Alergie na jídlo? Vypátrat příčinu bývá detektivka!

V zahradní restauraci sedí dvě ženy a nad jídelním lístkem přemýšlejí nahlas. Ta starší vybírá cokoli, kde nebude nenáviděná mrkev, mladší to má složitější. Nesmí pozřít ani minimální množství arašídů.

„Párkrát se stalo, že jsem ořechy snědla omylem. Pak oteču a začnu se dusit,“ říká třicetiletá Monika, která potravinovou alergií trpí 10 let.

Stejnou diagnózu má v Česku 300 tisíc lidí, což kopíruje evropský průměr, který mluví o třech až čtyřech procentech alergiků v populaci. Nových případů přibývá, za 10 let přibližně jedno procento. Evropská unie proto nařídila informovat o alergenech v restauracích a obchodech s potravinami.

„Alergik, a nejen on, má právo vědět, co se v té či oné housce, omáčce, salátu či zmrzlině nachází. Ublížit může jen několik miligramů osudové potravinové bílkoviny, což je množství na špičku nože,“ říká alergolog Martin Fuchs, člen výboru České společnosti alergologie a klinické imunologie.

Potravinová alergie vzniká, když imunitní systém nepřiměřeně reaguje na určitou složku potraviny. Tělo se brání a produkuje látky, které spustí alergické symptomy. Mezi nejčastější patří vyrážka, svědění a někdy i otoky v ústech, bolesti břicha, potíže s dýcháním. Nejzávažnější je anafylaktický šok, kdy hrozí zástava dechu, bezvědomí, a dokonce i smrt.

Ještě před 40 lety se lékaři s takovými reakcemi setkávali zřídka. Jejich vzestup souvisí s výrazným nárůstem alergií jako takových. Podle alergologa Martina Fuchse to souvisí s překotnou změnou životního prostředí i životního stylu včetně všudypřítomné zátěže – stresu – a také toho, co jíme a pijeme.

Primářka Irena Krčmová z Ústavu klinické imunologie a alergologie Fakultní nemocnice Hradec Králové to rozvádí: „Nejvíc času trávíme v interiérech, kde vdechujeme roztoče. Navýšením hygieny jsme snížili bakteriální tlak, čímž jsme znemožnili úplné dozrání imunitního systému dětí. Významný podíl má kouření včetně pasivního, které u dětí několikanásobně zvyšuje riziko rozvoje alergického terénu. A za nárůstem alergií můžou být i nové potraviny a koření, exotické ovoce.“

Nejvíce potravinových alergiků je mezi dětmi, do tří let je alergických osm procent z nich a většina má to štěstí, že jejich alergie do tří let vyhasne. ( O dětských alergiích čtěte více zde!) Jen malé procento dětí si potíže nese do dospělosti, kdy převažují alergie na stromové ořechy, arašídy, ryby, krevety, různé koření, exotické ovoce, luštěniny, sezam nebo mák.

Že jste v dětství nebyli alergičtí? Vyhráno nemáte, reakce na určitou potravinu vás může zaskočit prakticky kdykoli. Tělo mohlo několik let tolerovat rizikovou potravinu a jednoho dne si řeklo: A dost! Pokud je průkazné, co alergii vyvolalo, je to ten lepší případ. Někdy je totiž obtížné vypátrat spouštěč zdravotních obtíží – Irena Krčmová to přirovnává k detektivní práci.

„Lékař provede kožní testy s potravinami, doplní laboratorní vyšetření a podrobí pacienta expozičním testům s podezřelými potravinami. Při diagnostických rozpacích nám pomůže eliminační dieta se sledováním obtíží,“ říká primářka Irena Krčmová.

Eliminační dieta už pacientovi zůstane. Lék na potravinovou alergii neexistuje, je možné jen mírnit příznaky. Jediným řešením je vyhýbat se problematické potravině – důsledně a navždy.

Máte také zkušenosti s potravinovou alergií? Jaké?