Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Milujete ochutnávání? Pokud se v restauraci často nemůžete rozhodnout mezi několika volbami nebo následně pokukujete po ostatních talířích a smutně si říkáte „měla jsem si raději dát tamto“, pak je food sharing pro vás to pravé. Při sdílení si v podstatě nemůžete špatně vybrat, protože se na stole objeví celá řada rozmanitých dobrot a je jen na vás, co a v jakém množství si naložíte na talíř. Koncept, který je v celé řadě zemí tradiční součástí stolování, postupně proniká i k nám.
„Princip food sharingu je jednoduchý. Hosté si nevybírají jen jednu porci pro sebe, ale společně si vyberou několik různých druhů pokrmů. Ze společných misek a talířů položených doprostřed stolu si pak nabírají podle chuti, zkoušejí, experimentují a sdílejí své dojmy,“ popisuje koncept Peter Szabari, generální manažer hotelu a restaurace Mama Shelter Prague.
Tradice sdíleného jídla
Food sharing je moderní název, nicméně tradice společného jídla je stará jako lidstvo samo. V Evropě se s ní setkáte i dnes, a to především v jižních státech – v Itálii, Španělsku nebo Portugalsku. Zatímco v Itálii se servíruje na stůl více druhů pokrmů ve větším množství a každý si nabírá podle chuti, ve Španělsku jsou velmi oblíbené tapas, malé porce od polévek přes sušenou šunku, olivy, pečené papriky až po ryby nebo mořské plody. V Řecku zase podávají drobné předkrmy, různé plněné taštičky, pečené nebo naložené papriky, pokrmy ze sýra, ale také tuňákovou pastu nebo drobné smažené rybky.
V Asii je dobrým příkladem japonské sushi – servíruje se na větších tácech a každý si vybírá podle chuti. Mexiko pro změnu nabízí oblíbené tacos nebo quesadilly rozdělené na menší kousky. Samostatnou kapitolou jsou pak africké státy, kde je v rodině často běžné jíst z jedné mísy. Na společné jídlo narazíte i na Blízkém východě, dopřát byste si tam mohli například hummus s olivami, pečenými paprikami nebo různé druhy sýrů.
Společné, tedy „sdílené“, jídlo zkrátka patří k základním společenským úkonům. Antropoložka a historička Eva Ferrarová prozradila, co o nás vypovídají naše seznamovací rituály a že na rozdíl Italů, kteří na to jdou přes jídlo, my v Česku saháme po sklence s alkoholem >>>. A to rozhodně není ideální.
Jaké jídlo Češi „šérují“ nejraději?
Vepřo knedlo zelo nebo svíčková v malých porcích se u nás zatím moc nenosí, Češi při sdílení sahají hlavně po cizokrajných pokrmech. Princip ale zůstává stejný. „Mezi nejoblíbenější pochoutky ke sdílení patří krevety v česnekovém másle, chuck roll roastbeef s thajskou marinádou nebo rýžové kuličky arancini. Jako sladká tečka se hodí obří sušenka se zmrzlinou nebo velká mísa tiramisu,“ vypočítává Peter Szabari.
Food sharing: Když jídlo sbližuje
Představte si stůl plný malých delikates, kterými můžete překvapit své blízké, přátele nebo partnera. Při food sharingu nejde jen o jídlo: Je to zábavný koncept sdílených porcí, díky kterému se každé setkání promění v zážitek.
- Vánoční dárek, který potěší labužníka: Už žádné složité vymýšlení dárků! Voucher na food sharing menu v trendy restauraci je sázka na jistotu. Skvělá atmosféra i jídlo a spousta zábavy – to přece potěší i ty, kdo už mají „všechno“.
- Seznamování, které si užijí všichni: Když rodiče poznávají vašeho partnera, nemusí to být trapas! Sdílené menu je perfektní volba. Každý si vybere, co mu chutná, a máte záminku vyhnout se ožehavým tématům (jako třeba svatba).
- Oslava, kde každému chutná: Narozeniny, výročí nebo jen tak? Společné vybírání lahůdek z food sharing menu udělá radost všem zúčastněným. A navíc: Žádné zbytky dortu, který nikdo nechtěl.
- První rande s příchutí originality: Zapomeňte na klasiku typu „káva a dort“. Food sharing je ideální, když chcete zapůsobit a přitom být přirození. Můžete se bavit o jídle, sdílet dojmy a vyhnout se nepříjemné otázce „a co si dáš ty?“.
- Večery s přáteli, které nikdy nezklamou: Chcete něco lepšího než klasickou pizzu? Sdílené menu plné drobných specialit potěší. Můžete spolu objevovat nové chutě a přitom si užít společné chvíle.
Stop přejídání!
Dobrá zpráva je, že při sdílení můžete také lépe řídit, kolik toho sníte. Pokud si objednáte „velké“ jídlo, mnozí mívají tendenci neplýtvat a dojídat – jak se po nich chtělo doma i ve škole. Výsledkem tak někdy bývá těžký žaludek a pálení žáhy. Při sdílení si nabíráte menší množství, a můžete tak včas skončit bez výčitek, že na talíři zbývá ještě hromada jídla. Během konverzace toho také nesníte tolik najednou, takže žaludek stačí včas vyslat signál, že má dost. Jen pozor, aby vám někdo nevyfoukl ten nejlepší kousek!