S jakými potížemi chodí lidé v zimě nejčastěji na ORL? Lékaři neřeší zdaleka jen angínu a rýmu

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Do ordinace ORL (otorinolaryngologie nebo také nosní–ušní–krční) se můžete objednat sami nebo vás ke specialistovi odešle ošetřující praktický lékař. Kdy je návštěva ORL namístě? V období od podzimu do jara jde typicky o případy infekcí horních dýchacích cest, nachlazení, angínu, také ale záněty nosních dutin či záněty středního ucha či komplikace spojené s chronickými onemocněními, jako jsou astma nebo alergie.

Chladné, vlhké počasí, klimatizované a vytápěné vnitřní prostory a snížená imunita (imunitní systém je v zimním období více zatěžován) vytvářejí ideální podmínky pro šíření virů a bakterií, což vede k vyššímu počtu pacientů s bolestmi v krku, chrapotem i ztrátou hlasu či ušními infekcemi. S jakými onemocněními a obtížemi přicházejí pacienti na ORL nejčastěji?

Rýma neboli rhinitis je zánětlivé onemocnění nosní sliznice, které se nejčastěji objevuje v důsledku virových infekcí, jako jsou nachlazení nebo chřipka. Příčinou ovšem může být také bakteriální infekce. Projevuje se typicky ucpaným nosem, čirým nebo hnisavým výtokem z nosu, svěděním nosu, někdy rýmu doprovází bolest v oblasti dutin a zvýšená teplota.

Rýma trvá obvykle zhruba týden a často odezní sama. Léčba se zaměřuje zejména na zmírnění příznaků, zahrnuje tedy nosní kapky a spreje s mořskou vodou či fyziologickým roztokem a léky na uvolnění nosu. V případě bakteriální příčiny infekce může lékař předepsat antibiotika.

Zánět nosních dutin, známý také jako sinusitida, je onemocnění, které postihuje sliznici vedlejších nosních dutin. Může být akutní, kdy trvá méně než čtyři týdny, nebo chronické, pokud příznaky přetrvávají déle. Nejčastější příčinou jsou virové infekce horních cest dýchacích, ale zánět může být způsoben i bakteriální infekcí či alergií.

Příznaky zahrnují ucpaný nos, bolesti hlavy nebo tlak v oblasti obličeje, zejména kolem očí, nosu a čela, dále zhoršené dýchání nosem, hnisavý žlutý nebo nazelenalý výtok z nosu a snížený čich nebo jeho ztrátu. Objevit se může také horečka nebo bolesti zubů. Léčba závisí na příčině a závažnosti onemocnění, u lehčích forem často stačí klid na lůžku, dostatečný pitný režim a nosní spreje, komplikovanější případy je někdy nutné léčit za pomoci antibiotik.

Akutní zánět středního ucha (otitida) je jednou z nejčastějších infekčních chorob u malých dětí, postihnout ale může i dospělé. Zánět je většinou virového původu, původce ale může být i bakteriální (například pneumokok). Nejčastější příčinou je infekce horních cest dýchacích, která se rozšíří do středního ucha, mezi další rizikové faktory patří alergie nebo zvětšené nosní mandle. Příznakem je výrazná bolest ucha, pocit tlaku v uchu a často též horečka.

V některých případech se může objevit výtok z ucha, pokud dojde k protržení bubínku. „Spousta dětí do šesti let prodělá zánět středního ucha jen v mírné formě, která sama odezní. Pokud by byl ale větší zánět neléčený nebo by se jednalo o opakované neléčené záněty středního ucha, může být následkem porucha sluchu či nedoslýchavost,“ uvádí Ilona Hülleová, praktická lékařka pro děti a dorost.

Laryngitida je zánět hrtanu, který bývá většinou virového původu a postihuje horní cesty dýchací a hlasivky. Obvykle se projeví náhle, někdy navazuje na běžnou respirační infekci, například nachlazení nebo chřipku. Typickým příznakem je tzv. štěkavý suchý kašel, dále je to dušnost, chrapot nebo částečná ztráta hlasu a potíže při polykání.

Onemocnění trvá v běžných případech jen několik dní a léčba spočívá v klidovém režimu, dostatečném pitném režimu, zvlhčování vzduchu v místnosti, kde nemocný pobývá, poslouží také pastilky určené pro zklidnění podrážděného krku. V závažnějších případech, pokud je laryngitida důsledkem bakteriální infekce, je pak namístě antibiotická léčba.

Akutní zánět mandlí neboli angína postihuje krční mandle. Nejčastější příčinou jsou bakterie, zejména streptokoky, angínu ale může způsobit i virová infekce.

„Typickým projevem angíny je lokální bolest v krku nebo při polykání, ale objevují se i celkové příznaky jako teploty, zimnice, únava. Původcem onemocnění mohou být jak viry (chřipkové viry, coxackie viry, EB viry…), tak bakterie, nejčastěji Streptococcus pyogenes,“ popisuje lékař Jan Boženský, primář dětského oddělení Nemocnice Agel Ostrava Vítkovice.

Léčba závisí na příčině. Bakteriální angína se léčí antibiotiky, u virové formy spočívá terapie v klidovém režimu na lůžku, podávání léků na snížení horečky a úlevu od bolesti v krku (kloktadla, pastilky).

„I virová angína se může zkomplikovat bakteriální formou a z té plynou zdravotní rizika a případné komplikace, jako revmatická horečka (postihuje zejména srdce, klouby, kůži), tzv. postreptokokový zánět ledvin či hnisavý zánět lymfatických uzlin na krku. Další komplikací pak může být zánět průdušek či rozvoj zápalu plic, proto je nutné dodržovat režim užívání i délku antibiotické terapie,“ zdůrazňuje lékař Jan Boženský.

Respirační syncyciální viry (RS viry) se vyskytují v populaci celoročně, ve zvýšené míře se ale objevují v zimních měsících a způsobují infekce dýchacích cest, zejména u malých dětí, starších dospělých a osob s oslabenou imunitou. Nákaza se projevuje rýmou, kašlem a běžnými příznaky nachlazení, RS viry mohou ale vést rovněž k vážnějším komplikacím, jako je zánět průdušek (bronchitida), zánět středního ucha, nebo dokonce zápal plic. Zejména u starších a chronicky nemocných lidí může nákaza způsobit vážné zdravotní komplikace, které mnohdy vyžadují hospitalizaci.

„RS virus se přenáší kapénkovou infekcí a přímým kontaktem s kontaminovanými předměty. Virulence (míra schopnosti mikroorganismu, např. bakterie či viru, způsobovat onemocnění u hostitele) ve věkové skupině dětí do dvou let je tak vysoká, že jimi onemocní prakticky všichni tito jedinci. Léčba spočívá v tlumení příznaků pomocí léků na horečku, kašel a podobně,“ popisuje Petr Pšenica, hlavní lékař společnosti Lázně Luhačovice.

Kolikrát do roka je normální, aby bylo dítě nemocné? Klidně i osmkrát, říká dětská lékařka