Bát se, či nebát interrupce?

Není třeba připomínat, že otázka umělého přerušení těhotenství je úzce provázána s úrovní a dostupností antikoncepce. Díky tomu a cílené osvětě ubývá mladých dívek, které propadly první lásce nebo se „zapomněly" na nějakém mejdanu. „Daleko častěji o ni žádají ženy, které už mají dvě, případně tři děti, a podcenily antikoncepci," potvrzuje gynekolog Martin Veselý.

Pro řadu žen je rozhodnutí pro potrat spojeno s výčitkami svědomí, lítostivostí. „Do poslední chvíle by měla žena zvažovat všechna pro i proti. Ale poté, kdy interrupci podstoupí, by ji okolí mělo podporovat," míní poradenský psycholog Jáchym Bauer. Někteří gynekologové zároveň ze svých zkušeností vyvozují, že často váháním a výčitkami trpí spíše ženy, které už děti mají, nebo ty, kterým už takzvaně odtikávají biologické hodiny, než mladé dívky.  „Ty často berou potrat jako nutnost a moc se nad tím nezamýšlejí. Zatímco zralejší ženy mají tendenci si případné miminko představovat, přemýšlet o tom, jaké by mohlo být a podobně.“

Interrupce byla vždy u mladých žen, které ještě děti neměly, spojena s obavou, že už nikdy nebudou moci otěhotnět a porodit. Dnešní medicínské pokroky toto riziko minimalizují. Přesto nelze zastírat, že v některých případech se to stát může. Komplikace mohou nastat během samotného zákroku, pokud například není dostatečně odstraněna tkáň z dělohy, či naopak dojde k jejímu přílišnému odstranění, což pak má za následek protržení děložní stěny. Dalším rizikem jsou infekce, které mohou způsobit děložní zajizvení. „Tyto komplikace se ale vyskytují u zcela zanedbatelného procenta žen,“ tvrdí Martin Veselý.  Za zmínku také stojí, že ještě před nedávnem, kdy začaly být povoleny potraty a zároveň nebyla k dispozici kvalitní antikoncepce, mnohé ženy raději opakovaně podstupovaly interrupci, než aby braly prášky nebo si nechaly aplikovat nitroděložní tělísko. Vedlejší nežádoucí účinky byly zřejmé, nemluvě o zánětech po tělísku - tehdy pověstné Daně.

Nejčastější je takzvaná miniinterrupce. Spočívá v podtlakovém odsání děložní sliznice a je možné ji provádět do šestého týdne těhotenství. Jedná se o relativně šetrnou metodu ve srovnání s „klasickým potratem" - kyretáží. Podstatou je abraze (výškrab) děložní sliznice kyretou a aplikuje se mezi šestým a dvanáctým týdnem. Pozdější interrupce se provádějí pouze ze zdravotních důvodů, pokud je ohrožen či poškozen plod nebo je pokračování těhotenství rizikem pro zdraví a život matky.

Mít dítě je báječná věc. Ale někdy to zkrátka nejde. Snažte se potlačit výčitky, které vás trápí, protože, jak říkávaly naše babičky, plakat nad rozlitým mlékem už je zbytečné. Potrat jistě není nic příjemného, ale dá se s tím vědomím žít a zdravotní rizika jsou dnes menší než dřív.