Článek
Dnes je odbornicí na dámskou obuv v nadměrné velikosti, má vlastní butik a užitečné rady na rozdávání. V rozhovoru jsme si povídaly o nekonfekčních botách, optických klamech i mužích na vysokých podpatcích.
Vlivem evoluce roste i průměrná výška člověka. Ženy dnes běžně měří 180 cm, stoupá také poptávka po botách ve větších velikostech?
Tento trend by určitě potvrdili i odborníci, kteří se vývojem populace zabývají. Měřím 180 cm, velikost nohy mám 43 a je mi 42 let. Na základní škole jsem byla jedna z mála ,,přerostlých”. Dnes k nám do obchodu běžně chodí maminky s holčinami, kterým je 13 let a mají větší nohu než já. Mám dojem, že i výrobci oblečení toto začali reflektovat. Bez větších problémů si už koupím džíny, které mi nekončí 10 cm nad kotníky. S botami to ale vázne.
Takže sehnat pěkné boty v nekonfekční velikosti je stále ještě problém?
Už velikost 42 je v běžném řetězci dost okrajová záležitost a obchodník má většinou jeden pár od modelu a vzoru. Co mě překvapuje je skutečnost, že i výrobci, kteří nabízeli jako poslední velikost 42, mají poslední dobou největší číslo 41. Čekala jsem, že vývoj půjde směrem nahoru a bude rychlejší.
Pak jste tu ale ještě vy. Prodáváte dámské modely dokonce až do velikosti 45. Proč jste se rozhodla začít podnikat v této branži?
Sama jsem řešila, kde si koupím boty ke kostýmu do práce, a zoufale hledala alespoň něco, co nebude vypadat úplně jako pánská bota nebo něco, co ve svém věku opravdu nosit nechci. Chtěla jsem mít obchod, který přinese něco jiného a nabídne možnost výběru — od elegantních typů po volnočasovější modely.
To se vám podařilo. Navíc se zdá, že máte téměř nulovou konkurenci, což je v dnešní době spíše raritou…
To sice ano, ale musím přiznat, že můj začátek podnikání byl obrovský skok do neznáma. Celý svůj pracovní život jsem byla v IT, v podstatě v ryze mužském světě. Založením obchodu s dámskou obuví se v mém životě změnilo snad naprosto všechno. Je to obrovská škola, nejen obchod s obuví, ale podnikání obecně. Je to risk, jste na to sama, nestojí za vámi žádná korporace, žádný řetězec.
Chápu. Mnoha ženám jste ale ulehčila život.
Je to nepopsatelný pocit, když vybíráte s klientkou boty na maturitní ples a po čase si přijde pro boty na promoci. Sice zjistíte, jak strašně rychle běží život, ale víte, že jste pro zákaznice tak trochu spása.
Vy máte velikost 43. Prozraďte, co vás při nákupech nejčastěji trápilo, když jste ještě neměla vlastní butik?
Chtěla jsem jen boty, které mě nebudou tlačit a nebudu se za ně stydět. Nic víc. Ono to teď bude možná znít nepochopitelně pro čtenářky, které mají velikost například 39. Ale když máte nekonfekční velikost, zoufale chodíte po obchodech a hledáte krabici, která má na sobě alespoň číslo 42, v zázračném případě 43, a až pak zjišťujete, co krabice obsahuje za model. Luxus volby vážně nemáte. Většinu bot jsem proto kupovala v zahraničí.
To si asi nikdo s konfekční velikostí nedovede představit. Jaké největší chyby se ženy při nákupu bot obecně dopouštějí?
Za mě se dopouštějí jediné chyby a tou je špatná volba velikosti. Těsnější kožená bota sice většinou povolí, ale jsou místa, ve kterých nepovolí nikdy. A kupovat si menší boty, jen aby vypadaly lépe, to je vážně špatný nápad. K čemu vám budou, když v nich nikam nedojdete. Myslím, že takových mučících nástrojů máme za ta léta už v botníku dost.
