Článek
Obývací pokoj bývá v domácnosti centrem dění, místem, kde spolu rodina tráví nejvíce času a také kde přijímá návštěvy. Proto by měl působit příjemně, útulně a měli byste se v něm cítit dobře. Velký podíl na tom mají barvy, jejichž výběr a kombinování se rozhodně nevyplácí podceňovat. Víme, jak na to!
Využijte vlastnosti barev
O tom, že barvy mají obrovský vliv na lidskou psychiku, chuť k aktivitě i vnímání tepla jste už určitě někdy slyšeli. Zatímco ty teplé (červená, oranžová a žlutá) podporují aktivitu, chuť k jídlu, působí vesele a pocitově oteplují, studené (zelená, modrá a fialová) zlepšují soustředění, uklidňují pocuchané nervy, vybízí k relaxaci a pocitově ochlazují.
Z těchto vlastností vyplývá, že do obývacích pokojů se více hodí teplé barvy. Zapomeňte přitom na ostré tóny oranžové a rudé, mnohem vhodnější je světle žlutá, lososová a broskvová. Rozproudí tu komunikaci, vykouzlí hřejivou, pohodovou a útulnou atmosféru a zaručeně vám zvednou náladu. Jenže ne vždy se tím lze jednoznačně řídit a je třeba zohlednit i další faktory.
Teplé pro komunikaci, studené pro relax
V případě, že do vašeho obýváku celý den praží slunce, není dobré jeho stěny vymalovat žlutými nebo oranžovými odstíny. Oproti ostatním barvám odráží více světla a působí pak příliš jasně, což může vyvolávat úzkost, stísněné pocity a bolest očí.
Teplé barvy nejsou ve velkém množství správnou volbou ani pro lidi, kterým je neustále horko, zejména pokud okna jejich obýváku směřují na západ nebo jih. Teplotu v pokojích totiž dokážou pocitově zvednout až o 3 °C, více tedy potěší věčné zimomřivce a majitele obýváku s okny na sever. Vzhledem k tomu, že jejich syté odstíny prostory opticky zmenšují, nejsou vhodné ani do malých obýváků.
Studené tóny, ideálně ty světlé, naopak menší prostory opticky nafouknou. Počítejte ovšem s tím, že uvolňují a pocitově ochlazují. Perfektní volbou jsou levandulová, mátová, šalvějová nebo světle zelená. V obýváku navodí klidnou atmosféru dobrou pro odpočinek, na zábavné rodinné sešlosti ale nejsou úplně vhodné.
Na velké plochy neutrál
Vedle rozhodně nešlápnete s neutrálními tóny, jako je bílá, smetanová, krémová, vanilková a světle hnědá. Hodí se především do špatně osvětlených pokojů, které opticky zesvětlí. Výborně fungují jako dominantní barvy na stěnách a velkých kusech nábytku, doplněné jednou nebo dvěma sekundárními barvami.
Výrazné a syté barvy se hodí na menší nábytek, dekorační polštáře, taburety a nejrůznější dekorace i doplňky, ve větších místnostech si je klidně dopřejte i na jednu ze stěn.
S kombinováním opatrně
Při kombinování barev se řiďte vlastními pocity, zkuste přitom ale dodržovat i pár základních pravidel. Jak si spolu jednotlivé tóny rozumí, snadno vyčtete z barevného kruhu. Ten například praví, že žlutá si skvěle sedne se zelenou a kontrastní (tedy vhodná jen pro drobné doplňky) je pro ni fialová. Oranžová bude příjemně ladit se žlutou a kontrast tvoří s modrou.
Červená se hodí spíše na menší plochy, dobře bude vypadat s růžovou a oranžovou, v kontrastu funguje se zelenou.
Světle zelená si výborně rozumí se žlutou a světle modrou. Tu pak výborně doplní fialová, světle růžová či levandulová.
Pohrajte si s geometrií
Barvy se nebojte míchat ani na stěnách, jen si dejte pozor na množství a odvážnější kombinaci použijte raději jen na jednu zeď. Pomoct vám mohou také optické klamy, s nimiž můžete alespoň vizuálně změnit velikost místnosti. Očividnou volbou jsou pruhy (zkuste třeba i tapety) – ty vodorovné pokoj protáhnou do délky, svislé do výšky.
Strop nechte bílý, případně použijte co nejsvětlejší odstín barvy, s níž jste vymalovali stěny. Jestli si přejete místnost opticky zvýšit, skončete s výmalbou barevných stěn deset patnáct centimetrů pod stropem, který nechte bílý.