Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Na adresu vztahovaporadna@firma.seznam.cz přišel následující dotaz:
Dobrý den, mám nejlepší kamarádku a mám ji ráda. Známe se ze školy, přes 30 let. Celou dobu myslím na to, že ona má všechno lepší než já, i když se vůbec nesnaží. Nejdřív jsem myslela, že se na mě vytahuje, ale spíš mi přijde, že jí to je jedno, že je lepší. Měla lepší známky, dostala se na lepší školu, lépe se vdala, má víc dětí, teď má i lepší práci. Já už jsem rozvedená, svoje děti mám ráda, ale nejsou tak úspěšné jako její. Nejhorší je, že ona se vůbec nesnaží. Ve škole se neučila, pořád se fláká, je dost při těle, nežehlí, děti neposílala nikam do kroužků, prý tam nechtěly. Já se snažím dělat všechno dobře, jsem pečlivá, sportuju, dělala jsem teplé večeře, vydělávala jsem a stejně jsem rozvedená. Můžete mi prosím odpovědět, jak je tohle možné? Ona má všechno zadarmo a mě to strašně štve, protože to není spravedlivé. Děkuju vám za odpověď. Táňa
Odpověď
Milá Táňo, popisujete mi problém, který trápí převážně ženy. Jde o porovnávání úspěšnosti vlastního života se svými souputnicemi. Ano, většinou jde o nejlepší kamarádky, s kterými jste do nějaké fáze žila podobně, ale pak se cesty rozdělily a vy pozorujete a srovnáváte, jak se má ona, co pro to dělá a jak se máte vy.
Je to podobné jako sledování barvotiskově dokonalých životů na sociálních sítích a následná frustrace. Jak to, že tahle Marcela vypadá na facebooku tak šťastně, jak to, že shromáždila kolem vánočního stromku tak dokonalou a spokojeně vypadající rodinu. Vždyť byla vždycky trochu zlá a neuměla dát ani svému klukovi to, co po ní chtěl…
Především musíte přestat sledovat život své kamarádky. Nikdy se nedozvíte, jaký život opravdu žije a co se děje za zavřenými dveřmi. Často to zvenčí vypadá jako idylka, ale pak se ukáže, že šlo o nakašírovaný „domeček z karet“. Žijeme totiž ve světě, v němž poměřujeme štěstí podle pochybných standardů. Z televize na nás koukají dokonalé postavy lidí z Love Islandu, na instagramu jsou nereálně vytuněné holky jako z magazínů a my se s tím neustále pereme a říkáme si, proč jsou ti ostatní šťastní a daří se jim, na co sáhnou, a nám osud rozdal blbé karty.
Nerozdal. Je jen na vás, jak se dopracovat ke šťastnějšímu životu. Vaše kamarádka má evidentně jinou povahu, je flákačka, která nic moc neřeší, a nějak jí to prochází. No a co! Kašlete na ni a zaměřte se na sebe. Potřebujete akutní program seberozvoje. A ten nespočívá v tom, že budete víc sportovat a vařit víc teplých večeří. Zkuste se zamyslet nad tím, co jste za posledních 30 let udělala pro sebe. Ne pro spokojenost manžela, ne pro děti, ne pro šéfa v práci.
Hoďte si to na papír
A když tak budete bilancovat, můžete si to rovnou hodit na papír. Rozdělte si stránku na dva sloupce a vlevo si seřaďte pod sebe všechny položky, které jste věnovala ostatním, a vpravo ty, které byly čistě jen pro vás. A buďte k sobě extrémně upřímná: například, sportovala jste opravdu kvůli sobě, nebo proto, že to chtěl manžel? Pokud jen proto, abyste byla štíhlá, tak si to rovnou napište do levého sloupce.
Když skončíte s dlouhým seznamem vlevo a krátkým vpravo, vězte, že se vám za třicet let péče o ostatní pravděpodobně vytratil úsměv a radost ze života. Hodně energie z toho všeho totiž asi patřilo do kategorie „výkon“. A jak léta letěla, najednou jste v touze po dobré výchově a plnění všech úkolů ztratila lehkost bytí. Takovou tu bezstarostnost, po které touží u žen jejich partneři. A tu byste měla chtít získat zpět.
Starejte se víc sama o sebe
Opět všechno začíná u sebelásky a času věnovaného sobě. Stejně jako když padá letadlo – nejdřív máte kyslíkovou masku nasadit sama sobě a pak teprve dítěti. Pokud si nebudete pravidelně dopřávat „kyslík“, budete žít jen v nikdy nepřestávajícím unavujícím výkonu. Nakonec se ohlédnete a budete se divit, jak to, že vám tu péči svět dostatečně nevrací.
Odpověď je jednoduchá: role mámy, kuchařky a hospodyně jsou nevděčné a nejsou odpovídajícím způsobem oceněny. Muži totiž chtějí být na prvním místě – obdivovaní a chválení (neřešte, že si to nezasloužil).
Popřemýšlejte o tom, jak si vykouzlit trvalý úsměv. Udělejte si plán. Cestujte tam, kam jste chtěla, naučte se latinskoamerické tance, napište knihu, zavolejte první lásce ze střední… Když budete aktivně bojovat o svůj kyslík, nakonec rozkvetete. A s tím přijdou i nové příležitosti…
Práce na sobě totiž zvyšuje atraktivitu. A nemusí to být jen sport, ale cokoliv, co vám dodá životní šťávu. Ta vykouzlí úsměv a ten následně zaujme nového prince. Pak se budete moci zvysoka vykašlat na kamarádku, která je ve všem lepší. Budete totiž šťastná a nebude vás to už zajímat.
