Alergie na vejce: Je nenápadná, ale zákeřná!

Vyhnout se zcela vajíčkům je těžší, než to vypadá. Tato surovina nebo nějaká její část se kromě potravinářského průmyslu využívá i při výrobě kosmetiky či do některých očkovacích vakcín. Pleťové krémy, šampony či různé posilující balzámy na nehty nebo vlasy – všude tam se může vyskytnout vaječný lecitin. Ten obsahuje fosfolipidy, které zjednodušeně řečeno zamezují vysoušení a vysychání, pokožku či vlasy regenerují a zjemňují.

Alergikům na vajíčka se nedoporučují ani ty typy očkovacích vakcín, při jejichž přípravě se používají kuřecí zárodky. Konkrétně jde o vakcíny proti chřipce, klíšťové encefalitidě nebo vzteklině. Má-li člověk opravdu silnou alergii, neměl by brát do rukou ani skořápky – závažnou reakci totiž může vyvolat již mikrogramové množství vejce.

Alergie na vaječné bílkoviny je relativně častá. Alergoložka MUDr. Eva Orálková však říká: „Musíme rozlišovat mezi dvěma jevy: buď je člověk pouze citlivý bez příznaků, což potvrdí jen laboratorní nález. Nebo má již klinické projevy, tedy je alergický. Nejtěžším projevem je pak celková alergická reakce – takzvaný anafylaktický šok. Často jsou pozitivní laboratorní výsledky a kožní testy na vaječné bílkoviny u dětí s atopickým ekzémem. Vynecháním vajec se však ekzém zlepší jen málokdy. U těchto dětí je pak výhledově v dospělosti zvýšené riziko rozvoje inhalačních alergií, jako jsou například alergická rýma či astma.“

Nesnášenlivost čehokoli, co souvisí s vejci, se nejčastěji projeví již u malých dětí. U těch starších se tato alergie vyskytuje asi u 2 až 3 %, a podobá se tak výskytu u dospělých. V případě vaječné alergie u dětí se dlouho předpokládalo, že tento problém s věkem vymizí. Ovšem v rozsáhlé celostátní studii, kterou provedli američtí vědci ve spolupráci s alergology zhruba před čtyřmi lety, bylo zjištěno, že přetrvává déle a přibližně u 33 % nemocných zůstává i ve věku nad 16 let.

Potravinové alergie, tedy i ta na vejce, se mohou projevovat zvracením, průjmy s příměsí nestrávené potravy, hlenu i krve, bolestmi břicha či kožními projevy. Trpí-li vaše dítě navíc nechutenstvím, odporem k určitým potravinám, neklidem nebo změnami chování či nálady, pak rovněž zbystřete!

Příznaky alergie na vejce obecně jsou různé. „Někdo má zažívací problémy různé intenzity, jako je zvracení, bolesti břicha, křeče či průjem, jiného zase trápí dýchací potíže. Častý je i ekzém, zarudnutí kůže či lokalizovaná kopřivka,“ říká alergoložka MUDr. Marie Špičáková. „Liší se i délka doby od kontaktu s vejcem k propuknutí alergických příznaků – někdy nastoupí ihned, jindy až za několik hodin. Nejzávažněji probíhají reakce, které nastanou do 30 minut po požití,“ dodává.

Pokud doufáte, že se vejce tepelnou úpravou stanou bezpečnější, nedělejte to. Zatímco žloutek svou agresivitu tepelnou úpravou podstatně ztrácí, s bílkem je to těžší. Je totiž složený hlavně z různých bílkovin, ta nejagresivnější se jmenuje ovomukoid. Bílkoviny začínají měnit své vlastnosti, až když teplota překročí 60 stupňů Celsia. Dodržení tak důsledné tepelné úpravy vajec bývá však v domácím prostředí nejisté, například v případě rychle zapékaných jídel přelitých vejci, ať už samotnými nebo rozšlehanými s mlékem často varem neprocházejí.

„Navíc většina osob alergických na vejce reaguje stejně špatně jak na vařená, polosyrová, tak i na ta syrová. Při této alergii budete s velkou pravděpodobností nesnášet i vejce křepelčí, kachní, husí nebo pštrosí,“ říká lékařka Špičáková.

Vajíčka ve vaší kuchyni může mnohdy suplovat želatina – jeden sáček za tři vejce. Jak říká lékařka Orálková: „Tento slepičí produkt lze nahradit snadno. Kromě želatiny vyzkoušejte prášek do pečiva, instantní droždí či bramborový nebo kukuřičný škrob.“ Zkušené hospodyňky doporučují také pudinkový prášek či rýžovou mouku.

Máte alergii na vejce? A jaké máte zkušenosti s náhražkami vajec při vaření vy? Napište nám do diskuse své tipy!