Anafylaktický šok. Extrémně silná alergická reakce přichází náhle a ohrožuje život. Jednejte ihned!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tento závažný stav nemusí ohrožovat jen alergiky, překvapit vás může bez varování, i když se s žádnou alergií dosud neléčíte nebo si jí nejste vědomi. Nastává po kontaktu s alergenem: může jím být určitá potravina či lék, bodnutí vosou anebo jiným hmyzem, případně také latex.

Anafylaxe většinou nastupuje do několika desítek minut (i s větším časovým odstupem, vždy však do 24 hodin) po vystavení organismu alergenu. V extrémních případech může anafylaktický šok končit i smrtí. Jak rozpoznat první varovné signály a jak by měla vypadat správně poskytnutá první pomoc?

Anafylaktický šok je extrémně prudká reakce imunitního systému na nějakou látku, která bývá pro většinu lidí zcela neškodná. „U dětí jsou nejčastějšími spouštěči arašídy, mléko a vejce. Dospělým hrozí tento stav převážně při alergii na léky (antibiotika, analgetika či nesteroidní protizánětlivé léky), bodnutí včelou či vosou, ale také po požití potravin, nejčastěji mořských plodů a ořechů. Mezi další běžnější spouštěče patří například sója a pšenice nebo exotické ovoce, jako je kiwi a banány. Méně častá je reakce na latex,“ popisuje lékařka Radka Šedivá, alergoložka a imunoložka z ambulance Synlab.

Vzácně pak dochází k takzvané idiopatické anafylaxi, kdy nelze přesně určit spouštěč ani příčinu. Jak upozorňuje lékařka, může se objevit při kombinaci fyzické aktivity s určitými potravinami nebo léky.

Jak se projevuje anafylaktický šok? „Mezi příznaky patří ztížené dýchání, kopřivka, otoky, neklid, úzkost, nevolnost, prudký pokles krevního tlaku, závratě, mdloby až porucha vědomí. Bez včasné lékařské pomoci může být alergik ohrožen na životě,“ zdůrazňuje lékařka Radka Šedivá.

Pamatujte si, že v případě náhlé silné alergické reakce je vždy důležité přivolat záchrannou službu. Tu volejte, pokud u postiženého jedince (nebo sami u sebe) pozorujete některé z následujících příznaků: otoky obličeje, krku či jazyka, silná vyrážka, která se šíří, změny dechové frekvence, sípání, dušnost, promodrávání kůže a ztráta vědomí. Dispečer záchranné služby vám poradí a navede vás, jak postupovat při poskytování první pomoci.

>>>Svědí vás po jídle ústa a uši? Může to být zkřížená alergie

Hlavním cílem první pomoci při anafylaktickém šoku je zachování základních životních funkcí, tedy dýchání a krevního oběhu. „Po přivolání záchranné služby je tedy nejprve nutné uvolnit dýchací cesty. Pokud je třeba, postiženému povolte oblečení, aby se mu lépe dýchalo. Je-li schopný komunikovat, opřete ho do sedu, když je v bezvědomí, položte ho na záda,“ uvádí Radka Šedivá.

Každý alergik by měl mít vždy u sebe pro případ rozvoje anafylaxe adrenalin v injekčním peru, který pomáhá zvyšovat krevní tlak, uvolňovat svalstvo dýchacích cest a zmírňuje otoky sliznic. Pero je navrženo tak, aby umožnilo rychlé a snadné podání při vážné celotělové alergické reakci. Pokud si nejste v případě nouze jisti, kdy a jak injekci použít, poradí vám dispečer záchranné služby na lince 155. Podání adrenalinu v případě závažných potíží neodkládejte! Je třeba bodnout do vnější strany stehna, a to s dostatečnou razancí, aby jehla pronikla skrz oblečení.

Riziku vzniku anafylaxe je možné do určité míry předcházet. Pravidlem číslo jedna je, abyste se snažili vyhýbat alergenům, které u vás již někdy alergickou reakci způsobily.

V případě, že jste již prodělali závažnější alergickou reakci, je dobré nosit u sebe průkaz alergika a balíček první pomoci, tedy antihistaminika (tablety ke zmírnění alergických reakcí) či již zmíněné adrenalinové pero.

Alergické potíže je potřeba řešit, neléčená alergie může přerůst v astma, varuje lékař