Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Jaro, tedy především březen a duben, jsou zásadní pro stříhání stromů a dřevin. Jestli se do toho chcete pustit, asi není na co čekat. Hodně přitom záleží na druhu stromu: některé je lepší stříhat už v únoru, na jiné by měla přijít řada raději později. Vždy je dobré vědět, jaké zásady při řezu dodržovat. Pokud totiž chcete mít bohatou úrodu a udržet svoje dřeviny zdravé, je správný střih velmi důležitý.
Kdy stříhat ovocné stromy a keře
Ovocné stromy se většinou prostříhávají v době vegetačního klidu, tedy od února do dubna, ale řídí se to hlavně počasím a druhem dřeviny. Takový řez se označuje za zimní (někdy ovšem také za jarní či předjarní) a jeho cílem většinou bývá stromy a keře vytvarovat, prosvětlit a zbavit suchých, zimou poškozených nebo odplozených větví i výhonů. Jde o udržovací řez a jeho zásady se liší nejen podle druhu, ale také zda ho provádíte na mladých nebo starších stromech.
POZOR: Zásadní je, abyste stromy ani keře nestříhali ve dni, kdy mrzne, a nemělo by mrznout ani v noci po dni, kdy jste je stříhali.
- Jádroviny, tedy jabloně a hrušně, stříhejte od zimy do dubna, v době vegetačního klidu. >>>Jak prořezat jabloně a hrušně
- Meruňky a broskvoně prořezávejte každý rok, ale až v době, kdy začínají rašit a objevují se pupeny a poupata. V létě je lze zaštipovat, aby nevyhnaly příliš dlouhé větve, které by mohly plody na jejich koncích zlomit.
- Třešně, višně a slivoně stříhejte až v době vegetace, tedy od dubna do srpna.
- Ovocné keře, například rybíz, začátkem jara zmlazujte: jednoleté výhony zkraťte na tři pupeny. Maliníky, ostružiny a podobně lze prořezávat brzy zjara, ale i v létě a na podzim – záleží na odrůdě.
- Vinná réva se stříhá už od února.
Při prořezávání nebo prostříhání stromů jde o prosvětlení koruny a odstranění starých nebo nepotřebných větví Foto: Pavlo Burdyak, Shutterstock.com
Jak stříhat stromy: druhy řezů
Jak správně stříhat stromy? Přesný univerzální návod neexistuje. Vždy musíte vycházet z toho, jak strom vypadá, jak je starý, kolik a jak rostlých větví má a také co potřebuje konkrétní druh. Existují i různé druhy řezu, které mají svá specifika.
1. Zmlazovací řez
Zmlazovacím řezem starší stromy zbavujete nadbytečných, suchých a slabých větví čí výhonů, abyste jim umožnili pořádně vyživit hlavní větve. Tím podpoříte jejich zdravý růst a plodivost. Cílem je i to, aby do koruny mohlo slunce. Provádí se před vegetačním obdobím.
2. Tvarovací řez
Tvarovacím řezem ovlivňujete velikost a tvar koruny. Měl by odstranit křížení větví a ohlídat, aby nerostly moc hustě, případně jen na jednu stranu koruny.
3. Výchovný řez
Jako výchovný řez se označuje řez mladých stromů (2–5 let po výsadbě). Redukuje počet větví a stávající zkracuje tak, aby byla rovnováha mezi velikostí koruny a velikostí kořenového systému. Provádí se na jaře, než začne vegetační období. Budete-li zkracovat větve, pak je řežte asi 0,5 cm nad pupenem, který směřuje od koruny.
4. Udržovací řez
Udržovací řez se dělá ve chvíli, kdy strom začíná plodit, tak jednou za dva až tři roky. Měl by podpořit rovnoměrné rozmístění plodů, takže je třeba si nastudovat, na jakých výhonech právě konkrétní druh plodí, a odplozené odstranit. Měl by také udržet strom v kondici, tedy zredukovat počet větví a výhonů tak, aby strom či keř stačil všechny uživit.
Jak chránit rány po řezu dřevin
Ať již provádíte jakýkoli řez, musíte vždy ošetřit místo, tedy ránu, která po něm na stromě zůstane. Je to stejné, jako když zranění překryjete náplastí. Vaším cílem by mělo být zakrýt celou plochu tak, aby do ní nemohla vniknout infekce. Místo náplasti se používá štěpařský vosk, latex nebo stromový balzám.
