Horečka u dítěte. Kdy ji srážet, jak správně měřit a dávkovat léky i jak účinné jsou octové ponožky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Horké čelo, zátylek i dech, zarudlé tváře, zrychlené dýchání, celková schvácenost nebo zimnice… Ano, tak se hlásí o slovo horečka. I když dokáže vyděsit, jde o fyziologickou reakci, přirozený obranný mechanismus, který má v organismu důležitou funkci – pomáhá bojovat s infekcí, stimuluje imunitní systém k „likvidaci“ škodlivých patogenů. Horečka je tedy příznakem či doprovodným jevem jiné nemoci, sama o sobě není onemocněním.

Normální tělesná teplota u člověka je 36,0 až 36,9 ⁰C. Pokud naměříte dítěti hodnotu mezi 37,0 až 38,0 °C, jde o zvýšenou tělesnou teplotu, pokud teplota vzroste nad 38,0 °C, jedná se již o horečku. V případě kojenců, kdy se tělesná teplota měří nejlépe v konečníku, je považována za normální hodnota do 37,5 °C, za horečku pak hodnota nad 38,5 °C.

„Zvýšená tělesná teplota do 38 °C je projevem toho, že organismus začal reagovat na přítomnost infekce. Různé patogeny, které při infekci vnikly do těla, uvolňují tzv. pyrogeny, které stimulují tvorbu některých protizánětlivě působících buněčných produktů, které tlumí průběh zánětu. Proto je mnohdy vhodné se snižováním posečkat a nechat ji působit, aby mohl být spontánně nastartován imunitní obranný mechanismus,“ uvádí Vít Petrů, alergolog a klinický imunolog z ambulance Synlab.

Pro měření tělesné teploty můžete použít bezdotykový teploměr, který se přikládá na čelo. Lékaři doporučují používat ho spíše pro orientační měření. Nejrozšířenějším způsobem je měření teploty v podpaží (teploměr se vloží do podpažní jamky a paži je třeba držet tři až pět minut přitisknutou k tělu), k čemuž se využívají skleněné teploměry s vyznačenou stupnicí nebo plastové digitální.

Nejpřesnější údaje získáte měřením teploty v konečníku dítěte (k dostání jsou rektální teploměry s pružnou a ohebnou špičkou). „Zejména u kojenců je nejpřesnějším způsobem měření teploty v konečníku. Při měření je vhodné namazat špičku teploměru například dětským olejem, dítě položit na záda, nožičky přitlačit k bříšku a zasunout teploměr asi jeden až dva centimetry hluboko,“ říká lékař Jan Boženský, primář dětského oddělení Nemocnice Agel Ostrava-Vítkovice.

Rozdíl mezi teplotou naměřenou v podpaží a v konečníku může být až půl stupně (v konečníku je vždy vyšší).

Pro děti se používají dva druhy léků, buď s obsahem ibuprofenu nebo paracetamolu. K dispozici jsou ve formě sirupů, čípků a tablet, přičemž nejvhodnější forma se volí podle věku a snášenlivosti dítěte.

Při dávkování léků je třeba řídit se tělesnou hmotností malého maroda a striktně dodržovat časový interval mezi jednotlivými dávkami. Přesné informace o dávkování jsou vždy uvedeny v příbalovém letáku u každého konkrétního léčiva. Před léčbou se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem.

„Léky je možné střídat, ale důležité je nekombinovat léčiva, která mají stejnou účinnou látku. Dětem až do 16 let se nikdy nepodávají léky s kyselinou acetylsalicylovou, jelikož hrozí riziko Reyova syndromu (závažný stav, který může poškodit játra, ledviny i srdce),“ zdůrazňuje lékař Jan Boženský.

„Při užívání paracetamolu je nutné důsledné dodržování nejvyšší doporučené denní dávky, protože při jejím překročení (60 mg/kg tělesné hmotnosti) hrozí poškození funkce jater,“ varuje lékařka farmacie Vilma Vranová z Farmaceutické fakulty MU Brno. Ibuprofen má oproti paracetamolu navíc protizánětlivé účinky a uleví i od bolesti, může mít ale ve srovnání s paracetamolem více nežádoucích účinků na zažívací systém.

Při srážení horečky rodiče někdy sází na „osvědčené“ babské rady. Některé jsou spíše bizarní a lékaři jejich účinnost popírají (jako například obklady z tvarohu, potírání těla jogurtem nebo noření rukou či nohou do žitného těsta), jiné metody mohou fungovat, ovšem spíše jako doplněk k léčbě.

Takovým případem jsou například chladivé zábaly (nikoli studené!), kdy trup dítěte zabalíte do ručníku nebo osušky, kterou jste namočili ve vlažné vodě a necháte 10 až 15 minut působit. Zábal se nepoužívá na končetiny ani hlavu a dítě v mokré osušce už ničím nepřikrývejte. Pokud horečka neklesá, postup můžete opakovat.

„Zábaly mohou pomoci, je třeba ale postupovat velmi opatrně. Voda by měla být vlažná, nikoli ledová (kolem 30 až 33 °C), aby nedošlo k šoku. Zábal je nevhodný, pokud se dítě třese zimnicí, může to znamenat, že tělesná teplota teprve stoupá,“ vysvětluje lékař Jan Boženský.

Populární jsou také octové ponožky. Fungují tak, že do půl litru studené vody vmícháte 6 lžic octa, do roztoku namočíte bavlněné ponožky, vyždímáte a natáhnete na nohy. Přes mokré ponožky obléknete suché ponožky, nohy přikryjete a necháte 15 až 20 minut působit. Mnozí přísahají na účinnost této metody, lékaři se v názorech rozcházejí a spíše ji nedoporučují. Zcela jistě se nehodí pro jedince s citlivou pokožkou se sklonem k podráždění.

Kolikrát do roka je normální, aby bylo dítě nemocné? Klidně i osmkrát, říká lékařka