Jak se bránit artróze

Osteoartróza je jedním z nejznámějších onemocnění pohybového aparátu. Postihuje asi 15 % populace a zdaleka není jen nemocí seniorů, jak se většina lidí domnívá. V pozdějším věku jsou projevy artrózy jen více patrné, což souvisí s „celoživotní" zátěží, kterou si naše klouby nastřádaly. Proto si zřejmě i vy pamatujete, jak vaše babička naříkala na bolest, používala všemožné mastičky a musela se po ránu rozhýbat.

Startovací bolest či bolest po námaze a ztuhlost jsou opravdu typickými příznaky. Moderní medicína se však v souvislosti s artrózou zaměřuje jiným směrem. Na rizika, která můžeme ovlivnit svým životním stylem už teď, i když nám letos bylo pětadvacet a do důchodu se rozhodně nechystáme.

O artróze je známé, že může zasáhnout jeden i více kloubů na těle. Objevuje se na páteři (spondylartróza), v ramenním kloubu (omartróza) či na drobných skloubeních ruky. Nejčastěji ale bývají postiženy nosné klouby, tedy kloub kyčelní (coxartróza) a kolenní (gonartróza). Oba jsou zatěžovány při chůzi, hlavně po tvrdém podkladu nebo v nevhodné obuvi. Jde totiž o to, že při každém došlapu je váha našeho trupu přenášena přes kostěný pánevní kruh na kloub kyčelní. Ten je balančním pružným spojem a pomáhá tlumit nárazy vznikající při kontaktu nohy s terénem. Přetěžovaný nebo již artrózou zasažený kloub přestává plnit svoji funkci a nastávají problémy.

„Při postižení kyčelního kloubu si pacient může stěžovat na bolest v kříži, která plyne i z následného přetížení dolního úseku páteře," vyjmenovává typické potíže fyzioterapeutka Kamila Honsová z Rehabilitační kliniky FN Motol v Praze. Mezi první příznaky patří i únava, pocit, že člověk ztrácí sílu v nohou. Bolest se objeví po delším stání či při chůzi do schodů, později i v klidu. Ženy pociťují úlevu, pokud si sundají po celodenním nošení podpatky nebo si vyjdou místo po městské dlažbě po měkčím terénu, třeba v lese. Právě tato změna pocitů při pohybu ukazuje podle terapeutky spolu se specifickými vyšetřeními na možnou poruchu přímo v kloubu. Změny se objeví i v okolních tkáních, které někdy reagují zánětem, vidíme otok, můžeme slyšet při pohybu vrzání, tzv. drásoty v kloubu.

Vědecké výzkumy potvrzují, že rozvoji nepříznivých změn v kloubech nahrává přetěžování pohybového aparátu. Záleží tedy na tom, v jakém stavu jsou vazy, šlachy a svaly. Jejich poškození může vést k urychlení nástupu artrózy. Riziko přetížení narůstá při sportech s rychlými zvraty pohybů a tvrdými došlapy či skoky (například tenis, squash, jogging na tvrdém terénu, aerobic, u mužů fotbal a podobně). Pokud vyrážíme za těmito sporty, měly bychom být rozhodně vybaveny dobrou obuví s odpružením a hlavně pohybové aktivity střídat. K rozvoji artrózy ale může přispět i pasivní životní styl - nadváha, chybné stravovací návyky nebo úplné vyškrtnutí pohybu z našeho rozvrhu.

Lékaři také varují před podceňováním doby léčení běžných zranění, jako je „přetažení" vazů - distenze či různé instability kloubní. Doporučují dodržet stanovenou dobu klidu či nutné nošení ortézy, stabilizující kloub.

Samozřejmě existuje ještě celá řada rizikových faktorů, které ovlivnit nemůžeme. Patří k nim určité vrozené dispozice, chybné utváření kloubů za vývoje, nevratné stavy po úrazech, předchozí operace či metabolické poruchy, postihující chrupavku.

Ortoped hodnotí rozsah artrózy podle rentgenového snímku, kde je patrné zúžení kloubní štěrbiny a výrůstky - tzv. osteofyty. Pokročilá stadia je někdy nutné řešit i umělou náhradou kloubu, endoprotézou.

Běžně se nemoc léčí symptomaticky, tedy tlumením bolesti, zánětu či léky podporujícími obnovu kloubní chrupavky. Před dlouhodobým, samovolným užíváním analgetik či preparátů kloubní výživy jako doplňků stravy však lékaři varují. Důležité je naopak zařazení vhodného pohybu do našeho každodenního programu. Pokud se stane opravdu součástí našeho životního stylu, je totiž zároveň i tou nejlepší prevencí artrózy.

Tak tedy, pohybem proti artróze!