Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Přestože u nás počet pacientů s infarktem myokardu za poslední dekádu o čtvrtinu klesl, z informací VZP vyplývá, že nemoci srdce a cév stále patří k nejčastějším příčinám úmrtí v České republice. Mezi rizikové faktory infarktu patří neléčený vysoký krevní tlak, vysoký cholesterol a vyšší hladina cukru v krvi, dále kouření, nedostatek pohybu, stres a obezita. Nejlepší prevencí je zdravý způsob života, ale ani tak není stoprocentně vyhráno. Roli hrají i dědičné vlivy a další okolnosti.
1. Intenzivní hněv, smutek a úzkost
Vědci z univerzity v Sydney v Austrálii před pár lety zjistili, že je 8,5krát pravděpodobnější, že člověka schvátí srdeční infarkt do dvou hodin po intenzivním výbuchu hněvu a vzteku (projevoval se napětím celého těla, křikem, házením předmětů, agresí). Ovšem i mírný hněv zvyšuje toto nebezpečí asi dvakrát oproti člověku, který byl v klidu. Nejčastějšími příčinami záchvatů zlosti byly u zkoumaných osob hádky ve vztazích.
Riziko infarktu myokardu zhoršuje také prožívání intenzivního smutku. Bylo to potvrzeno u lidí, jimž zemřel životní partner či potomek, a to především v prvních týdnech truchlení. Vedoucí výzkumu Thomas Buckley upozornil, že je třeba si u ohrožených jedinců všímat příznaků reálných srdečních potíží a nesvádět vše jen na „psychické“ truchlení. Stejná studie odhalila také zásadní souvislost mezi srdečním infarktem a akutní silnou úzkostí: hrozba vzrůstá dokonce 9,5krát do dvou hodin po záchvatu!
- Podle lékařů mají tyto jevy fyziologické vysvětlení. Silné emoční podněty spustí v organismu silnou biologickou odpověď – vzrůstá srdeční tep, krevní tlak i srážlivost krve a zužují se cévy. A přesně to jsou okolnosti, za kterých může dojít až k infarktu, obzvlášť pokud jsou cévy poškozené aterosklerózou (kornatěním).
2. Nezvyklá fyzická aktivita i postelové hrátky
Vhodný pravidelný pohyb je pro „zdravé srdíčko“ klíčový a lékaři ho doporučují. Zato mimořádná, náhlá a neobvykle náročná fyzická aktivita může srdci ublížit – zvláště u netrénovaného jedince! Známý a typický příklad je odklízení sněhu, kdy kombinace studeného vzduchu a velmi intenzivního pohybu bývá pro lidi s oslabeným srdcem opravdu nebezpečná. Americká kardiologická asociace doporučuje používat menší lopatu, pracovat pomalu a dělat si pauzy.
Mezi intenzivní fyzické aktivity, které dokážou vyvolat srdeční potíže u rizikových jedinců, patří také sex. Metaanalýza několika studií zjistila, že u mužů ve věku 50 až 60 let byl sex spojen s 2,7krát zvýšeným rizikem srdečního infarktu ve srovnání s obdobími „v klidu“. Není třeba panikařit, ve studiích se jednalo o méně než jedno procento infarktů a týkalo se lidí s poškozenými cévami či srdcem, přesto je třeba vědět, že je to reálná hrozba. Neznamená to vyhýbat se sexu, ale je důležité případné potíže konzultovat s lékařem.
3. Špatná péče o zuby a dásně
Už pár let se ví, že (ne)zdravá ústní dutina ovlivňuje celý organismus. Podle průzkumu Journal of Dental Research neléčený zánět zubu zvyšuje až třikrát riziko onemocnění srdce. Podobně negativně působí také zánět dásní a parodontóza. Bakterie z úst jsou krevním oběhem roznášeny po celém těle a mohou škodit v kloubech, srdečních chlopních nebo cévách a značně zvyšují nejen hrozbu infarktu myokardu, ale také mozkové mrtvice.
4. Bydlení u hlučných silnic
Studie publikovaná v kardiologickém časopise European Heart Journal v červnu 2015 zkoumala vliv hladin hluku ze silnice na onemocnění srdce a cév v celém Londýně. Zjistila, že vyšší hladiny hluku jsou spojovány se zvýšeným rizikem těchto chorob, a potvrdila tak výsledky dánské studie z roku 2012. Setrvalý hluk je veliký stresor. Zvyšuje krevní tlak i produkci stresových hormonů a narušuje spánek. Zhoršit stávající srdeční či cévní onemocnění a tím způsobit infarkt či mrtvici může také znečištěné ovzduší, které je součástí hlučných čtvrtí.
5. Pesimismus a deprese
Bylo prokázáno, že optimisté mají menší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění než pesimisté. Studie provedená na University College v Londýně, publikovaná v časopise Psychosomatic Medicine, zkoumala vliv optimismu na zotavení po infarktu. Zjistilo se, že lidé s vyšší úrovní optimismu s větší pravděpodobností přestali kouřit a zvýšili příjem ovoce a zeleniny, což jsou změny životního stylu, které mohou chránit srdce. Pokud pesimisté vykazovali navíc i příznaky deprese, došlo k významnému nárůstu dalších závažných srdečních příhod a právě i srdečního infarktu.