Aspoň jedno denně! 5 důvodů, proč byste měla jíst víc vajec

Vejce mají špatnou pověst kvůli obsahu cholesterolu. Jeho hladinu v krvi ale zvyšují především nasycené mastné kyseliny a přejídání. „Proto byste se měli vyhýbat hlavně fastfoodům a rychlým občerstvením či smaženým pokrmům a přepalovaným tukům,“ radí Lucie Tvrdoňová, výživová poradkyně z firmy Krabičkujeme. „A i když vejce cholesterol skutečně obsahuje, obsahuje navíc také lecitin, který naopak hladinu cholesterolu pomáhá snižovat,“ dodává.

Vejce představují jeden z nejkvalitnějších zdrojů bílkovin, jež jsou ve srovnání s ostatními živočišnými proteiny lépe stravitelné. „Obsahují celé spektrum aminokyselin, které jsou nezbytné pro stavbu bílkovin. Slouží také pro nárůst svalové hmoty, při výrobě hormonů, pomáhají regenerovat, ovlivňují srdeční činnost, činnost mozku a tak dále,“ vyjmenovává Lucie Tvrdoňová.

„Z pohledu tradiční čínské medicíny se vajíčka používají jako posilující prostředek například po potratu,“ říká Radka Pamětická, poradkyně zdravého životního stylu z Prahy, a doplňuje: „Doporučují se na ozdravění krve, pro dodání vlhkosti. Bílek se používá k chlazení horkých stavů, detoxikaci a při kašli.“

Shrnuto a podtrženo: vejce by měla být součástí zdravé a vyvážené stravy. Proč si dopřát alespoň jedno denně?

V jednom velkém vejci najdete 147 miligramů cholinu (většinu ve žloutku). Patří mezi tzv. vitageny, které si tělo umí částečně vyrobit samo a částečně je musí přijímat ve stravě. Cholin hraje klíčovou roli při vývoji i fungování mozku – podpoří paměť, náladu i metabolismus. Ženy by denně měly přijmout 425 miligramů cholinu, těhotné, kojící a muži až 550 miligramů. Cholin obsahuje i růžičková kapusta, játra, hovězí maso, losos, květák, brokolice, nebo například kuřecí prsa.

Nejen listová zelenina, ale i vejce jsou zdrojem antioxidantů luteinu a zeaxantinu. Tělo je nevytváří, a je tedy nutné přijímat je stravou. Nacházejí se v sítnici ve žluté skvrně, kde svými antioxidačními vlastnostmi ochraňují buňky před poškozením. Údajně mohou snižovat i riziko některých očních onemocnění, jako je třeba makulární degenerace spojená se stárnutím.

Bílkoviny, cholin, lutein a zeaxantin nejsou jedinými poklady, které se ukrývají pod vaječnou skořápkou. Jsou tu i esenciální aminokyseliny, omega-3 mastné kyseliny, vitaminy D, A a skupiny B a také karotenoidy – pigmenty působící jako antioxidanty. Vejce jsou významná i díky vysokému obsahu selenu, který je nezbytný pro tvorbu hormonu prostaglandinu. Ten ovlivňuje krevní tlak a brání kornatění tepen, podporuje správnou činnost srdce a zvyšuje přirozenou obranyschopnost. Společně s vitaminem E chrání selen před škodlivým působením volných radikálů, peroxidů a těžkých kovů. Hotové zřídlo těchto cenností je v žloutku.

Jedno velké vejce obsahuje přibližně 78 kilokalorií, pět gramů tuku, šest gramů bílkovin a jen zanedbatelně sacharidů. Množství energie není příliš velké, zato výživová hodnota ano. Díky vysokému obsahu tuků a bílkovin vás vajíčko skvěle zasytí, nebudete mít tendenci mezi jídly uzobávat, omezíte spotřebu kalorií a podpoříte tak snahy o redukci hmotnosti.

Tělo potřebuje bílkoviny k opravě drobných trhlinek, které ve svalové tkáni vznikají například při posilování. Svaly díky proteinům také více a rychleji rostou. To je důvod, proč je ideální svačina po tréninku právě vejce: šest gramů bílkovin v jediné porci! Hlavně nezapomeňte na žloutek – obsahuje bílkovin nejvíce. Proces budování svalů podpoří i ve vajíčku obsažené omega-3 mastné kyseliny, vitaminy a minerály.

Kolik vajec týdně spořádáte vy?