Článek
Říká se, že imunita sídlí v břiše, stará se o ni ale více orgánů. „K nejvýznamnějším centrálám imunity patří kostní dřeň, brzlík, lymfatické uzliny, slezina a především střeva,“ vysvětluje celostní lékař Bohumil Ždichynec. Slezina konkrétně slouží jako zásobárna bílých krvinek, odpadiště pro poškozené červené krvinky, ale i bakterie a viry, které pronikly do těla a byly zachyceny systémem protilátek. Je významným zdrojem tvorby protilátek a podílí se i na recyklaci železa v těle.
Projezte se ke zdraví:
Jak se projevuje zvětšená slezina
Orgán o velikosti kostky másla sám o sobě bolet nedokáže. Pokud z nějakého důvodu trpí, začnou vás trápit orgány okolní. Důvod je jednoduchý. Přetížená slezina roste. Zvětšení sleziny, odborně splenomegalie, se tak může projevit viditelným vyboulením vlevo pod žebry, případně pícháním pod žebry, zejména při nádechu. Především ale svým rozrůstáním utlačuje okolní orgány, můžete pociťovat tlak v žaludku, pocit plnosti i po malé porci jídla, plynatost a nadýmání.
Slezina úzce souvisí s chutí na sladké. Pokud se slezině nedostává toho, co má, může tato chuť až nezvladatelně sílit Foto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com
Proč onemocníte
Bobtnání sleziny je vyvolané tím, že se v ní hromadí přitékající materiál, nejčastěji poškozené krvinky či bakterie, nebo ze sleziny nestíhá dostatečně rychle odtékat krev.
Potíže mohou být vyvolány různými onemocněními – například leukemií nebo nemocemi červených krvinek. Zvětšenou slezinu může mít na svědomí mononukleóza, zánět srdce (endokarditida), syfilis, malárie nebo jiná infekční onemocnění, například brucelóza, kterou můžete chytit od zvířat.
Slezina ale roste i v důsledku cirhózy jater, cystické fibrózy, systémových zánětlivých onemocnění, jako je například revmatoidní artritida nebo lupus. Na svědomí ji mohou mít i nádory nebo metabolické poruchy, při kterých dochází k hromadění toxinů v těle.
Bolest v levém podžebří neznamená vždy potíže se slezinou. Hlásit se může i tlusté střevo, zápal plic nebo zlomené žebroFoto: Roman Samborskyi, Shutterstock.com
Bouli neignorujte
Slezina dokáže narůstat do obrovských rozměrů, může dokonce prasknout. Pokud si v levém podžebří nahmatáte neobvyklý útvar, návštěvu lékaře neodkládejte. Prasknutí je nebezpečné, ve slezině je totiž velké množství krve a tak může dojít k život ohrožujícímu krvácení.
Kdy je nutná operace
Pokud už je slezina zvětšená, je třeba pátrat po onemocnění, které její růst vyvolalo, a to léčit. Při infekci ji do normální velikosti může navrátit nasazení antivirotik nebo antibiotik, dle původce zánětu. Někdy ale jen léky nestačí a je třeba slezinu chirurgicky odstranit. Bez ní se dá celkem normálně žít, jen počítejte se sníženou imunitou, je proto následně třeba dbát na celkově zdravý životní styl a vhodnou prevenci pomocí posilujících léků, doplňků stravy a očkování. U pacientů se také objevuje vyšší riziko tvorby krevní sraženiny.
Co můžete udělat vy?
Správnému chodu sleziny můžete pomoci změnou životosprávy. Snažte se nepřejídat a nejíst ve stresu, co nejčastěji si dopřejte teplou snídani. Z hlediska čínské medicíny je totiž slezina klíčovým orgánem, zdrojem životní síly a má ráda teplo. Méně často si tedy dopřávejte syrové a studené potraviny (saláty, džusy) a jídla podporující v těle vlhkost (zmrzlina, mléčné výrobky). Do jídelníčku zařaďte i netradiční obiloviny (jáhly, quinoa, pohanka), teplou zeleninu a složité sacharidy (luštěniny, ovesné vločky, bulgur), ale i bylinky.
„Při podpoře činnosti sleziny se je potřeba zaměřit jak na podporu imunity, tak i přímo na regeneraci sleziny. K bylinkám podporujícím imunitu můžeme zařadit eleuterokok zvaný také sibiřský ženšen nebo čertův kořen, maralí kořen či gemmoterapeutikum z černého rybízu, lesního bezu hroznatého a ořešáku královského. Na regeneraci sleziny se dá použít divizna, kozinec, bříza a řepík,“ radí bylinkářka Jarmila Podhorná.
