Chronická rýma. Nezpůsobují ji jen alergie a infekce. Příčinou mohou být i hormony či polypy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Neustále ucpaný nos a s tím spojené ztížené dýchání, časté kýchání nebo zvýšená tvorba nosního sekretu jsou nejen obtěžující, ale mohou také způsobit další zdravotní komplikace, jako poruchy spánku či záněty dutin. „Chronická rýma je zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které trvá déle než tři měsíce. Období bez obtíží střídá období permanentního smrkání. Chronickou rýmou trpí asi 20 % dospělých a 10 % dětí,“ říká dětská lékařka Hana Rázgová z Galen Clinic.

Chronická rýma může mít různé příčiny, mezi které patří zejména alergie na pyly, roztoče, zvířecí srst a další alergeny, znečištěné ovzduší, příliš suchý vzduch. „Také opakované virové nebo bakteriální infekce mohou vést k trvalému zánětu nosní sliznice. Chronické obtíže mohou vyvolávat i anatomické abnormality – deviace nosní přepážky nebo polypy v nose,“ uvádí ORL lékařka a homeopatka Lucie Kozáková.

Nejčastější příčinou chronické rýmy je alergie. „Alergickou rýmu dělíme na sezonní a celoroční. Zatímco pro celoroční alergickou rýmu jsou typické chronické problémy v důsledku expozice celoročně se vyskytujícím alergenům, sezonní rýma je charakterizována obtížemi pouze v průběhu pylového období. K dalším spouštěčům chronické rýmy patří hormonální změny, vrozené vady, také ale třeba jícnový reflux a nesmíme zapomínat na zvětšenou nosní mandli,“ vysvětluje lékařka Hana Rázgová.

>>>Za dvacet let budeme alergičtí všichni, říká imunolog Radek Klubal v rozhovoru

„Nejčastějším příznakem chronické rýmy je problematické dýchání nosem, které je způsobené otokem sliznice, kdy se ucpává jedna nebo druhá nosní dírka. Občas je přítomen výtok z nosu, krvácení z nosu, jelikož kvůli zvýšenému tlaku při smrkání praskají cévky, nutnost dýchání ústy, což narušuje spánek, bolest v oblasti obličeje, ztráta čichu a chuti, pálení v nose, bolest hlavy a tvorba krust v nose,“ vyjmenovává lékařka Hana Rázgová.

>>>Jak léčit rýmu aneb Umíte si správně aplikovat kapky do nosu či sprej?

Jestliže rýma trvá dva měsíce či déle, s největší pravděpodobností sama nezmizí a je vhodné vyhledat lékařskou pomoc. Léčba se vždy odvíjí od vyvolávající příčiny. Vyšetření začíná obvykle u praktického lékaře, kde spočívá v odběru anamnézy - lékař zjišťuje doprovodné příznaky, možné spouštěče z vnějšího prostředí, ptá se na léky, které pacient užívá, na alergie apod.

Pacient je dále vyšetřen fyzikálně – vyšetřuje se hlava, krk, dýchání, je změřena teplota, srdeční tep a saturace krve kyslíkem. Je možné provést i základní krevní odběry nebo výtěr z nosu. Ošetřující lékař pak rozhodne o eventuální potřebě důkladnějšího dovyšetření alergologem nebo ORL specialistou. V případě potřeby může být proveden rentgen, eventuálně počítačová tomografie (CT) nosních dutin.

„Při léčbě většinou pomůže kombinace léků a preventivních opatření. Mezi přípravky vhodné na léčbu chronické rýmy patří dlouhodobě používané solné roztoky nebo nosní spreje či kapky s obsahem kortikosteroidů (předepisuje lékař). Aplikují se každý den a léčba trvá několik týdnů. Doporučuje se také saunování, klimatoterapie, tedy pobyty na horách či u moře a otužování. Prevencí je vyhýbání se veškerým spouštěčům, které způsobují problémy. Ne vždy je to proveditelné, ale je dobré se o to alespoň pokusit,“ doporučuje Hana Rázgová.

„Všechny případy chronické rýmy si zasluhují pozornost. Platí zásada, že ani nekomplikovaná rýma by neměla být bez konzultace s lékařem léčena déle než týden. Volně prodejné přípravky sice umí dočasně nos ‚zprůchodnit‘, ale mechanismus účinku nosních sprejů je založen na omezení průtoku krve nosem a jejich dlouhodobé používání sliznici ničí,“ zdůrazňuje praktická lékařka Eva Kandrnalová z Galen Clinic.

Alergická rýma je většinou řešena antihistaminiky ve formě tablet a nosních sprejů. „K uvážení je též léčba hyposenzibilizační (dlouhodobým podáváním malé dávky alergenu učíme imunitní systém alergen tolerovat). V situacích, kdy je stav neměnný navzdory léčbě léky, je vhodné zvážit i léčbu chirurgickou. Zejména ve stavech, kdy je přirozená ventilace vzduchu nosem a vedlejšími dutinami zhoršována vybočenou nosní přepážkou, ztluštělou sliznicí nebo nosními polypy,“ říká lékařka Eva Kandrnalová.

Zánět z nosní dutiny často přechází, vzhledem k anatomickému uspořádání, do sousedních, tzv. „vedlejších nosních dutin,“ skulinek vyplněných vzduchem v naší lebce, sloužících primárně k jejímu odlehčení. Tyto dutiny jsou úzkými kanálky napojeny na nosní dutinu a za normálních okolností do nich a z nich proudí nadechovaný vzduch.

„Při zánětu zbytní jejich vnitřní výstelka a může dojít k tomu, že se spojovací kanálek ucpe. V dutinách tvořený hlen pak nemůže volně odtékat a v dutinách se hromadí, nemocný může mít vyšší teplotu, být unaven a mít bolesti a tlak v hlavě. Pak mluvíme o zánětu vedlejších nosních dutin, časté komplikaci chronické rýmy,“ vysvětluje lékařka Eva Kandrnalová.

Slzí vám oči, máte kopřivku nebo rýmu? Možná trpíte alergií na chlad