Bolest v krku: Jaké 4 nemoci to signalizuje a jak je léčit?

Když vás začne bolet v krku, může jít o banální nachlazení, které za pár dní odezní. Bolavé polykání však provází i další choroby, například angínu – a s tou byste měli jít k lékaři, protože neléčená může vážně ohrozit zdraví. Jak tedy postupovat, abyste odhalili pravou příčinu bolestí v krku?

„Pouhá bolest v krku a zvýšená tělesná teplota nejsou dostatečnou informací pro určení diagnózy. Je důležité znát hladinu C-reaktivního proteinu – CRP. Podle jeho obsahu v krvi lze rozlišit mezi bakteriálním a jiným, nejčastěji virovým, původem onemocnění. Zatímco první případ splňuje podmínky pro nasazení antibiotik, v druhém se zpravidla stačí vyležet a léčit běžně dostupnými prostředky,“ vysvětluje docent MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D., ze Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP. Test lze absolvovat za pár minut v ordinaci nebo si ho pořídit domů – jestli si troufnete sami se píchnout do prstu. Výsledek pomůže určit vhodnou léčbu a ušetří vás zbytečného podávání antibiotik.

Bolest v krku má mnoho příčin: provází nachlazení, virózy, chřipku, ale třeba i zánět horních cest dýchacích a angínu. Jak poznáte ty nejběžnější?

Nejrychleji je jasno v případě chřipky. Má velmi rychlý nástup a provází ji nejen bolest v krku, ale i vysoké teploty se zimnicí, bolest hlavy, svalů a kloubů a suchý kašel. „Typická je obrovská únava, která vás paralyzuje,“ říká PharmDr. Ivana Lánová z Benu Lékárny v Mladé Boleslavi. Nejvhodnější léčbou je klid na lůžku, analgetika proti bolestem hlavy, antipyretika na horečku a léky na kašel. Hodí se přísun vitaminů, zvláště C. Chřipka je nakažlivá tři až pět dní, tedy v akutním stadiu.

Bolestí v krku začíná i nachlazení, tedy infekční onemocnění horních cest dýchacích (viróza) – časem se přidává rýma a v poslední fázi kašel. Jen velmi výjimečně ho provází horečka, což ho odlišuje od chřipky. Nachlazení je nakažlivé první tři dny, takže byste měli zůstat doma a užívat léky na jmenované symptomy. 

Akutní bronchitida čili zánět průdušek se ohlašuje škrábáním v krku, ale velmi rychle se objeví teplota, slabost, bolest hlavy, na plicích a za hrudní kostí spolu s urputným kašlem. Původcem nemoci mohou být viry i bakterie a je potřeba, aby lékař provedl testy a stanovil léčbu – podle toho, zda je způsobena viry či bakteriemi – u těch to mohou být antibiotika. Pokud byste ji přecházeli, může přejít v zápal plic. Nemoc se může šířit vykašlanými kapénkami po celou dobu nemoci.

Angínu, tedy akutní zánět krčních mandlí, kromě bolesti v krku a zhoršeného polykání ohlašují oteklé mandle, teplota, velká únava, bolesti kloubů i hlavy. Mízní uzliny bývají zvětšené a objevuje se i silný kašel. Nezřídka vám začne páchnout z úst, i když na to běžně netrpíte. S podezřením na angínu běžte k lékaři – i proto, že můžete mít méně běžnou angínu virovou, která vyžaduje zcela jinou léčbu. Dostanete-li antibiotika, vždy doberte předepsanou dávku! Přechozená nebo neléčená angína se ráda vrací, ale to není všechno: může způsobit akutní selhání ledvin, revmatickou horečku a trvale poškodit klouby i srdce. Pokud berete antibiotika, přestáváte být nakažliví zhruba během dvou dnů, jinak to je po celou dobu nemoci.

Pokud vás zatím jen bolí v krku, můžete buď vyzkoušet sílu přírody, anebo zajít do lékárny. V prvním případě se hodí Priessnitzův zábal, kloktání vody se solí a podobně. „Lze použít listy angínovníku čínského. Stačí žvýkat několikrát denně půl minuty asi dvoucentimetrový kousek a dojde ke znecitlivění v krku na dvě až tři hodiny, což při velkých bolestech u angíny oceníte. Pozor ale na množství – při nadměrných dávkách může být toxický. Žvýkání angínovníku je dobré zakončit kloktáním odvaru z šalvěje,“ radí bylinkářka Hana Jánská.

Chcete-li přípravky z lékárny, pak rozhodně neplatí „čím více, tím lépe“. Naopak: pečlivě važte výběr přípravků a nahlaste, zda se neléčíte s nějakou chronickou chorobou. Podle toho lékárník vybere buď jednosložkové přípravky (bojují jen s jedním příznakem), nebo vícesložkové. „Ty ale nejsou vhodné pro každého. Nehodí se pro pacienty s vysokým krevním tlakem, kardiovaskulárním onemocněním, nemocemi jater a ledvin, diabetem či zeleným zákalem. Těmto pacientům nedoporučujeme ani kombinovat léky s fenylefrinem s nosními kapkami a spreji obsahujícími dekongestanty,“ varuje Ivana Lánová.

Bez rizik není ani užívání paracetamolu: předávkování nevratně poškozuje játra. Nadměrné užívání je nebezpečné i v případě nosních kapek, na kterých si lze vypěstovat závislost! Zkrátka – i s „obyčejnými“ léky zacházejte opatrně!

Dáváte přednost samoléčbě, nebo spíš jdete hned k lékaři? Napište nám!