessinger, která ve své dlouholeté praxi neustále s klienty řeší odvěký spor mezi srdcem a hlavou.

„Právě tohle je pravá chvíle na ultimátum. Když partner v tomhle chování bude pokračovat, odejděte od něho a žijte někde, kde by vás děti mohly navštěvovat. Nedovolte žádnému muži, aby vám diktoval, jak mají vypadat vaše vztahy s vlastními dětmi. Jsou to přece pořád vaše děti, i když už jsou dospělé,“ radí všem zoufalým matkám prostřednictvím své knihy Deset největších hloupostí, jimiž si ženy komplikují život. Takže, rozum a odvahu do hrsti!

„Chvíli jsem to snášela a partnera omlouvala, že vůči mému synovi pořád něco má, a když k nám přijde na návštěvu, chová se k němu hrubě. Jednoho dne mi ale došla trpělivost, otevřela jsem konečně oči a řekla příteli, co si o něm myslím,“ uvádí dvaačtyřicetiletá Maruška, která svého druha postavila před hotovou věc. „Buď se srovnáš, nebo jdu.“ Z těchto dvou možností padla ta druhá.

„Nelituji, i když jsem přítele moc milovala a nejsem zrovna ve fázi, abych si říkala, že potkám někoho jiného. Jsem sama, ale zachovala jsem si důstojnost, jsem svobodnější a syn mě kdykoli navštěvuje. Tohle se s despotickým partnerem vůbec nedá srovnávat,“ uzavírá Maruška, která se snad stane vzorem pro další ženy.

Jak byste reagovaly vy, kdyby vám partner znemožňoval vídat vlastní děti?