Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Vztah mezi rodiči a učiteli býval hodně formální a k jejich užšímu kontaktu docházelo většinou jen zřídka – a často se jednalo o nějaký průšvih, který šel rodič do školy „žehlit“. Současný trend ukazuje výrazný příklon k úzkému partnerství - hodně k tomu přispěla covidová pandemie, kdy rodiče převzali roli pedagoga. Někteří se rozhodli, že chtějí o vzdělávání svých dětí vědět víc, a mnozí přitom získali pocit, že vědí víc než učitelé…
Přetížení učitelé, frustrovaní rodiče
Nejenže jsou dnes rodiče pravidelně přes nejrůznější aplikace a komunikační programy informováni o dění ve škole, ale často jsou v úzkém kontaktu i s učiteli a spolu s dalšími rodiči se osobně zapojují do školních a třídních akcí. Jsou ale obě strany na takhle úzké partnerství připraveny – a mají o to vůbec zájem? Odborníci říkají, že zapojení rodičů do vzdělávacího procesu a rostoucí spolupráce mezi nimi a pedagogy je krok správným směrem. Ale chce to víc než jen vzájemný respekt.
Podle výzkumu vědců Národního institutu Syri učitelé pociťují únavu a přetížení. Jenže ani ne tak z žáků, ale z jejich z rodičů. Komunikace totiž bývá náročná.
- Mnozí rodiče pedagogy nerespektují, naopak mají pocit, že by to zvládli lépe, pro své „výjimečné dítě“ požadují individuální přístup a speciální péči (helikoptéroví rodiče jsou na to vyloženě experti).
- Jiní rodiče se domnívají, že komunikace s pedagogy není dostatečná nebo efektivní, že školy dávají stále najevo, že vliv rodiny končí u brány. Stěžují si, že nemají přehled, co se ve škole děje, a nemají šanci to jakkoli ovlivnit.
- A další rodiče zase vůbec nestojí o nepřetržité informování a permanentní nutnost reagovat na sebemenší zprávu či pokyn ze strany instituce. Důvěřují učitelům i svým potomkům a nepotřebují se neustále zaobírat děním ve škole.
Mohla byste nás pravidelně informovat o tom, jak Petřík prožívá chvíle ve škole? Ráda bych, ale mám takových Petříků ve třídě 25Foto: Pixel-Shot, Shutterstock.com
Ideální komunikace mezi rodiči a školou
Co se dá v této situaci dělat, aby byli všichni co nejspokojenější a komunikace byla opravdu efektivní? Na webu Edu se uvádí, že základem pro tuto spolupráci je: informování, vysvětlování, pozorování, zapojování (participace) a rozhodování. Co si pod tím představit v praxi?
1. Informování
Někdy mají školy tendenci neinformovat, pokud se „nic“ neděje. Mnoha rodičům to vyhovuje, ale jiným to nestačí a chtějí vědět víc. A učitelé by podle webu Zapojmevšechny neměli být jen posly špatných zpráv, měli by také chválit a informovat. A to by mělo mít řád, například je vhodné sjednotit, jakým komunikačním kanálem informace půjdou, protože sledovat nejrůznější skupiny, aplikace, e-maily a weby je na jednoho rodiče (i učitele) už trochu moc! Jeden způsob bohatě stačí.
K osobnímu setkání se osvědčují tzv. tripartity, kdy se sejdou žák, rodič a učitel. Vyhovuje to jak introvertům, kteří mají z hromadných třídních schůzek osypky, tak i nadšencům – ti získají dost prostoru jen pro sebe a svého potomka.
2. Vysvětlování
Je vaší prioritou individuální způsob výuky? Chcete, aby i angličtinu učil rodilý Angličan? Doba je tomu nakloněna a mnohde existuje možnost vybrat pro potomka školu na míru. A je i v zájmu instituce, aby do ní chodili žáci z rodin, které jsou na jedné vlně. Proto je třeba, aby se jasně a transparentně komunikovalo – a měly by to dělat i „běžné“ spádové školy. Používá se Hejného metoda při matematice, učí se čtení genetickou metodou? Je třeba vysvětlit, o co se jedná, aby rodiče i děti věděli, do čeho jdou a co mohou očekávat – a zda o něco takového vůbec stojí.
3. Pozorování
Školní besídky a vánoční jarmarky jsou příležitost, jak do školy nahlédnout, ale někdy to nestačí. Chce-li se rodič zúčastnit výuky, měl by dostat šanci. Může mu to otevřít oči, když uvidí potomka během vyučování a zjistí, že zaujmout plnou třídu neposedných prvňáčků nebo znuděných puberťáků není tak snadné, jak se zvenku zdá.
4. Zapojování
Zapojit rodiče a nechat je pomáhat? Ano! Skvěle fungují projektové dny, kterých se mohou zúčastnit a být učiteli k ruce. Mimo jiné si přitom mnozí uvědomí, jak je učitelské povolání náročné a kolik zodpovědnosti pedagogové mají.
5. Rozhodování
Je něco snazšího než radit „od zeleného stolu“? Ať jde o fotbal, operaci slepého střeva nebo třeba vedení školy. Řešením pro aktivní či nespokojené rodiče je zapojit se – třeba do školské rady. Získají vhled do problémů a mohou přímo ovlivňovat chod instituce. Tím se může značně snížit jejich stres a frustrace z bezmoci, kterou někdy ohledně školství pociťují.
