Bezlepková dieta: Hodí se i pro zdravé lidi?

Bezlepková strava je módní hit, který slibuje zázračné účinky na těle i zdraví. Takové stravování je nutné pro nemocné se specifickými chorobami, ale zdaleka není vhodné pro každého. Obrátili jsme se na odborníky, aby nám vysvětlili, jak to tedy vlastně s lepkem ve stravě doopravdy je.

Lepek není jen v pečivu. Najdete jej také v těstovinách, jíškách, omáčkách, uzeninách, různých dochucovadlech, rovněž v některých müsli, cukrovinkách, zákuscích, pivu i některých druzích tvrdého alkoholu, jako je třeba whiskey. Pokud nemáte intoleranci na lepek, není důvod tohle všechno z jídelníčku vyřazovat. Zároveň ovšem není ideální konzumovat takové potraviny od rána do večera.

Jednu výhodu omezení lepku bezesporu má: jde o to, že se vůbec zamyslíte nad tím, jak jíte. Některé suroviny vyřadíte, a naopak jiné, zdravější, přidáte. Díky tomu se budete cítit lépe, a možná i zhubnete. Není to ale jen kvůli vyřazení lepku jako takového – záleží na více faktorech, jako je třeba omezení alkoholu nebo vyšší konzumace ovoce, luštěnin a zeleniny.

„Po bílé mouce se cítíte často unavení a nafouknutí. Jsou v ní totiž prázdné kalorie, které jsou nakonec vyloučeny bez užitku. Pokud netrpíte lepkovou intolerancí, je vhodné sem tam zařadit žitné a celozrnné produkty, které dodají tělu vlákninu. Ta má blahodárný účinek na lidská střeva,“ vysvětluje trenérka a odbornice na zdravý životní styl Ing. Veronika Jandová.

Pro pacienty trpící intolerancí lepku je bezlepková dieta jedinou účinnou léčbou. Zatím ale nebyly vědecky prokázané žádné příznivé účinky „gluten free“ jídelníčku u zdravých lidí.

„Přínos z dlouhodobého dodržování bezlepkové diety je nezpochybnitelný v případech nesnášenlivosti lepku, neceliakální glutenové senzitivity a u pacientů se syndromem dráždivého střeva. V ostatních situacích se jedná spíše o módní záležitost bez prokazatelného přínosu pro zdraví. Naopak jsou popisována možná negativa, především ve smyslu sníženého příjmu vlákniny, kyseliny listové, železa, niacinu, riboflavinu a thiaminu. Bezlepkové výrobky mají navíc vyšší obsah tuků, trans mastných kyselin a soli,“ říká MUDr. Petr Hlavatý, Ph.D., odborný garant Vím, co jím.

Některé druhy pečiva, jako je žitný chléb nebo ovesné vločky, přinášejí tělu nejen vlákninu, ale také některé důležité vitaminy, zejména ze skupiny B. Pokud si rozhodnete naordinovat tuto dietu sami, raději se poraďte s odborníkem. Můžete se totiž vystavit riziku nízkého příjmu důležitých složek stravy.

„Vylučovat lepek ,pro jistotu' je stejný nesmysl, jako vylučovat ze stravy i jiné alergeny, jako jsou vejce, sója, mořské plody, ořechy, buráky nebo mléko a další alergeny, případně nechodit v pylové sezoně bez roušky ven či si ,preventivně' nepořídit ani kočku či psa – a to vše jen proto, že existuje pár nemocných, kteří jsou na tyto věci alergičtí,“ konstatuje dietoložka MUDr. Kateřina Cajthamlová.

Výroba bezlepkových produktů je náročný proces, který stojí i víc peněz.  „Kilogram pšenično-žitného chleba stojí průměrně 30 korun. Kilogram bezlepkového chleba asi 250. Nesmím opomenout ani případné psychosociální důsledky, což je například ztížená možnost jedení v restauracích a provozovnách hromadného stravování, jako jsou školní jídelny, menzy a podobně,“ doplňuje Petr Hlavatý.

Pokud nemocní nejste, není třeba si odpírat vše. Co by za ten křupavý chléb k snídani, nebo těstoviny k obědu pacienti s celiakií dali!

Jíte bez lepku? Znáte někoho s celiakií?