Článek
V původním receptu Anuše Kejřové se píše: „Roštěnky lehce osolíme, opepříme, odřízneme od kosti a pěkně je paličkou vyklepeme na větší tenčí placičky. Osolená vejce osmažíme na kousku másla, a když začínají tuhnout, přidáme do nich jemně usekanou šunku. Dobře promíchanými vejci potřeme připravené roštěnky, svineme je a povážeme nití, aby se při další úpravě nerozvinuly. Na omeletní pánvi rozpálíme olej, opečeme v něm připravené roštěnky po všech stranách do růžova.
Na kastrol dáme máslo, osmažíme v něm tence nakrájenou cibuli, zaprášíme moukou a za stálého míchání necháme cibulku v mouce (jíšku) lehce zrůžovět, ale opatrně, aby se nepřipálila. Pak ji zalijeme naběračkou slabší polévky, přidáme opečené roštěnky a pod pokličkou dusíme asi hodinu do měkka.
Tak jednoduchý a přitom efektní recept, jako je tento, aby člověk mnohdy pohledal. Roštěnky navíc dnes už koupíte bez kosti, takže budete mít ještě o fous méně práce než Anuše.
Na jednu polovinu roštěnky jsem lžící vždy nanesla hromádku vajíček, maso zarolovala a důkladně obmotala bílou nití. Když byly všechny kousky hotové, rozpálila jsem na pánvi slunečnicový olej a roštěnky na něm ze všech stran dorůžova opekla, aby se maso zatáhlo.
Přiznávám, že na první pohled mě omáčka jen z jíšky rozhodně neuchvátila, spíš naopak. Ale vzhledem k tomu, že tenhle seriál není o inovacích, ale k prozkoušení původních receptů, nezbylo mi než se podřídit. Na másle jsem tedy nechala zesklovatět cibulku, zaprášila jsem ji moukou a jíšku usmažila dorůžova. A protože na rozdíl od Anuše nemám po ruce, kdykoli si vzpomenu, naběračku slabší polévky, rozmíchala jsem jíšku v obyčejné vodě.
Mezitím jsem si připravila bramborovou kaši. Brambory jsem oškrábala, nakrájela na malé kousky a uvařila doměkka. Přidala jsem máslo a mléko, zapnula šlehač a vyšlehala kaši. Pokud nemáte dostatečně vysoký hrnec, doporučuji brambory nejdřív rozšťouchat, ať si nepocákáte celou kuchyni.
Asi po 50 minutách už se zdály roštěnky měkké, tak jsem se mohla pustit do servírování a samozřejmě ochutnávání! Roštěnky jsem vyndala z omáčky a důkladně z nich sundala nitě. Po překrojení na mě čekal krásný pohled na žlutá vejce obklopená šťavnatým masem! A omáčka? Ta mě skutečně překvapila, přes veškerou moji skepsi totiž byla opravdu dobrá. Maso do ní pustilo spoustu chuti, a kdybych ji zalévala vývarem a ne vodou, byla by určitě ještě lepší. Nějaká další dochucovadla nebyla ani za mák potřeba! Takže můžu popřát jen dobrou chuť a nebojte se toho:-).