Až o 200 procent více vitaminů aneb Návod, jak levně vyzbrojíte tělo proti chorobám

Nejspíše jste o nich už slyšeli, ale možná na ně pohlížíte s určitou nedůvěrou. Despekt ani obavy však nejsou namístě: klíčky a výhonky rozhodně nepatří jen do kuchyně vegetariánů, veganů či vyznavačů raw stravy. Tento malý div přírody představuje neuvěřitelně bohatý zdroj hodnotných látek a byla by škoda ho nevyužít.

Už za dvě hodiny klíčení se v semínku zvýší počet vitaminů a balastních látek o 50 až 200 procent. Je to téměř zázrak – naklíčená semínka jsou živinami doslova napěchovaná, takže získáte zdraví prospěšné látky ve velmi koncentrované formě: když například sníte polévkovou lžíci ředkvičkových klíčků, dostanete do sebe tolik prospěšných látek jako při spořádání 30 kusů zralých ředkviček!

Pravděpodobně nejznámější rostlinou, která se nechává naklíčit, je řeřicha. Je pikantní, a kdybyste si s ní pro začátek nevěděli rady, určitě se hodí všude tam, kam jste zvyklí dávat pažitku. Je zdrojem vitaminu C, hořčíku, železa, draslíku i vápníku. Klíčit se dávají často také luštěniny jako cizrna, hrách, fazolky mungo či čočka. Používají se při přípravě salátů, ale i pomazánek, polévek a kaší. Předklíčené se dají jíst i obiloviny (kupříkladu špalda či žito) – ty obsahují hodně vlákniny.

Semena důkladně properte a poté namočte – voda nastartuje proces klíčení. Namáčení trvá dle druhu rostliny osm až dvanáct hodin, výjimkou je řeřicha, té stačí jen dvacet minut. Dále je několik možných postupů, třeba k naklíčení řeřichy potřebujete jen mělkou misku s vatou, na ni dáte semena a vše navlhčíte rozprašovačem – semínka nesmějí plavat (hrozí uhnívání) ani vyschnout.

Pokud to s klíčením myslíte vážně, můžete si pořídit speciální nakličovací misky – k mání jsou keramické, skleněné, plastové i silikonové. Do spodní části misky se nalije voda, na ni se dá sítko, na které se umístí namočená semena. Chcete-li se pěstování vitaminů věnovat „ve velkém“, můžete si pořídit i misky patrové. Ideální teplota na klíčení je 20 °C, nižší by proces zpomalila a vyšší by mohla způsobit uhnívání.

Co můžete nechat klíčit?

Fazolky mungo jsou semena rostliny vigny zlaté, která pochází z Indie. Chutí připomínají zelený hrášek a naklíčené jsou bohatým zdrojem vitaminu C a K, železa, hořčíku, vápníku, kyseliny listové či vlákniny a jsou výborné do teplých i studených salátů, masozeleninových směsí a orientálních jídel. Klíčky si můžete dopřát už po čtyřech až pěti dnech. Klíčení ukončete včas – jakmile se objeví kořínky, dojde ke ztrátě živin.

Ředkvičková semínka klíčí přibližně týden. Mají jemně štiplavou chuť a obsahují vitaminy A, B1, B2, C a niacinamid, dále železo, draslík, vápník, hořčík, sodík a fosfor. Podporují tvorbu žaludečních šťáv, usnadňují trávení a posilují imunitu. Naklíčenou ředkvičku přidávejte do salátů, pomazánek nebo jen tak na chleba s máslem.

Sójové výhonky lze konzumovat po třech až pěti dnech. Organismu dodají provitamin A a C, vitaminy skupiny B, vitaminy E a K a biotin a dále vápník, hořčík, fosfor či draslík. V tomto případě platí „dobrého pomálu“ – sójových klíčků stačí jedna až dvě lžíce. Obsahují totiž rostlinné hormony fytoestrogeny, které snižují mužskou plodnost.

Luštěnina cizrna je typická svou oříškovou chutí a klíčky můžete jíst už po dvou až třech dnech. Jsou bohaté na vitaminy A, C, E a obsahují řadu minerálů, například vápník, železo, hořčík a draslík. Jejich konzumace je prospěšná při srdečních chorobách, psychickém vyčerpání či vysokém krevním tlaku. Hodí se do salátů, rizota či polévek a z naklíčené cizrny můžete vyrobit i super zdravý hummus.

Dále je možné nechat klíčit třeba i vojtěšku či brokolici, která je snad ze všech rostlin nejbohatší na antioxidanty.

Jaké jsou vaše zkušenosti s klíčením? Nebo jste se do toho ještě nepustili?