Běžecké koleno hrozí i neběžcům. Jak mu předcházet?

Patelofemorální bolestivý syndrom (PFPS) neboli běžecké koleno vzniká podrážděním chrupavky na spodní straně čéšky. Projevuje se bolestí v přední vnější nebo vnitřní části kolene, která může vystřelovat až k hýždím. Objevuje se po dlouhém běhu nebo při sjíždění či chůzi z kopce, nastává ale i po dlouhém sezení.

Po běhu nebo při něm vás může bolet i hlava nebo šlachy. Jak tomu předejít?

Běžecké koleno nemusí postihnout jen běžce, objevuje se i u sportů, jako je golf, squash nebo volejbal. Náchylnější jsou lidé s nohama ve tvaru písmene X, se slabšími kvadricepsy (svaly vepředu na stehnech) nebo hýžďovými svaly. Na vině může být i dědičné snížení odolnosti chrupavky (snáze se přetíží a snáze opotřebuje), úraz (pohmoždění, vykloubení nebo zlomenina čéšky) nebo špatný tvar či usazení čéšky ve žlábku (je moc vysoko nebo vybočuje). Příčinou mohou být i ploché nohy, zvýšené prohnutí bederní páteře nebo oslabené svalstvo. Všechny faktory zvyšují tlak na kloubní plochu čéšky a ten ji poškozuje, což se projevuje bolestí.

Podzim je pro běhání jako stvořený! Jak se připravit?

Objevení bolesti automaticky neznamená, že musíte přestat běhat. Jen je třeba zařadit více odpočinku a snížit počet naběhaných kilometrů. Dobré je také běhat do kopce, protože tehdy více zabírají hýžďové svaly a jejich posílení pomáhá kontrolovat kyčle i stehna a brání vytáčení kolen dovnitř, což se všechno podepisuje na vzniku PFPS. Pomoci může i posílení kvadricepsů, které vede k lepší kontrole pohybů kolene.

Vhodným prostředkem je jízda na kole, plavání a posilování pomocí vnějších úkroků. Koleni ulevíte, také když zkrátíte délku kroku a budete jej ohýbat jen mírně. Zapomínat byste neměli ani na protahování nebo balanční cviky.

„Různorodé balanční cviky – od práce s chodidlem přes statický stoj na jedné noze až k dynamickým úkonům, mohou i přes svoji jednoduchost velkou měrou dopomoci k vytvoření zdravého, fyziologického stereotypu při běhání,“ vysvětluje magistra Tereza Novotná, hlavní fyzioterapeutka pražských Domů jógy.

Od akutní bolesti a případného otoku uleví terapie chladem: namražený gelový pytlík zabalte do utěrky a přiložte na postiženou oblast. Led místo částečně znecitliví, což vás dostane z nejhoršího.

Pomoci může také zázvor, který je po staletí užíván k léčbě různých obtíží. Díky protizánětlivým vlastnostem působí podobně jako nesteroidní protizánětlivá léčiva (NSAID), ale bez vedlejších účinků. Koleno si můžete natírat zázvorovou mastí (seženete v lékárnách nebo ve specializovaných prodejnách s bio kosmetikou a zdravou výživou) nebo popíjet zázvorový čaj (do šálku horké vody přidejte lžíci mletého zázvoru).

Bolesti kloubů a svalstva umí utlumit i kurkumin obsažený v kurkumě, který bojuje proti zánětům. Kurkumu můžete přidávat do polévek či smoothies nebo ji užívat ve formě kapslí. „Lehké protizánětlivé účinky mají i chodroprotektiva – potravinové doplňky s obsahem chondroitin sulfátu či glukosaminu. Je vhodné je brát minimálně dva až tři měsíce při bolestech i jako prevenci recidivy obtíží,“ doplňuje doktor Radek Černý z ortopedie ve Žďáru nad Sázavou.

Jak správně běhat ve městě?

Pokud bolest na vnitřní nebo vnější straně kolene cítíte hned po probuzení a neodeznívá ani v průběhu dne, znesnadňuje vám každodenní fungování a při běhu vás nutí zastavovat, měli byste navštívit ortopeda, který potvrdí diagnózu a vyloučí jiné příčiny obtíží. Důležité je, aby se v čéšce nerozvinul zánět, což by vyžadovalo terapii rázovou vlnou nebo aplikaci kinesiotapu, který oblast přetížení zlehčí a zklidní a zároveň svalům umožní aktivitu a návrat k pohybu (aplikuje jej lékař nebo fyzioterapeut).

Neběháte, ale hrajete tenis? Poradíme, co pomáhá na tenisový loket.