Odmítli unylý developerský vkus! V novém 2+kk začali bouráním a získali pestrý a nevšední interiér

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tomáš si byt 2+kk velký 51 metrů čtverečních v novostavbě na pražském Smíchově kupoval ještě jako single, v průběhu výstavby a realizace potkal svou ženu a přivedli na svět syna. „Přestože byt původně vznikal jen pro mě, až nečekaně snadno se dal využít i pro začínající rodinu. Když se prostoru věnuje čas a interiér se dělá na míru, dá se z dispozice dostat opravdu maximum. A maximum neznamená přeplnění, ale možnost nenechat si utéct příležitosti, které se po stavbě už špatně dohánějí. Oproti nájemním bytům s větší plochou mi toto 2+kk přijde vlastně větší. Bydlí se v něm snáze a s radostí,“ popisuje majitel.

Tomáš prošel okolo 250 studií, až narazil na interiérovou designérku Andreu Kroupovou, jejíž práce ho uchvátila nenucenou krásou, odkazy na klasický design a velkým kusem uvolněnosti a pohody: „Andrea v jedné osobě kombinuje veliké výtvarné nadání, um vše skloubit do fungujícího návrhu, znalost oboru snad všech profesí, které byly k realizaci potřeba, a pak také schopnosti manažera, jež tyto profese nažene do bytu ve správný čas.“

Již v průběhu výstavby domu se snažili kontaktovat developera a požádat, aby interiér nedokončoval. Bohužel se domluva nepodařila, takže byt přebírali takřka hotový včetně podlah a dveří. Realizace tedy začala bouráním, a to včetně koupelny. „Mrzelo nás to nejen kvůli zbytečně vynaloženým penězům, ale hlavně úsilí a práce. O zničených materiálech ani nemluvím,“ vzpomíná Andrea Kroupová.

Majitel totiž toužil po něčem zcela jiném, než většina developerských projektů nabízí. Ve spolupráci s návrhářkou chtěli navázat na atmosféru staré zástavby v okolí a jít trochu v opozici k unylosti a utilitární estetice novostaveb. „U velkých projektů není prostor řešit detaily, zamýšlet se víc do hloubky. Tak tomu bylo i zde. Vše naprosto univerzální, neosobní. Šedá, bílá, dlažba v dekoru betonu. Chyběl nám důraz na detail, na zpracování nebo kvalitu materiálu,“ popisuje interiérová designérka.

Na začátku poslal Tomáš designérce seznam s inspirací a k tomu výčet požadavků: přál si například pracovní stůl, hrazdu na cvičení, nerušivou televizi a dlažbu v kuchyni. Pak už chtěl, aby mohla pracovat podle sebe. A přišlo překvapení: návrh se nepodobal žádné konkrétní inspiraci, přesto svou duší ve všem odpovídal jeho přáním. „Andrea uměla vytáhnout to podstatné a přetlumočit to do řeči, která si rozuměla s dispozicí bytu,“ říká k tomu Tomáš.

Velkoformátovou dlažbu nahradili výrazně zelenou hexagonovou mozaikou, která plynule navazuje na dřevěnou podlahu tradičně skládanou do stromečku. Krásnou strukturu vytvořili drobnou mozaikou, která se ve velkém měřítku objevuje nad kuchyní a částečně v koupelně. Použili perforovaný plech, vroubkované sklo zajištující alespoň částečnou intimitu v jinak otevřeném prostoru, k tomu len, manšestr nebo třeba plsť.

„Vlastně mi až dodatečně dochází, že je byt plný geometrických a pravidelných tvarů – rastr perforování, hexagony, pruhy tapet, pruhy na skle, pravidelná síť mozaiky nebo i opakující se vlnění svítidla nad jídelním stolem,“ zamýšlí se designérka.

Barevných odstínů je v bytě poměrně hodně, ale všechny jsou tlumené, klidné – záměrně nikde není velký kontrast. „Tmavě mořené parkety se s lehkostí prolnuly se sytě zelenou dlažbou, tmavěmodrá šatna v ložnici vytváří neskutečný klid a růžová předsíň do toho všeho vůbec není mimo, jak jsme se trochu obávali. Po nocích jsem se budila, jestli to jako celek bude fungovat, jestli zrovna ta růžová není už přespříliš. A ukázalo se, že není,“ dodává Andrea Kroupová.

Je to celkem malý byt, takže bylo důležité podchytit úložné prostory, aby nebyly moc viditelné. Často v tom pomohlo vyplnění nik a vyzdívek nebo sjednocení stěn, dveří a šatní skříně do jednoho odstínu, aby úložná sestava splynula s pozadím.

Ačkoli k tomu byla designérka skeptická, našlo se v kuchyni i malé pracovní místo, na kterém Tomáš trval. Stolek plynule navazuje na kuchyňský kout, má skrytý šuplík na drobnosti, skryté zásuvky na dobíjení a dá se jednoduše vysunout, čímž se zvětší pracovní plocha. „Bylo pro nás důležité prostor otevřít a propojit, zároveň zachovat dostatek soukromí v jednotlivých místnostech. Udělat ho útulný a příjemný, ale ne zastavěný nábytkem,“ uzavírá designérka.

Andrea Kroupová se zabývá interiérovým designem, navrhuje soukromé byty, ale například i interiéry kaváren. Více na www.andreakroupova.com.

Ze suterénu 30 m² vznikl krásný byt pro dámu, šetřil se doslova každý centimetr