Článek
Odběr plodové vody (= amniocentéza) patří mezi velmi obávaná a stresující vyšetření. Existuje totiž riziko, že kvůli němu dojde k odtoku plodové vody, infekci a k potratu. Proto si v současné době mnoho žen platí genetické vyšetření prováděné z krve, které však není hrazeno ze zdravotního pojištění.
Lékaři amniocentézu jen navrhují, není žádná povinnost těhotné ženy na ni jít a vyšetření může samozřejmě odmítnout.
Co se dá zjistit z plodové vody
Díky rozboru odebrané plodové vody lze odhalit různé diagnózy a problémy. Z buněk plodu, které jsou v ní obsažené, se dají analyzovat chromozomy a zjistit tak konkrétní genetické odchylky: například Downův, Edwardsův či Turnerův syndrom. Dá se tak také zjistit pohlaví, což je důležité v případě, že se v rodině vyskytují genetické nemoci vázané na pohlaví (např. hemofilie, svalová dystrofie).
Plodovou vodu lze analyzovat i biochemicky: podle hladin konkrétních látek je možné usoudit na rozštěp páteře, různá metabolická onemocnění (např. cystická fibróza, fenylketonurie), opožděný růst plodu a vývojové vady mozku, srdce, ledvin i zažívacího ústrojí. Lze tak rovněž zjišťovat, jak se plodu v děloze daří a jak je zralý a zda na něj nepřešla nějaká závažná infekce (např. toxoplazmóza).
Jak probíhá odběr plodové vody
S těhotnou před vyšetřením mluví genetik a měla by být poučena o průběhu i rizicích výkonu. Při odběru leží žena na zádech. Lékař nejdříve ultrazvukem určí uložení plodu a pupečníku v děloze, aby se jim vyhnul, a pak provede vpich tenkou jehlou do břicha. Celou dobu sleduje nástroj na ultrazvuku, aby nedošlo k poranění dítěte ani placenty. Netrvá to déle než několik minut a bolestivost je srovnatelná s odběrem krve, některé ženy to nebolí vůbec. Po vytažení jehly se vpich překryje tamponem a náplastí.
Po odběru přibližně 20 ml plodové vody lékař nemůže sdělit žádné výsledky – nejdřív musí vzorek odeslat do laboratoře. Výsledky jsou známé až za dva týdny. Po vyšetření počká žena půl hodiny až hodinu v čekárně, pak se kontroluje ultrazvukem stav dítěte i dělohy a poté už může jít těhotná domů. V následujících dnech je dobré odpočívat a nedělat žádné fyzické náročné aktivity.
Během výkonu se může dostat trocha krve plodu do krevního oběhu matky, a pokud má matka krevní skupinu Rh negativní, pak může začít její organismus proti plodu začít vyrábět protilátky. Toto riziko se významně sníží, když po amniocentéze dostane žena injekci imunoglobulinu.
Rizika amniocentézy
Rizika odběru se sice udávají nízké, ale ne nulové. Může v jeho důsledku dojít ke krátkodobému odtoku plodové vody, krvácení, k infekci či ke zcela vzácnému poranění plodu. V nejhorším případě dochází k potratu – uvádí se půl až jedno procento nad obvyklou úroveň potratů, což znamená jeden až dva případy na 200 vyšetřených žen.
Proto je jen na rodičích, aby se rozhodli, zda jsou pro ně případné benefity vyšetření tak zásadní, že podstoupí toto riziko. Psychicky náročné je pak především čekání na výsledky. Důležité je také vědět, že i když jsou v pořádku, neznamená to, že dítě bude zcela zdravé. A pokud nejsou příznivé, může následovat zásadní rozhodování o případném ukončení těhotenství, které je v případě závažného poškození plodu možné do 24. týdne těhotenství.
Amniocentéza
- Co je amniocentéza: Vyšetření plodové vody.
- Jak se připravit: Není třeba speciální příprava, poučení o zákroku dostaneš přímo na pracovišti.
- Jak probíhá: Lékař ultrazvukem určí uložení plodu a pupečníku v děloze, pak provede vpich tenkou jehlou do břicha. Celou dobu sleduje nástroj na ultrazvuku. Netrvá to déle než několik minut a bolestivost je srovnatelná s odběrem krve.
- Co zjistí: Rozborem plodové vody lze odhalit například Downův syndrom, Edwardsův či Turnerův syndrom, je možné usoudit na rozštěp páteře, různá metabolická onemocnění (např. cystická fibróza, fenylketonurie), opožděný růst plodu a vývojové vady mozku, srdce, ledvin i zažívacího ústrojí.