Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:
Dobrý den, jsem vdova, synové mají vlastní rodiny a jinak máme dobré vztahy. Já Vánoce nijak neprožívám, dělali jsme je s mužem vždycky jen kvůli dětem. Líbí se mi, jak je všude aspoň pár dní ticho a klid. A strašně ráda jsem zalezlá doma, pálím svíčky, pouštím si pohádky, čtu si, jím a prostě si užívám ve svém doupěti. Jenže dětem to vadí. Přitom mě ve skutečnosti u sebe na Vánoce nechtějí (obě snachy od začátku trvají na „rodinných Vánocích“, tedy bez prarodičů), ale zároveň říkají, že přece na Vánoce nikdo nesmí být sám.
A tak mě od začátku prosince obtěžují přemlouváním, ať jdu k nim na Štědrý večer, ale přitom vidím, jak jsou obě snachy ostražité (na Štědrý den k nim nechodí ani rodiče z druhé strany, prostě holky nechtějí, aby jim to někdo kazil). Já vždy jasně oznámím, že jsem k mání až na Štěpána, kdy k nim moc ráda zajdu, abych se viděla s vnoučaty. Je to sice ideální řešení pro obě strany, ale jim to nestačí. Oba synové mě přemlouvají, ať k nim jdu, ať nejsem sama, že to nejde… Jako u blbejch. A pak se to jako by otočí, že já jsem ta špatná, že jsem uražená, nechci k nikomu na Vánoce a oni by přitom byli tak rádi…
Jsem stará, už mě tyhle hry nebaví, ale vlastně nevím, jak z toho ven, abych je neurazila (přece jenom – jsem tchyně, tak si musím dávat pozor na každé slovo). Myslím si, že i kdybych pozvání přijala (nerada), tak bych stejně byla za tu špatnou. Markéta
Odpověď
Milá Markéto, naprosto rozumím situaci, kterou popisujete. A správně ji pojmenováváte, že „je to jako u blbejch“. Řešení vaší situace je ukryto ve vaší předposlední větě, kterou si dovolím mírně přeformulovat: Jste už moc stará na tyhle hry, a proto si z pozice vážené matky a (méně vážené tchyně) můžete zaslouženě dovolit ukončit každoroční tahanice a udělat si s mladými pořádek. Prostě to bude tak, jak řeknete. Jen jim to musíte jedenkrát důrazně vysvětlit. Pak už to bude jednoduché a stane se z toho každoroční tradice, s kterou budou všichni počítat. Věřte, že až to v následujících odstavcích vymyslíme a uvedeme v praxi, uleví se úplně všem.
Pojďme tedy do toho. Kdo vlastně o co stojí v tomto malém divadelním představení, kde ne všechny postavy opravdu chtějí to, co říkají nahlas. Z vaší strany je to jasné: chcete mít klid a 26. prosince se vypravit na krátkou zdvořilostní návštěvu, během níž se pomazlíte s vnoučaty, vypijete kafíčko, pochválíte cukroví a pak bez nervů odklušete zpět do svého svíčkami ozářeného doupěte. Z toho jasně vyplývá, že vám opravdu nevadí strávit Štědrý den a Boží hod sama. Naopak, umíte si to užít a představuje to pro vás klid a pohodu. Ostatní postavy z naší „inscenace“ vám to ale nevěří a přemlouvají vás, abyste dorazila. Kdo vás tam tedy skutečně potřebuje?
Co vaši kluci doopravdy chtějí
Manželky vašich synů to nebudou. To je z vašeho dotazu jasné. Ty jen balancují na hraně, jelikož tchyni u stromečku sice nechtějí, ale obávají se, že by mohly mít problém se svými manžely. Proto si myslím, že obě holky můžeme z naší analýzy v klidu vynechat. Přejí si totiž paradoxně totéž co vy. Jen svá skutečná přání namáčí do vánočního trojobalu bílých lží, předstírání a hrané pohostinnosti.
Takže nám zbývají jen vaši synové. Ti kluci, kteří vás už od začátku prosince bombardují pozvánkami ke štědrovečernímu posezení. A tady si musíte sama a upřímně odpovědět na otázku, zda jsou jejich neodbytné telefonáty hnané upřímnou starostí, anebo jen chtějí ulevit svému svědomí. Je totiž docela možné (a i pravděpodobné), že si dobře uvědomují, že chcete být na Vánoce sama, ale bojují s vlastním pocitem viny. „Přece nemůžu nechat mámu samotnou na Vánoce, to bych se nemohl sám sobě podívat do očí,“ říkají si.
V takovém případě ale máme vyhráno, jelikož o variantu „máma na Vánoce“ vlastně nikdo nestojí. Vy vůbec, snachy také ne a synové jen kvůli černému svědomí.
Jak to vyřešit a co vám to přinese
A i kdyby naše hypotéza, odhalující skutečné motivace vašich kluků, byla mylná a oni vás chtěli mít u svých rodin, je řešení stejně jen ve vašich rukou. Jak jsem předeslal výše, z pozice nejrespektovanějšího člena rodiny, který jim dal život a vychoval je, můžete úplně v klidu uspořádat malou rodinnou konferenci ve složení máma a její dva kluci.
Na ní pak použijte metodu extrémní upřímnosti a mandát moudré matky. V podstatě jim shrnete vše, co jsme si teď do detailu probrali. Vysvětlíte jim, že jste…
- moc stará na takové hry,
- na nervy celý prosinec, abyste někoho neurazila, a to vás vyčerpává (milující synové by měli toto respektovat),
- si jistá, že když dorazíte na Štěpána, budou všichni spokojeni.
Dokážu si představit, že vám nesedí role ostré soudkyně, která ostatním nadiktuje řešení. Ano, nabízím vám rozuzlení, jež vám zajistí klid a pohodu bez nervů nejen nyní, ale i na všechny následující Vánoce. A co je ta cena? Chvilkový výlet z komfortní zóny. Nebude to trvat dlouho a synové pochopí, že máma si to přeje takhle a basta fidli. Možná se jim uleví, že tuhle hru už nebudou muset hrát. Určitě se uleví jejich manželkám.
A co je nejdůležitější? Stoprocentně se uleví vám. Nejen proto, že jste vyřešila léta se táhnoucí „vopruz“, ale i z jiného důvodu. Budete na sebe pyšná, jak jste rodinu srovnala a že to nakonec ani nebolelo. Pak už si to budete jen užívat. Veselé Vánoce a šťastný Nový rok!