Existuje alespoň nějaký trik, díky kterému bude bota vypadat opticky menší?
Opticky ji zmenší nejrůznější aplikace v přední části, barevná tkanička či kontrastně odlišná špice. Může se odlišovat třeba materiálem. I když máte jen černou botu, kde je špice z lakované kůže a zbytek semiš, plochu boty to rozbije a nevypadá veliká.
A čeho by se měly majitelky větších chodidel vyvarovat?
Mohly by upustit od některých módních trendů. Tenisky, tak zvané ugly sneakers, na robustní šesticentimetrové podešvi budou možná vypadat pěkně ve velikosti 38, ale v čísle 43 budou opravdu veliké. I boty na vyšší podešvi vypadají velmi dobře, ale chce to vybírat s citem.
Nakupují ženy nadměrné velikosti bot také v pánských kolekcích?
Ano, ale z mé zkušenosti bývá většinou problém v šíři obuvi. Existují samozřejmě unisexové řady sportovních modelů, ale jak dojde na speciální obuv, například outdoorovou nebo pohorky, lítá mi v nich noha zleva doprava. I tady po nějaké době pátrání najdete výrobce, kteří buď dělají větší dámské modely, nebo užší pánské. Není jich ale mnoho.
Žijeme v době, kdy se stírají rozdíly mezi pohlavími. Tanec na vysokých podpatcích je dnes i mužskou disciplínou a travesti show je populárnější než kdy dřív. Chodí k vám na nákup i muži?
Jasně, chodí. Máme několik stálých zákazníků. Někteří chlapi řeknou rovnou, že botky shání kvůli nějaké sranda akci, jiní zas, že je nosí běžně. Já třeba nosím výhradně pánské hodinky, protože se mi líbí mnohem víc než dámské. Nedívám se na nikoho skrz prsty, každý máme právo volby. A po pravdě, někteří muži si vybírají zajímavější modely než ženy. A tím nemyslím latex a 15 cm podpatky, to ani nemáme v nabídce.
Jaké kousky se tedy aktuálně u vás nejvíce prodávají?
Posledních několik zimních sezon se setkáváme s opouštěním trendu kozaček. Na to reflektují výrobci a v daleko větší míře se nabízí kotníková obuv, která se dá nosit i v průběhu podzimu a začátkem jara. U nás je to půl na půl v poměru sportovnější a elegantnější kotníčkové botky. A sama, jako milovnice kozaček, přiznávám, že hezky ušitá kotníková botka dokáže plně nahradit kozačky.
Prozradíte nám, podle čeho vybíráte zboží a jaké značky nabízíte?
Máme několik dodavatelů, kteří šijí boty podle našich návrhů a požadavků. Většinou jsou ze Španělska, Portugalska a Slovenska, ale máme i jednoho z Česka. Další naši dodavatelé jsou konfekční zaběhlé značky jako Gabor, Remonte, Ara či Josef Seibel. Většinou se jedná o německé značky. Tam je trh daleko větší a zásobují i země Beneluxu, kde je populace s ještě větší chodidlovou základnou.
Na závěr našeho rozhovoru se ještě musím zeptat, kolik párů bot vlastníte vy?
Já mám strašně malý botník, rozhodně nemám stovky párů. Upřednostňuji boty, které odpovídají mému stylu života a oblékání. Jsem uspěchaná osoba, chodím hodně pěšky, tak mám ráda sportovní eleganci. Moje zamilované jsou tenisky s doplňky z lakované kůže. Na léto mám jasno, zlatavé sandálky. To se přiznám, ty mám asi čtvery. Je to barva, která se dá vzít ke všem šatům, ať pruhovaným, květinovým, jednobarevným. No a nakonec samozřejmě kozačky. Jsem stará konzerva, jsou jednoduché v jezdeckém stylu, hlavně lýtko S a jsem spokojená.