Češi a zuby: Čištění jen občas, nulová zubní hygiena a „klapačky“. Trendy se ale mění!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Všude se na vás hrnou reklamy na zubní pasty s nejrůznějším účinkem, slevy na dentální hygienu a v obchodě je celý regál věnovaný zubním kartáčkům. Že je podle vás správné čištění a návštěva zubní hygieny standard? Jak pro koho! „Zuby si čistím, jen když si na to vzpomenu, a kartáček mám už dva roky. Všechna ta péče okolo je jen byznys a způsob, jak z lidí dostat peníze,“ myslí si pětašedesátiletá Radana. A není jediná.

Dentální hygienistka Martina Turková z ortodoncie OrtoRen říká: „V posledních letech se do povědomí lidí již více dostala důležitost správného čištění zubů. Opravdu důsledných bude ale jen zlomek. Například zařazení mezizubních kartáčků do každodenní rutiny je pro spoustu lidí stále problém.“ Přitom mezizubní prostory tvoří v součtu velkou plochu, která tak zůstává nevyčištěná.

Dnešní třicátníci a jejich děti už jsou v tomto ohledu dostatečně erudovaní, takže pro školáky už je téměř samozřejmost, že si před spaním musí vyčistit zuby, od útlého věku navíc navštěvují ústní hygienu (přispívá na to i zdravotní pojišťovna). Vedou je k tomu rodiče. To ale dřív nebylo tak časté, a rozmohl se proto nešvar, že čištění jednou denně bohatě stačí, který se dědil z generaci na generaci. Navíc žádná pořádná technika, šlo hlavně o svěží dech, takže bohatě postačila přemíra mentolové pasty.

„Mám i pacienty, kterým je kolem sedmdesáti a o zuby pečují,“ říká Martina Turková. Není jich ale mnoho. Proč? „Podle mě je starší generace víc zatížena mýty – svalování na genetiku, věk… Mají řadu zlozvyků včetně špatné techniky čištění. Navíc mají nedůvěru k něčemu novému, třeba mezizubním kartáčkům, a také nedůvěru k hygienistkám – nic takového za nich nebylo, proto to nepotřebují,“ myslí si o seniorech odbornice.

Možná jste také zaznamenali větu od babiček: „Co ty zuby tak řešíš, jsou mléčné, stejně vypadnou.“ To je totiž jeden ze zažitých mýtů, kvůli kterým dochází v rodinách k nedorozuměním. „Většina rodičů ví, že péče o mléčné zuby je stejně důležitá jako péče o trvalý chrup. Infekce mléčných zubů se šíří velmi rychle, mohou tak být postiženy i okolní zuby, případně zárodek zubu stálého. Mléčné zuby jsou navíc zásadní pro vývoj a růst čelistí, drží místo pro stálé zuby a jejich předčasná ztráta může vést k ortodontickým vadám,“ varuje hygienistka.

Takže ne, nečekejte, až všechny zuby vypadají, a rozhodně babičce rozmluvte i její radu: Místo čištění zubů si můžeš dát jablko, to je to samé! Podle odbornice jablko vhodnou náhradou za čištění rozhodně není. Přestože je jinak zdravé, obsahuje ovocné kyseliny a cukry, což vytváří ideální prostředí pro působení bakterií.

>>>Děti mají i 12 kazů. Absolutní destrukce systému dětské péče, říká lékař

Dřív snad nebyla domácnost, ve které by alespoň jeden člen neměl u postele skleničku na zubní náhradu. Tu si každý večer vyndal, vyčistil a ráno měl chrup jako nový, i když nebyl tak úplně jeho. „Až mi zuby doslouží, tak mi dají klapačky, vždyť o nic nejde,“ krčí rameny dvaasedmdesátiletý František, podle kterého je zbytečné do chrupu investovat. To ale z pochopitelných důvodů generace Y, Z a alfa odmítá.

Snaží se vytržení zubů zamezit. A aby je to nestálo majlant, dbají na prevenci a rozhodně už nic nesvádějí na genetiku. „Na geny nelze obecně kazivost svalovat. Na vzniku zubního kazu se nejvíce podílí strava bohatá na cukry. Geneticky podmíněná může být pouze schopnost organismu bránit se nepříznivým vlivům a také složení tvrdých zubních tkání, tedy množství a kvalita skloviny,“ je přesvědčená odbornice. Zásadní tedy je čistit si zuby – pořádně a pravidelně.