Hlavní obsah

Já ještě nechci být stará! Kult mládí vládne světu. Máte pocit, že vám ujel vlak? Přijmout svůj věk chce odvahu

Foto: Prostock-studio, Shutterstock.com

Foto: Prostock-studio, Shutterstock.com

Také se bojíte říct nahlas, kolik vám doopravdy je, a za žádnou cenu neprozradíte, že vás tuhle bolí, zdolávat vysokohorské štíty se vám nechce a na plastiku rozhodně nemáte peníze ani náladu? Rozmohl se nám tady takový nešvar: Každý, kdo se nesnaží vypadat a cítit v 50 na 35, se o sebe asi špatně stará… To jako vážně?

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Stárnout v dnešní době není vůbec snadné. Mantra „věk je jen číslo“ se stala zaklínadlem, za které se má schovat vše, co se leckomu na stále vyšším počtu svíček na narozeninovém dortu nelíbí. Jenže tak jednoduché to není.

Babi, dědo, hlídejte se!

Není to tak dávno, co ženy chodily do důchodu v 53 letech. Z dnešního pohledu to zní až směšně, když si uvědomíte, že taková Jennifer Lopez by tím pádem byla už pomalu tři roky starobní důchodkyně… Doba se opravdu posunula, jenže ani přes skvělou fyzičku a vyvážený jídelníček, pokroky medicíny i umění plastických chirurgů věk tak úplně neošidíte.

Nejlépe to dokládá varování lékařů, že starší lidé (rozumějte 45+) by se při některých náročnějších činnostech měli hlídat a být na sebe opatrnější. Zejména pokud pravidelně nesportují a vedou spíše sedavější způsob života.

Každá mimořádná a neobvykle náročná fyzická aktivita, jakou je například intenzivní odklízení sněhu, totiž představuje velkou zátěž pro srdce a cévy. A může způsobit i vážnější problémy, jako je například srdeční slabost, nebo dokonce infarkt. I proto Americká kardiologická asociace doporučuje pracovat pomalu, sníh raději odhrnovat než odhazovat a dělat si pauzy.

Laskavé přijetí sama sebe

Reálně zhodnotit, kolik vám je, a přizpůsobit tomu svůj život, chce odvahu. Což ale neznamená, že byste to neměli dělat. Právě naopak. Hodně se tím totiž vyřeší, a získáte tak i patřičný klid na duši. „Důstojné rozloučení s tím, že už mi není -cet, může mít formu laskavého přijetí skutečnosti,“ říká koučka a mentorka Jitka Ševčíková.

„Je to proces. Nejde o to, že oslavíte konkrétní narozeniny nebo uděláte nějaký rituál. Je to průběžné smiřování s tím, že už třeba nikdy nebudete nosit sukně velikosti bederní roušky,“ usmívá se koučka.

A upozorňuje, že je také velmi důležité pochopit, co se s člověkem v dané věkové fázi děje. „Proč nám nikdo neřekl, že se nám před přechodem budou líbit mladší muži? Že poslední záchvěvy fertility jsou spojené s velkými hormonálními výkyvy…,“ zamýšlí se. „Když pochopíte, že stárnutí je prostě jiné než mládí (tedy doba téměř neomezených možností) a že spokojenost a smysl této životní etapy je dobré nacházet hlavně v tom, že se výběr možností zužuje, nebudete mít pocit, že vám ujel vlak.“

Foto: Krakenimages.com, Shutterstock.com

Vnímat, že stárnu, není vůbec nic špatného. S věkem přichází i svoboda…Foto: Krakenimages.com, Shutterstock.com

Kolik vám je, není až tak důležité

Jak lidé vnímají přibývající roky, ovlivňuje hodně faktorů. Jeden z těch podstatných je vrozené vnitřní nastavení. „O tom, zda se cítíte mladí, nebo staří, rozhoduje myšlení, nikoli počet vrásek a povislá kůže. Znám lidi třicetileté, unavené životem, bez energie a zájmu, kteří chtějí jen přežít,“ říká Jitka Ševčíková.

„A můj nejstarší klient měl skoro 80, ale chtěl být vitální a mentálně fit i v tomto věku, kdy dlouhodobé plány už postrádají význam,“ poznamenává mentorka. Klíčové pro vyrovnávání se se stárnutím jsou dvě věci: aktivita a komunikace. Právě to pomůže udržovat se v dobré fyzické i psychické kondici.

Je dobré si také připomínat, že s věkem přichází i velká míra svobody. „Přestože už nemám ambice vejít se do šatů velikosti 38, jsem vděčná a pečuju o své tělo, starám se i o svou paměť a duši krmím kvalitní ‚potravou‘. Už si uvědomuju, že času nemám neomezeně, a vybírám si kvalitu místo kvantity,“ svěřuje se zkušená mentorka s tím, že vážit si je třeba i vztahů s blízkými. Zralý věk v sobě podle ní skrývá obrovskou šanci měnit se v lepší, hlubší, ryzejší, autentičtější a nekomplikovanější verzi sebe sama: „Já to vnímám s vděčností.“

Načítám