Antrax není jen biologická zbraň. Jak se můžete nakazit v přírodě či od zvířat a a jak se léčí

Antrax neboli sněť slezinná je nemoc způsobená bakterií Bacillus anthracis. Vyskytuje se především mezi zvířaty, výjimečně se od nich může nakazit i člověk. Přenos z člověka na dalšího člověka je zcela výjimečný.

Bakterie a jejich spory jsou přítomné v půdě, kde přežívají i několik desítek let. Často se aktivují při velkém suchu, ale také při silných deštích či povodních. Nejčastěji se z půdy nakazí zvířata, od kterých může dojít k nákaze člověka.

Bakterie se se šíří vzduchem, dotykem, vodou a potravinami. Člověk se tedy může nakazit kontaktem s nemocným zvířetem, případně s jejich tkáněmi (například při zpracování kůže), produkty (maso, mléko) nebo i tělesnými tekutinami (moč). Do těla člověka se může nemoc dostat i vdechnutím spor této bakterie. Podle toho, jak se člověk nakazil, se sněť slezinná projevuje ve třech formách – kožní, plicní či střevní.

Kožní forma je nejčastější. Při ní se v místě styku s infekcí objeví svědící pupen, na němž se tvoří puchýř a později strup, který je modročerný, proto se nemoci také někdy říká uhlák. Rizikem pro vstup infekce je poranění kůže. Nemocný může mít zvýšenou teplotu a být unavený. Když se nemoc včas léčí antibiotiky, nemá žádné následky.

Nebezpečnější a téměř vždy smrtelná je plicní forma. Ta se většinou projevuje ve dvou fázích – první probíhá nespecificky jako chřipkové příznaky – bolest svalů, hlavy, teploty, kašel, malátnost, druhá fáze je mnohem závažnější, projevuje se dušností a těžkým zápalem plic. Cílem terapie v dnešní době je zachytit onemocnění v první fázi, kdy je možné účinně zasáhnout pomocí antibiotik.

Střevní forma se přenáší nejčastěji pozřením masa z nakaženého zvířete. Je také velmi nebezpečná a má vysokou smrtnost. Projevuje se bolestmi břicha a krvavými průjmy. I u této formy jsou ale časté současné nespecifické příznaky.

Je jeden až sedm dní. U plicní formy bývá nástup rychlejší – někdy i v rámci 24 hodin.

Léčí se antibiotiky, ty se podávají co nejdříve, a to i v případě, že jde jen o podezření na nemoc. Jakékoli otálení s léčbou by totiž snížilo šanci na vyléčení.

Další nemocí, která se přenáší ze zvířat na lidi, jsou opičí neštovice, WHO varuje, že nemoc se šíří velice rychle 

Antrax se vyskytuje především v Asii, ale také v Americe, Africe a v Evropě. Během epidemií dochází obvykle k velkému uhynu zvířat, v Evropě nejčastěji krav.

Právě to se stalo letos v Chorvatsku, kde se uhynulo přes sto kusů hovězího dobytka na antrax, během této lokální epidemie se nakazilo také šest lidí, z toho dvě děti.

Velká epidemie antraxu proběhla v roce 2016, kdy se na Sibiři nakazilo 70 dětí, které z mrtvých sobů vytahovaly vlastními zuby žíly potřebné pro výrobu nití. Jedno dítě zemřelo.

Na plicní formu, která ale není tak častá (týkala se teroristických útoků), umírají téměř všichni nakažení, na střevní umírá 60 procent. Kožní formu naprostá většina postižených při včasné léčbě antibiotiky přežije.

Antrax se povědomí dostal také po útocích 11. září 2001 v souvislosti s teroristickými útoky. Při útocích, které probíhaly v USA několik týdnu od konce září roku 2001, byly v dopisech odesílané smrtelně jedovaté spory antraxu (ve formě bílého prášku, v kterém je možné spory bakterie uchovat). Nakazilo se 22 lidí, pět zemřelo.

Kromě teroristických útoků v USA v roce 2001 používali antrax jako smrtelnou biologickou zbraň také japonská armáda za druhé světové války v severovýchodní Číně. Známé jsou taky úniky bakterie ze sovětských laboratoří v roce 1979, tedy v době, kdy byly v roce 1972 biologické zbraně již zakázané.

Existuje vakcína pro nákaza používaná ve veterinární praxi, ta se může ve výjimečných případech použít i pro lidi. Zásadní prevencí je chránit se při práci se zvířaty a jejich produkty – například kůží. Právě při zpracování kůže nakaženého zvířete se v roce 1985 nakazil poslední český pacient touto nemocí.

Odborná spolupráce: Medici pro očkování

Jaké další nečekané nemoci se v Evropě vyskytují? Například v Řecku se nedávno objevila lepra!