Bojíte se demence? Dejte si pozor na těchto 5 chyb, vážně zvyšují její riziko!

Klíčovým prvkem je zdravý životní styl. Možná, že už to zní jako otřepaná fráze, ale je to tak. Přestože geny hrají v této věci velkou roli, péče o sebe sama je neméně důležitá. Na co byste si tedy měli dávat pozor? Na těchto pět chyb.

Lidé s vyšším BMI (index tělesné hmotnosti – hmotnost dělená druhou mocninou výšky v metrech) mají výraznější sklony k rychlému nástupu demence. „Riziko stoupá s každým navýšením BMI o pět kg/m2 až o třetinu. Horní hranice normy je pro mladší populaci 25 kg/m2, pro věkovou kategorii nad 65 let 27 kg/m2,“ potvrzuje prof. MUDr. Hana Matějovská Kubešová, CSc., přednostka interní kliniky, geriatrie a praktického lékařství z Brna. Vyjde-li vám zvýšené BMI, poraďte se o možném řešení s nutričním specialistou.

Nekontrolovaný diabetes II. typu bývá spojován právě s demencí. Zvýšená hladina cukru v krvi totiž poškozuje všechny orgány včetně mozku. Problematické může být i mírné, ale setrvalé zvýšení krevního cukru. „Stejně tak vysoká hladina krevních tuků a cholesterolu usnadňuje zhoršení cévního zásobení mozku a urychluje tak nástup možné demence,“ dodává MUDr. Josef Štolfa, praktický lékař přednášející na Univerzitě Karlově v Praze.

Pokud máte doma glukometr, můžete si hladinu cukru v krvi změřit sami. Ta během dne kolísá v závislosti na fyzické aktivitě, příjmu potravy a podobně. Zdravé rozmezí nalačno se pohybuje od 3,9 do 6,0 mmol/l. Pokud naměříte hodnoty vyšší, zajděte za svým praktickým lékařem a poraďte se o možném řešení, případně si nechte zjistit i hladinu dalších rizikových faktorů v krvi.

Pravidelný pohyb pomáhá snížit nadváhu a zvyšuje hladinu proteinu, který brání umírání mozkových buněk a pomáhá budovat nové. Podle některých průzkumů se u lidí s vysokými hodnotami tohoto proteinu vyskytuje demence méně a mají lepší paměťové a kognitivní schopnosti než ti, kteří nejsou pohybově aktivní.

Tuk není jen příčinou tloustnutí, vaše tělo tuky potřebuje! Ve správném složení a míře jej pomáhají vyživovat. To platí i pro mozek a centrální nervový systém. „Jde o správný poměr příjmu nejen tuků, ale všech látek, které vám dodávají energii,“ říká Josef Štolfa. „Příjem energie by měl být ve stejném poměru k výdeji, což u naší západní populace není pravidlem,“ dodává. Běžné živočišné tuky ze stravy nevynechávejte, dbejte jen na jejich přiměřené množství a přidejte „zdravé“ tuky, vyskytující se v olivovém oleji, lněném semínku, ořeších a rybách, jako je třeba losos či makrela.

Řada lidí trpí nedostatkem tohoto „slunečního“ vitaminu. Právě on je ale nezbytný pro řadu tělesných funkcí a dobrý stav mozku se nachází mezi nimi. Pohybujte se hodně na čerstvém vzduchu, vystavujte se v rozumné míře sluníčku. „K zajištění dostatečné aktivace provitaminu D v naší kůži postačí, když necháte sluneční paprsky dopadat na 10 procent povrchu kůže 2krát týdně půl hodiny bez ošetření opalovacím krémem,“ radí Hana Matějovská Kubešová. „Pokud pro vás není z různých důvodů slunění možné, poraďte se se svým lékařem, jak a odkud vitamin D čerpat, abyste jej měli dost,“ dodává.

„Mějte na paměti, že vitamin D není jen v tabletách nebo injekcích, a že jej nepomáhají produkovat pouze sluneční paprsky. Teprve všechny tyto složky, společně s nutričně vyváženou a plnohodnotnou stravou, umožní potřebnou hladinu vitaminu D vytvořit,“ doplňuje Josef Štolfa. Vitamin D najdete v rybách, jako je losos, sardinky, dále také v kaviáru, ústřicích, krevetách a vaječných žloutcích, mléčných výrobcích (mléko, jogurt) a houbách.

Dodržujete už od středního věku preventivní pravidla, aby vás ve stáří nepotkala demence?