Alergickou rýmu je třeba léčit, jinak může vést k astmatu

Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na neškodné látky v okolním prostředí, jako je například pyl nebo roztoči. Tělo reaguje například kožními vyrážkami, otoky sliznic, dýchacími potížemi a rýmou. Často jdou tyto komplikace ruku v ruce. Zdravý organismus vysílá svůj imunitní systém do boje jen s těmi opravdu nebezpečnými hrozbami, jako jsou viry a bakterie.

Alergická rýma nemusí souviset jen s tím, co je ve vzduchu, může ji vyvolat konzumace nějaké potraviny, roztoči, plísně, prach či srst zvířat.

Uvádí se, alergickou rýmou trpí 10–20 procent populace. Část nemocných přitom o svých potížích neví. Každoroční jarní rýmu přikládají třeba viróze.

Alergická rýma se podobá té, která doprovází nachlazení. Nejčastějšími příznaky jsou výtok z nosu, kýchaní, svědění nosu a také očí, které mohou pálit a být zarudlé následkem postižení oční spojivky. Alergická rýma není nakažlivá.

Nemá inkubační dobu, tělo na alergeny reaguje okamžitě. S přibývajícími léty se ale často potíže zhoršují.

Nejdůležitější je vyhýbat se alergenům, tedy těm látkám, které reakci spouští.

Alergickou rýmu je vždy třeba léčit u odborníka. Na potíže se podávají takzvaná antihistaminika, léky, které tlumí účinky histaminu (látky zapojené do alergických reakcí). Používají se také oční kapky, léky na snížení otoku sliznice, úlevu mohou přinést i solné spreje do nosu. Závažnější formy se léčí kortikosteroidy nebo imunoterapií.

Alergická rýma by se naopak neměla dlouhodobě léčit volně prodejnými léky, zejména nosními kapkami a spreji. Ty mohou při delším užívání vést k návyku, který způsobí zhoršení stavu. Přečtěte si více o závislosti na nosních kapkách.

Alergologické vyšetření spočívá ve vyšetření krve. Kožní testy pak ukážou, na co je člověk alergický. Případně se provádí spirometrie, která zjišťuje, jak dobře fungují plíce, nebo další ORL vyšetření.

Alergická rýma mívá různě závažný průběh, v krajním případě může dojít k prudké reakci a astmatickému záchvatu. Extrémní reakcí je pak anafylaktický šok, při kterém dochází k poklesu tlaku a poruchám vědomí a člověk může být ohrožen na životě. To se ale stává spíše při alergii na hmyzí píchnutí, reakce na pyl nebývá tak dramatická.

Neléčená alergická rýma může vést k poškození nosní sliznice i funkce nosu, zvyšuje riziko vzniku astmatu. Zde najdete pět příznaků, které naznačují astma.

Samotnému vzniku onemocnění se nedá předcházet. Je do značné míry dědičné. U dítěte, kde je alergický jeden rodič, je riziko alergie asi 30 procent.

Alergik by se měl snažit odstranit ze svého okolí látky, které ho dráždí. Je také zvýšeně náchylný k tomu, aby se u něj objevila alergie i na další látky, odborníci proto doporučují preventivně se vyhýbat trvalému kontaktu i s dalšími známými alergeny.

Zápal plic. Jak ho rozeznat od běžného nachlazení?

Odborná garance: MUDr. Stanislav Kos, CSc., Předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN)