Ajťačka i homosexuální premiérka: Znáte tyto zajímavé ženy?

Nemusejí být zrovna držitelkami Nobelovy ceny, ani svým jednáním pohnout horou, ale i tak jsou inspirací. Za to, co dokázaly, a stále dokazují, si zaslouží, aby jejich jména byla lidem známá, anebo alespoň povědomá. Jsou totiž zástupkyněmi všech žen, které touží v životě něco dokázat, bez ohledu na to, jak moc nemožné se to může zdát. Nejen jim, ale všem ženám patří dnešní den. Nechte se inspirovat touto pěticí a pusťte se třeba do toho, co odkládáte už delší dobu.

Srbsko zažívá hned několik svých poprvé a může za ně žena. Od roku 2017 je v čele vlády Ana Brnabić. Kromě toho, že jde o první ženu, která v zemi tuto pozici zastává, je to zároveň i první homosexuální premiér/ka. Brnabić se se svojí orientací nikdy netajila. Pro Srbsko je to velký krok, protože tato balkánská země je vnímána jako homofobní. Takže Ana Brnabić se svojí partnerkou není ani v registrovaném partnerství, natožpak v manželství – v Srbsku nejsou uzákoněny.

Rozhodně ale netouží zapsat se do historie pouze jako „homosexuální premiérka“. Od svého zvolení se pokouší otevřít kapitoly přístupových jednání do Evropské unie. Navzdory své orientaci se nesnaží prosazovat sňatky homosexuálů za každou cenu. Podle ní je potřeba nejprve udělat vše proto, aby se zlepšila životní úroveň Srbů, pak se třeba zlepší i jejich pohled na jinou orientaci. Mimochodem – nedávno partnerka premiérky porodila syna Igora. Takže krom toho všeho je Ana Brnabić také mámou.

Christiane Amanpour na začátku devadesátých let ukázala, že i ženy jsou statečné a mohou pracovat i tam, kam by se mnozí muži báli vkročit. V devadesátých letech se totiž nejčastěji pohybovala na válečných územích a stala se jednou z prvních televizních válečných reportérek. V osmdesátých letech začala jako novinářka v CNN a na konci desetiletí už mapovala vznik prodemokratických hnutí ve východní Evropě a postupný pád železné opony. Posléze vysílala svá svědectví o válce v Perském zálivu, kde byla po celou dobu krize, díky které se jako novinářka proslavila.

Nechyběla ani ve válečném konfliktu v Bosně a Hercegovině, odkud se pravidelně hlásila, ačkoliv byla mnohdy kritizovaná za zaujatost vůči Srbům. I přesto jsou jí připisovány zásluhy za zmedializování tohoto konfliktu ve světě. Podařilo se jí také udělat rozhovory s několika předními světovými představiteli moci, mimo jiné například s vůdcem Muammarem Kaddáfím (†69) či syrským prezidentem Bašárem al-Asadem (53). V současné době stále pracuje pro BBC a má vlastní pořad.

Pro Češku Elenu Gorolovou byl loňský rok výjimečný, protože ji BBC zařadila mezi sto nejvlivnějších žen současnosti. Okolnosti, které jí ale do tohoto prestižního žebříčku přivedly, nejsou příliš veselé, a zajisté by se jim raději vyhnula. V roce 1990 během jedné radostné chvíle přišla i jedna z těch nejtěžších. Při porodu druhého syna ji lékaři totiž bez jejího vědomí sterilizovali. V tu chvíli jí nedošlo, že tohle není běžná praxe a že je něco špatně. A tak si v sobě dlouhá léta nesla bolest z toho, že už nikdy nebude mít děti, což negativně ovlivnilo i její manželství.

Nakonec se dozvěděla o organizaci Vzájemné soužití, kde byly ženy se stejnými prožitky. Stala se její tiskovou mluvčí a hlasem všech žen, které podstoupily nedobrovolnou sterilizaci. O problematiku se začal zajímat i tehdejší ombudsman Otakar Motejl (†77), který později přiznal, že k nedobrovolné sterilizaci opravdu docházelo, zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech. V roce 2009 se za to česká vláda omluvila. Elena Gorolová pracuje pro Vzájemné soužití i nadále a pomáhá i v dalších problematických oblastech.

IT a holky? Pro někoho naprosto ufo představa, pro Ditu Přikrylovou výzva, kterou se rozhodla přijmout a dokázat světu, že holky můžou dělat, co se jim zlíbí. Klidně programovat webové stránky! V roce 2014 tento stereotyp  nabourala, když  s kamarádkou založila neziskovou organizaci Czechitas. Jejím cílem je nejen vzdělávat ženy v oblasti informačních technologií, ale také jim dodat sebevědomí, aby se nebály jít za svým snem a prosadit se.

Právě zde vidí Dita Přikrylová problém – stále se potýkáme s předsudky, že holky a technika nejdou dohromady, ačkoliv se jich postupně snažíme zbavovat. Za zlepšování povědomí o technické a digitální gramotnosti žen získala Cenu evropského občana a v roce 2016 se dostala na žebříček časopisu Forbes „30 pod 30“.

Jméno Jaroslav Tvrdík (50) vám asi něco říká, ale slyšeli jste už o jeho dceři Janě? U nás se o ní moc nemluví, zato ve světě sklízí úspěch a v kariéře pokračuje mílovými kroky. Dala se na dráhu modelky a hravě obstojí i v konkurenci světoznámých krásek. V roce 2016 zvítězila v celosvětové soutěži Elite Model Look, což se do té doby povedlo pouze čtyřem Češkám (Lindě Vojtové, Denise Dvořákové, Evě Klimkové a Barboře Podzimkové).

Od té doby se objevila na módních přehlídkách takových značek, jako je Chanel nebo Valentino, a obsazoval ji i Karl Lagerfeld (†85), který nedávno zemřel. Můžeme jí to jen přát a doufat, že je Jana Tvrdíková jednou z prvních českých modelek nové generace, jejichž jména bude znát celý svět. Stejně, jako těchto krásek.

Slavíte Mezinárodní den žen?