Článek
Snídani ukusujete ve spěchu cestou do práce, oběd do sebe o polední pauze hodíte rychlostí světla a večer u televize ve vás zmizí večeře, aniž byste vůbec postřehli, co jíte? Potom není divu, že vás trápí pocity plnosti, nadýmání, bolesti břicha nebo se vám stále nedaří zhubnout. Rychlost, kterou jíte, je totiž jedním z faktorů, jenž může mít všechny (a nejen tyto) jmenované problémy na svědomí.
Štěstí přeje připraveným
Celý složitý proces trávení startuje už v ústech, kde se pomocí zubů a slin potrava rozmělňuje a enzymy začínají pracovat. Když jim na to dáte dost času, značně ulehčíte žaludku. Pokud však jídlo rozžvýkáte mizerně, musí se žaludek potýkat s velkými kusy nerozkousaného jídla, a protože nemá zuby, ale pracuje jen stahováním stěn, je zřejmé, že se mu to líbit nebude.
Trávení se v takovém případě protáhne, jelikož žaludek zastihnete nepřipravený a strava si v něm nějakou dobu poleží. „Čím déle kousáte, tím více času mají žaludek a střeva na přípravu. Například žaludek zvyšuje sekreci žaludečních šťáv, které štěpí složitější látky na jednodušší,“ vysvětluje výživový poradce a trenér František Blahoš. Při hltání navíc polykáte i nadměrné množství vzduchu, který vyvolává pocity těžkosti a nadýmání.
Celulitida a slabé nehty
Žvýkání ovlivňuje i glykemický index stravy – snižuje ho. A to je důležité pro udržování stabilní úrovně hladiny cukru v krvi. „Pomalá konzumace má vliv na glykemický index, a proto jsou z tohoto pohledu nejhorší slazené nápoje, které vypijete během chvilky,“ podotýká František Blahoš.
Způsob, jakým jíte, se může významným způsobem podílet na překyselení organismu. To se projevuje rozmanitou škálou obtíží – průjmy, nebo naopak zácpou, pálením žáhy, bolestmi hlavy, únavou, lámáním nehtů, celulitidou či zápachem z úst. Důkladným poválením sousta v ústech dáte dostatečný prostor slinám, aby přijatou potravu neutralizovaly.
Nechcete celulitidu? Základem prevence je dobré žvýkáníFoto: InspirationART, Shutterstock.com
Prožvýkejte se ke štíhlé postavě
Žvýkání je i jedním z klíčů k tajemství úspěšného hubnutí. Apetit je úzce propojen s mozkem. „Z trávicího traktu jdou signály do mozku, které nesou informaci o tom, zda jsme už nasyceni, či nikoliv. Proto je lepší potravu řádně rozkousat, aby tyto signály měly čas veškeré informace přenést,“ upozorňuje výživová poradkyně Eva Hvorecká.
U rychlojedlíků se tedy pocit sytosti obvykle dostavuje až poté, co do sebe nacpali mnohem více potravin než lidé, kteří jedí s rozvahou. Dalším benefitem pomalé konzumace je například i to, že pouze z pečlivě rozžvýkané stravy získáte dostatek energie a základních živin.
Jak správně na to?
Ač to tak může působit, správné stravovací návyky nejsou žádná věda. Zásadní je se na pokrm absolutně soustředit a těm hlavním – snídani, obědu a večeři – vždy věnovat alespoň dvacet až třicet minut svého času. Během nich by měl být obsah talíře jediným předmětem zájmu a prostor byste neměli dávat žádné další aktivitě, jako je čtení novin, sledování televize nebo odpovídání na e-maily. Každé sousto si zaslouží přežvýkat dvacet až třicetkrát. Dalším benefitem je i to, že látky ve slinách stimulují chuťové pohárky, takže čím déle jídlo žvýkáte, tím více si na něm pochutnáte.
„Dnešní doba je rychlá, ale záleží na prioritách. Pokud se člověk chce najíst v klidu, čas si prostě najde. V opačném případě si zakládá na různé zažívací obtíže,“ doplňuje Eva Hvorecká.
Uděláte si na jídlo vždy čas, nebo jíte ve stresu?
