Bolest a tlak na hrudi: Nejen infarkt! Co všechno to může být a kdy volat sanitku

V první řadě je nutné připomenout, že bolesti, píchání i tlak na hrudi velice často souvisejí s problémy s páteří nebo přetíženou či namoženou pohybovou soustavou. Mohou to být opravdu nepříjemné potíže, ale těmi se v tomto článku zabývat nebudeme. Řešit je pomáhá ortoped, neurolog a fyzioterapeut.

Pomineme-li časté bolesti, tlaky i bodání způsobené páteří a svalstvem, mezi nejobvyklejší příčiny patří následující problémy. Jak rozeznat skutečné nebezpečí?

Srdeční infarkt nastane ve chvíli, kdy se krevní sraženinou ucpe céva, která zásobuje srdce. Srdeční buňky to poškodí a postupně umírají, protože mají nedostatek kyslíku. To způsobuje různé potíže, typicky bolest. Jak ji poznáte? Popisuje se jako silná a trvající bolest za hrudní kostí, která může vystřelovat do břicha, levé ruky, levé strany krku a obličeje či třeba do zad. V případě podezření na infarkt je zásadní rychlé přivolání záchranné služby.

Podobně jako infarkt – ale bez okamžitého ohrožení života – se projevuje angina pectoris. Dochází při ní dlouhodobě k nedostatečnému okysličování srdečního svalu. Při námaze či ve stresu se koronární (= věnčité) tepny zúží a na čas se sníží průtok krve. Srdce začne na nedostatek kyslíku reagovat a projeví se to bolestí a pálením na hrudi. Potíže se po čase zlepší. Nemocní průběh svých obtíží znají, pokud se ale příznaky objeví poprvé a přetrvávají déle než pár minut, případně jsou horší a jiné než obvykle, je nutné přivolat pomoc.

Další nemoc srdce, jejímž příznakem je bolest na hrudi, se obejde bez záchranné služby (ale ne bez návštěvy lékaře). Zánět osrdečníku může souviset s virovým či bakteriálním onemocněním a někdy se objeví po přechozené viróze. Osrdečník je blána chránící srdce a k bolesti se při zánětu přidává i teplota. Problémy je třeba řádně léčit, často je nutná hospitalizace, ale rozhodně se nejedná o minuty.

Jaké jsou příznaky zánětu osrdečníku?

Ačkoliv je panická ataka mimořádně nepříjemný stav, rychlá lékařská pomoc není potřeba. Kromě tlaku a bolesti na hrudi se objevuje bušení srdce, pocení, návaly horka a ztížené dýchání a především děsivý strach o život. První záchvat je nečekaný a šokující a lidé si záchranku volají, později, když pochopí, že příčina potíží je v psychice, se naučí akutní úzkost zvládat jiným způsobem. Důležité je zkusit pomoc psychoterapeuta a psychiatra.

Bolest a další nepříjemné pocity na hrudi mohou také souviset s pálením žáhy a refluxem. Do jícnu se ze žaludku vrací kyselá natrávená potrava a naleptává sliznici. Potíže mohou být tak velké, že pálení za hrudní kostí připomíná infarkt. Krátkodobě zaberou antacida, která se dají koupit bez předpisu v lékárně, ale vždy je třeba léčit příčinu potíží s lékařem, jinak hrozí zánět a rakovina jícnu.

Sice neohrožuje srdce, přesto je včasné přivolání pomoci zásadní. Zánět slinivky břišní neboli pankreatitida je totiž život ohrožující stav. Velice silná a často náhlá bolest přechází z břicha do hrudníku a přidává se k ní zvracení a nevolnost a někdy nastává rychle šok. Je třeba zavolat záchrannou službu.

K bolesti, pálení a tlaku se někdy přidává dušnost, pocení, celková schvácenost, mdloby a úzkosti. Co dělat? Na nic nečekejte, neshánějte auto na odvoz a rovnou volejte 155. Zdravotníci mohou pomoci hned po příjezdu a v sanitce – a za tu dobu vy sotva stihnete vyjet. Na čísle 155 vám také poradí, co máte dělat.

Obecně platí, že je třeba zachovat klid a nemocného nenervovat. Posaďte ho do polosedu se zvednutou horní částí těla a pokrčenýma nohama. Uvolněte oblečení, případně podejte acylpyrin nebo aspirin a u postiženého zůstaňte. Kdyby upadl do bezvědomí a přestal dýchat, položte ho na záda, zakloňte mu hlavu a začněte mu neprodleně masírovat srdce.

Jak poskytnout první pomoc při bolestech na hrudi?