Hlavní obsah

Bolest zad: kdy pomohou léky a kdy volat sanitku?

Foto: Kate Kultsevych, Shutterstock.com

Foto: Kate Kultsevych, Shutterstock.com

Bolesti zad trápí podle lékařů alespoň někdy v životě zhruba 80 procent populace. S postupujícím věkem se problémy výrazně zhoršují, přitom řešení dost často není složité. Důležité je cvičení, ale také správné sezení a dobrá matrace. Jak poznáte, kdy na potíže stačí jen mast z lékárny a kdy jít k doktorovi? Co vy vás mělo varovat a kdy volat záchranku?

Článek

Bolest zad je jednou z nejběžnějších, která může člověka potkat. Jsou také jednou z nejčastějších příčin pracovních neschopností. Jaké mají příčiny?

Běžné bolesti zad

Většina bolesti zad patří mezi běžné, to znamená, že jejich příčina souvisí s kostmi, klouby a svaly, lékaři tomu souhrnně a odborně říkají muskuloskeletální systém. Znáte je nejspíš velmi dobře, zažíváte je pravděpodobně po namožení. Tím může být například namáhává práce, dlouhé stání či sezení, dlouhé řízení auta. Někdy vzniknou jako následek prudkého pohybu, při sportu nebo je jejich příčinou prochladnutí. Až třicet procent všech bolestí zad způsobuje stres, který vyvolává ztuhlost svalů.

V takové chvíli vzniká blokáda, která bolí nebo vás omezuje v pohybu. Tyto bolesti se mohou objevit v podstatě kdekoliv, po celé délce páteře, počínaje krční. Nejčastější vznikají v oblasti beder, znáte ji jako bolest v kříži, housera neboli ústřel. Lékaři pak používají termín lumbago.

Jak léčit běžnou bolest zad?

Od těchto potíží uleví nejčastěji léky na bolest, ať již ve formě tablet nebo mastí. Ty jen ale tlumí příznaky. V akutní fázi pomohou také cviky, ty je důležité konzultovat s fyzioterapeutem. Důležitý je nejen jejich správný výběr, ale i provedení. Ten vám navíc doporučí i cviky preventivní, aby se vaše potíže neopakovaly. Pokud se bolesti opakují nebo po pár dnech neustupují, je nutná návštěva neurologa či ortopeda, aby vyloučil vážnější potíže.

Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com

Pokud vás bolí záda častěji, měli byste vědět, které cviky vám pomohouFoto: Pixel-Shot, Shutterstock.com

Kořenový syndrom

Další příčinou bolestí zad může být deformace meziobratlové ploténky a časem až její výhřez, který tlačí na nervový kořen. To způsobuje nejen bolesti různé intenzity, ale i omezení pohybu, mravenčení a brnění v končetinách a nejrůznější neurologické potíže, kterým lékaři říkají kořenový syndrom.

K těmto potížím můžete mít genetické dispozice, příčinou bývá také vyšší věk, nedostatek pohybu, sedavé zaměstnání nebo špatné držení těla. K dalším příčinám může patřit třeba nošení nevhodné obuvi, dlouhodobé zatěžování jen jedné strany těla (nošení těžké kabelky nebo batohu na jednom rameni, sport) nebo i dlouhé hodiny s mobilem v ruce.

K výhřezu ploténky může dojít i po zvednutí těžkého předmětu krabice nebo i přes noc, kdy se člověk ráno vzbudí a nemůže se zvednout, na první pohled bez jasné příčiny. Až třicet procent všech bolestí zad způsobuje stres, který vyvolává ztuhlost svalů.

Pacient mívá bolesti nejen při pohybu, ale i v klidu nebo třeba při chůzi. Příčinu potíží obvykle odhalí až neurologické vyšetření, ideálně na CT nebo magnetické rezonanci.

Jak potíže léčit

První pomocí jsou léky na bolest to včetně injekční formy. Tu známe jako „obstřik“, což není nic jiného než podávání léčivé látky do postiženého místa injekčně. Následně je důležitá fyzioterapie, v krajním případě operační zákrok.

Foto: Martin Novak, Shutterstock.com

Bolesti zad často doprovázejí těhotenství, dobré je znát uvolňovací cviky Foto: Martin Novak, Shutterstock.com

Další bolesti páteře

Další bolesti páteře mohou vzniknout následkem úrazu. Souviset mohou ale i třeba s hormonální hladinou například při menstruaci, záda často bolí i v těhotenství, kdy problémy zhoršuje i změna těžiště či zvýšená váha.

Bolesti zad mohou ale také signalizovat zánět vzniklý v dané oblasti nebo i jinde v těle. Typický je například zánět ledvin projevující se poměrně prudkou bolestí v zádech. Stejně tak záda bolí i při ledvinové či žlučníkové kolice případně i zánětech močového měchýře. Bolestmi se projevuje i autoimunitní onemocnění zvané Bechtěrevova nemoc nebo zánětlivá onemocnění kloubů. Pak je samozřejmě třeba řešit původ potíží.

Bolest zad paří také k příznakům, kterými se projevuje infarkt myokardu. Obezřetnější by v tomto ohledu měly být především ženy, jelikož u nich infarkt bolestí na hrudi projevuje velmi zřídka.

Kdy je třeba vyhledat lékaře

Téměř u většiny bolestí zad jsou první volbou léky, které tlumí bolest. V lékárničce je má asi každý z nás. V případě, že je bolest k nevydržení i po aplikaci volně prodejných léků nebo se doslova nemůžete narovnat, je potřeba intenzivnější léčba bolesti a blokády z rukou lékaře.

Součástí léčby bolestí zad je i fyzioterapie, která by měla probíhat ideálně před tím, než si vezmete léky. Ta může nejen pomoci s akutním stavem, ale hlavně pomoci předejít dalším potížím. Bez pravidelného cvičení se to neobejde.

Kdy zavolat záchranku?

Rychlý zásah lékařů vyžadují všechny stavy související s probíhajícími záněty či jinými vážnými procesy v těle, sem patří právě zánět ledvin, močového měchýře, žlučníkový záchvat či ledvinová kolika. Varovat vás mohou například bolesti i v klidu a v noci či horečka. Nejakutnější stav, který se může projevit bolestí zad, je také výše zmíněný infarkt myokardu.

Jestliže se u vás vyskytne nečekaná a atypická bolest navíc doprovázená například dušností, studeným potem či jinými příznaky, které jste u sebe nezažili, neváhejte si zavolat záchranku.

Související témata:

Načítám