Brániční kýla. Poměrně vzácný typ kýly se může projevit refluxem jícnu, dušností nebo pálením žáhy

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Bránice je hlavním dýchacím svalem v lidském těle, který funguje také jako přepážka, oddělující břišní a hrudní dutinu (Podceňovaná bránice: Víte, proč ji posilovat?). V uvolněném stavu má kupolovitý tvar a je vyklenuta směrem vzhůru. Při stažení se téměř narovná, čímž se zvětší objem hrudní dutiny a do plic je nasáván vzduch. Brániční kýla vzniká, když se v bránici vytvoří otvor, kterým se orgány z břicha (žaludek, slezina, játra) vyklenují do oblasti hrudníku a nezřídka utlačují plíce.

Obecně je kýla patologický otvor do některé z přepážek v organismu, do které se přesouvá přiléhající orgán. Přepážka může být břišní stěna, bránice nebo jakákoli jiná část, kde se oddělují dva prostory. „Hovoříme o pravé nebo nepravé kýle, podle toho, zda je otvor úplný, nebo částečný. Brániční kýla vzniká uvnitř v těle, kdy je v bránici nějaký otvor nebo zeslabení. Není tedy vidět, narozdíl od pupeční kýly, která se projeví vybouleninou. Většinou se projeví bolestí nebo tlakem v dané oblasti,“ popisuje lékař Cyril Mucha, místopředseda výboru Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP.

Příčin vzniku brániční kýly může být několik. Typicky zejména oslabení břišního svalstva a tkání, včetně bránice, k němuž přirozeně dochází s postupujícím stárnutím organismu. Další příčinou může být zvýšený tlak v břišní dutině, který nastává u obézních jedinců, u žen v těhotenství, osob s chronickým kašlem (kuřáci nebo astmatici) či zácpou (opakovaný tlak na břišní dutinu při kašli nebo tlačení při stolici) nebo při častém zvedání těžkých břemen.

Svou roli hrají také vrozené faktory – někteří lidé se mohou narodit s oslabenou bránicí a ti mohou trpět brániční kýlou již v mladším věku. Defekt na bránici může vzniknout také po úrazech či komplikovaných operacích.

Příznaky brániční kýly se mohou lišit v závislosti na její velikosti a typu. U některých lidí může onemocnění probíhat asymptomaticky (u menších kýl), obvykle se ale objevují zdravotní potíže, jako je pálení žáhy, jícnový reflux, kdy návrat žaludečních šťáv do jícnu způsobuje pálení v oblasti hrudníku (pálivá bolest za hrudní kostí může být zaměněna za příznaky srdečního onemocnění) nebo krku, časté říhání, obtíže s polykáním i dušnost (pokud kýla utlačuje plíce). Postižení mohou pociťovat také kyselou chuť v ústech.

K diagnostice brániční kýly mohou lékaři využít několik vyšetřovacích metod, které volí na základě příznaků a závažnosti. Základem je fyzikální vyšetření, na základě výsledků je pak možné provést endoskopické vyšetření horní části trávicího traktu, tedy jícnu a žaludku (toto vyšetření je možné provést i nosem, jde o tzv. transnazální gastroskopii, kdy odpadá nepříjemný dávicí reflex) nebo rentgenové vyšetření s použitím kontrastní látky, kterou pacient před vyšetřením vypije.

Zejména v komplikovanějších případech se využívá dále tzv. manometrie jícnu, při které se měří tlak v jícnu a jeho schopnost pohybu nebo 24hodinová pH-metrie (sonda zavedená do jícnu měří hladinu kyselosti po dobu 24 hodin). K dispozici jsou také zobrazovací metody, počítačová tomografie (CT) a magnetická rezonance (MRI).

Léčba brániční kýly závisí na jejím typu, velikosti a závažnosti příznaků. U menších kýl, které nezpůsobují obtíže, není léčba nezbytně nutná. V případě větších kýl nebo při výrazných zdravotních příznacích, jako jsou reflux, bolest či potíže s dechem, se přistupuje k léčbě, která zahrnuje konzervativní terapii zaměřenou na zmírnění negativních projevů.

Sem spadá úprava jídelníčku a změna životního stylu (jíst menší porce, eliminovat těžká, tučná, smažená a kořeněná jídla, kávu a alkohol), redukce tělesné hmotnosti a vyhýbání se manipulaci a zvedání těžkých břemen. K léčbě se používají léky, jako jsou antacida (neutralizují žaludeční kyseliny, zmírňují pálení žáhy), léky snižující produkci žaludečních kyselin či léky snižující riziko refluxu.

Pokud konzervativní léčba nezabírá či kýla způsobuje vážnější komplikace, přistupuje se k léčbě chirurgické. „Principem operace je repozice, tedy navrácení obsahu kýly do dutiny břišní a uzavření otvoru buď plastikou dutiny břišní, nebo implantací speciální síťky. Operace se dnes provádí prakticky výhradně laparoskopicky,“ uvádí lékař Ľuboš Kmeť, chirurg a zakladatel Galen Clinic. Laparoskopický operační výkon je šetrnější pro pacienta, snižuje riziko komplikací a zkracuje dobu rekonvalescence.

„Největší komplikací tohoto onemocnění je uskřinutí kýly, kdy například po zvednutí těžkého břemene může nastat prudké vysunutí břišních útrob do vaku, které pak svaly stisknou a zamezí jejich prokrvování. Uskřinutí se projevuje prudkou bolestí a je nutná okamžitá operace. V České republice zemře na tuto komplikaci asi 10 až 12 lidí ročně. Kýly by se tak měly operovat v neakutním stavu jako prevence proti uskřinutí,“ upozorňuje Tomáš Bureš, vedoucí lékař chirurgického oddělení EUC kliniky Kladno.

Co spojuje pálení žáhy a podezření na infarkt? O refluxu jícnu s gastroenteroložkou