Bronchoskopie vyšetří špatné dýchání i vykašlávání krve

Vyšetření patří do skupiny endoskopických, při kterých lékař zjednodušeně řečeno zavede trubicí na vyšetřované místo kameru. V tomto případě ji zavádí přes dutinu ústní a následně hrdlo. Může tak diagnostikovat nemoci, odebrat tkáň nebo provádět léčebné zákroky.

Prohlédnout je možné jak dolní cesty dýchací, tak také průdušnice a průdušky. Lékař hodnotí vzhled sliznice dýchacích cest, změny v jejich průsvitu, což pomáhá v diagnostice nemocí. Stejně jako u dalších endoskopických metod lze také odebrat vzorek sliznice a provést menší zákroky. Léčebná bronchoskopie pak slouží například k odstranění cizích těles, odsátí nadbytečné tekutiny, krevních sraženin, hlenů, k zastavení krvácení, zavedení stentů, k lokální terapii nádorů a podobně.

Vyšetření je také významné v diagnostice nádorových onemocnění. Na rentgenu či CT vyšetření sice lékař nádor vidí, ale nemůže na rozdíl od bronchoskopie odebrat vzorek z tkáně k vyšetření. Vyšetření je rychlé, nebolí, pacienta nijak nezatěžuje a doba rekonvalescence je krátká.

Časné symptomy rakoviny, které byste neměli ignorovat.

Při vyšetření vám lékař zavede do plic flexibilní bronchoskop, což je tenká pružná hadička o průměru přibližně půl centimetru. Ta má uvnitř optická vlákna, pomocí kterých se přenáší obraz z vašich dýchacích cest k lékaři.

Přesnost vyšetření zlepšuje takzvaná bronchoalveolární laváž. Endoskopický přístroj se totiž nemůže dostat do malých prostor, jakými jsou průdušky. Proto se do nich při bronchoskopii vpustí fyziologický roztok a z tekutiny, kterou následně lékař odebere, lze udělat vyšetření v laboratoři. To je opět důležité k lepšímu popisu nádorového onemocnění či jiných potíží.

Rakovina jícnu je jedna z nejhorších. Jaká je prevence? 

Lékař vám řekne, zda máte před zákrokem užívat léky, které máte předepsané, zejména ty na ředění krve bude možná třeba vynechat. Zhruba šest hodin před zákrokem byste neměli jíst ani pít, tato doba je ale na některých pracovištích kratší.

Vyšetření se neprovádí v celkové anestezii, ale v takzvané analgosedaci spočívající v lehkém zklidnění sedativy. Pak lékař pacientovi vystříká dutinu nosní a hrdlo znecitlivujícím sprejem a následně zastrčí bronchoskop čili ohebnou nebo neohebnou hadičku do průdušek nosem nebo ústy.

Samotné vyšetření trvá zhruba 20–30 minut. Hned po něm se můžete dozvědět výsledek, to samozřejmě neplatí ve chvíli, kdy je třeba poslat odebraný vzorek do laboratoře.

Během bronchoskopie může lékař provést i drobné léčebné zákroky. Ve většině případů může pacient po bronchoskopii odejít domů a není nutná hospitalizace.

Vyšetření je sice nebolestivé, ale není moc příjemné. Někteří pacienti kašlou při zavádění hadice a také mají pocit ztíženého dýchání či pocity na zvracení. Během vyšetření mohou pociťovat mírný tlak na hrudníku. Celou dobu je pacientovi sledována srdeční činnost a okysličení. Pokud je nízké, je v průběhu vyšetření podáván kyslík.

Po vyšetření by neměl člověk dvě hodiny jíst a pít, někdy může chraptět. Potíže obvykle rychle odezní. Počítejte s tím, že po zákroku nebudete moci řídit a budete potřebovat odpočívat. Bronchoskopie se běžně neprovádí v těhotenství.

Rakoviny plic u žen přibývá, u mužů klesá. Proč?