Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Mezi hlavní příčiny dětské obezity (kromě genetických predispozic) patří konzumace jídel s vysokou energetickou hodnotou, nedostatek dobrých příkladů a vzorů v rodině a ve škole a sedavý způsob života bez pravidelného pohybu a fyzické aktivity.
Mnoho dětí má dlouhodobě vyšší příjem kalorií než jejich výdej. Pokud totiž nesportují, nemají kalorie jak vydat, což vede k rozvoji nadváhy a později obezity. Velmi časté jsou zcela špatně nastavené stravovací návyky, děti jsou zvyklé mlsat a jíst mezi hlavními jídly. Největšími lákadly jsou sladkosti, slazené nápoje a jídla z fast foodů, velkým problémem jsou rovněž energetické drinky.
Výmluvy na geny neobstojí
„K rozvoji nadváhy či obezity mohou přispět též stravovací návyky v rodině, stejně jako psychologické faktory, mezi něž patří stres, nuda nebo emoční přejídání. Pokud jde o genetické faktory, ty mohou zvyšovat náchylnost k obezitě, ale obvykle nejsou jedinou příčinou. Většina případů dětské obezity je způsobena kombinací genetiky a nezdravého životního stylu,“ říká Barbara Bažantová, odborná konzultantka Benu lékáren.
Podle odborníků je klíčem k řešení epidemie obezity včasná prevence a podpora zdravého životního stylu u dětí již od velmi útlého věku. Základem je, zcela nepřekvapivě, kombinace pravidelné fyzické aktivity s pestrou a vyváženou stravou. Což samozřejmě téměř každý dobře ví, realizace v praxi je ovšem mnohdy poněkud komplikovanější.
Rodiče by měli jít příkladem
Rodiče by se měli snažit děti co nejvíce motivovat k aktivnímu trávení volného času. „Kromě toho, že jim budou sami vzorem, měli by je ideálně zapojit do vhodných pohybových aktivit a pomoci jim naučit se najít udržitelný režim, díky němuž budou mít svou váhu pod kontrolou,“ říká Petr Salomon z Týmuj.cz.
Stejně důležitá jako pohyb je i strava. „Zdravý jídelníček by měl obsahovat dostatek čerstvého ovoce a zeleniny, kvalitních bílkovin, celozrnných produktů, luštěnin a zdravých tuků,“ doporučuje farmaceutka Ivana Lánová. A právě tyto složky spoustě dětí v jídelníčku chybí.
„Problémem je také častá konzumace průmyslově zpracovaných potravin, mezi které patří sladkosti, sušenky, cereálie, instantní jídla, fast food nebo různé snacky, jako brambůrky a tyčinky. Tyto potraviny jsou často bohaté na nasycené tuky a cukr a zároveň mají nízký obsah vlákniny a bílkovin,“ uvádí Karolína Beranová, nutriční terapeutka FitKitchen.
Nepodceňujte složení svačin
Důležité je dbát na to, aby děti jedly pravidelně, ideálně pětkrát denně, tedy včetně dopoledních a odpoledních svačin. „Mnohdy vidím problém ve špatně sestavených svačinách, které rodiče často připravují s ohledem na časovou nenáročnost, ale nikoli na nutriční hodnotu. Typickou dětskou svačinou bývá bílé pečivo s máslem a džemem, sladké tyčinky, sušenky a oplatky. Vyvážená svačina by vždy měla obsahovat kvalitní zdroj bílkovin, tuků a komplexních sacharidů,“ zdůrazňuje Karolína Beranová.

Děti by měly jíst pravidelně, ideálně pětkrát denně a po menších porcíchFoto: Pinkyone, Shutterstock.com
Nenechte děti jíst u televize
Pokud dítě jí při sledování televize nebo hraní her na mobilu, nevnímá signály sytosti, tudíž se snadněji přejí a vytváří si nevhodný stravovací návyk. Zásadní jsou rodinné návyky, pokud je například doma běžným zvykem jíst nezdravá a vysoce energetická jídla nebo pít přeslazené limonády ve velkém množství, děti si tento vzorec osvojí a je velmi těžké ho v budoucnu změnit.
Rodičům poradí pediatr nebo obezitolog
Pokud rodiče chtějí řešit problém nadváhy u potomka, nejvhodnější je obrátit se na pediatra, který doporučí další postup. „V případě nadváhy se zpravidla jedná o úpravy jídelníčku, u vyšších stupňů obezity odesílá lékař dítě na dětskou obezitologii nebo endokrinologii. Problémem bývá zaneprázdněnost pediatrů, kdy opakované edukace ohledně stravovacích a pohybových návyků nejsou v jejich moci. Řešením je předat rodičům kontakt na nutričního terapeuta,“ uvádí Karolína Hlavatá, výživová terapeutka z kliniky Health+.
„Rodiče by se měli snažit zajistit, aby mělo dítě dostatek fyzické aktivity, ideálně alespoň 60 minut denně. Zapojení celé rodiny do změny životního stylu je klíčové. Pokud má dítě psychické problémy spojené s obezitou, je vhodné vyhledat také psychologickou podporu,“ říká Barbara Bažantová.
Pozor na ironii i urážlivé posměšky
Při komunikaci s dítětem je důležité zvolit otevřený, ale zároveň laskavý, citlivý a respektující přístup. Místo zaměření na hubnutí je lepší soustředit se na zdravý životní styl. Dítě je třeba podporovat v jeho snaze o jakoukoli změnu a být mu pozitivním vzorem. Bezpodmínečně se vyhněte kritizování dítěte za jeho vzhled a naopak podporujte jeho sebevědomí a pozitivní vnímání vlastního těla. Dítě nesmí pochybovat o tom, že je milované a přijímané takové, jaké je.
Za tloušťku samo dítě nemůže
Dítě za svou obezitu nemůže, platí totiž, že tělesná hmotnost dítěte je výkladní skříní životního stylu rodiny. Proto je také nejefektivnější do změny stravovacích a pohybových návyků zapojit celou rodinu. „Hubnout neznamená hladovět. A jíst lépe a věnovat se více pohybu neznamená děs a hrůzu, ale zábavu. Dítě by mělo vědět, že je mu rodina oporou a že všichni ‚táhnou za jeden provaz‘. Kousavé poznámky ohledně jídla nebo narážky na postavu mohou vyústit v celoživotní problémy s příjmem jídla a sebepřijetím,“ zdůrazňuje Karolína Hlavatá.
BMI dětí a dospívajících
Index tělesné hmotnosti BMI (Body Mass Index) se měří hlavně u dospělých. U dětí nelze výsledky interpretovat stejně, proto hodnotíme poměr hmotnosti k výšce v závislosti na věku a pohlaví. Chlapci i dívky se vyvíjejí jiným tempem a množství jejich tělesného tuku se liší. Výsledek se tudíž udává v rozmezí na grafu a ne v číslech. Hodnota pak ukazuje, jak BMI vašeho dítěte odpovídá průměru v populaci.