Význam Velikonoc. Lidové oslavy jara jsou pro křesťany víc než Vánoce a trvají padesát dní

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Velikonoce jsou nejvýznamnějším křesťanským svátkem, protože oslavují zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Velikonoce v křesťanském podání se ale mísí i se starými lidovými oslavami příchodu jara.

Velikonoce nemají pevné datum, Ježíšovo zmrtvýchvstání připadá na první neděli po prvním jarním úplňku. A pokud se stane, že první jarní úplněk připadne na neděli, oslavy Velikonoc startují až tu další. Proto Velikonoční pondělí, kdy se vyráží na koledu, může připadnout na 22. března, ale také klidně až na 25. dubna.

Jak už bylo řečeno, jde vlastně o jakýsi mix křesťanské tradice a lidového svátku, kdy se lid radoval z toho, že zima končí a přichází jaro. Tedy čas, kdy končí nedostatek spojený se zimou a začíná teplo a země začíná plodit.

Proto barvíme vajíčka, která symbolizují právě plodnost, období, kdy země začíná vydávat své plody. To připomínají i kuřátka, jež patří ke klasické velikonoční výzdobě, navíc jsou symbolem jarní svěžesti.

A co koleda a pomlázka? Chlapci a muži o Velikonočním pondělí obcházejí dívky a ženy a vyšleháním pružnými a mladými proutky jim předávají zdraví a krásu a celkově je „pomlazují“. A jsme vlastně opět u té plodnosti, protože kdo je mladý, je samozřejmě plodný…

>>>První koledník v domě by měl dostat nejbohatší nadílku

Z čistě křesťanského pohledu jsou ale Velikonoce oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Na Velký pátek byl totiž Ježíš Kristus odsouzen a ukřižován – podle Bible zemřel na kříži kolem třetí hodiny odpoledne – proto se věřící v tento čas schází v kostelech ke speciální bohoslužbě. Ta nejdůležitější bohoslužba se ale koná v noci ze soboty na neděli, protože právě v tento čas měl Ježíš Kristus vstát ze svého hrobu. Nazývá se Velikonoční vigilie nebo také Noc nocí a začíná vždy po západu slunce mimo kostel, kde je vysvěcen oheň. Od něj se rozsvítí velikonoční svíce (té se říká paškál) a kněz či jáhen ji pak v čele průvodu nese do kostela. Tam si od této svíce zapalují svoje svíce věřící.

Následuje Velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční, protože právě v neděli ráno podle Bible věřící zjistili, že Ježíš vstal z mrtvých. Běželi totiž k jeho hrobu a ten byl prázdný.

Křesťanské Velikonoce trvají padesát dní (začínají Velikonoční nedělí), a to až do Letnic (ty mimochodem také vždy připadají na neděli). Tento den křesťané slaví seslání Ducha svatého na apoštoly.

Podle řady názorů Velikonoce vychází z pohanských svátků, jimiž lid vítal jaro. Z toho lze usuzovat, že v tomto pojetí se z konce zimy a příchodu plodného období lidstvo radovalo už v pradávné historii.

Co se týče ale křesťanského pojetí Velikonoc, nejspíš nejstarším svědectvím o jejich oslavách je zmínka v listech apoštola Pavla někdy z období kolem roku 50. Mimo Bibli pak první zmínka o Velikonocích pochází někdy z 2. století, a to ze spisu Melitona Sardského, který byl raným křesťanským biskupem v dnes už zaniklém městě Sardy na území dnešního Turecka.

K Velikonocům samozřejmě patří i dobré jídlo. Máme tip na nejlepší velikonoční menu: Co si dát na Škaredou středu, Zelený čtvrtek a na Boží hod? Inspirujte se!