Nezvládáte stres? Mohou za to geny, ale přesto se na ně nevymlouvejte

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dopravní zácpa, kvůli které nestíháte poradu v práci, nepříjemný pohovor s třídní učitelkou vaše náctiletého lotra, složenky, jež se na vás valí, dusná atmosféra po hádce s partnerem. To jsou běžné stresy, které dnes a denně zažíváme všichni. K nim se pak čas od času přidají i ty velké (existenční starosti, zdravotní problémy, ztráta blízkého…).

Vymýtit stres jednoduše nelze. Dá se s ním jen bojovat, odolávat mu, držet ho v určité rozumné míře. Někdo tohle umí lépe, jiný hůř. Proč?

Tak, jako máte určité fyzické predispozice k tomu, jak budete vysocí, jakou budete mít barvu očí či vlasů a podobně, samozřejmě jsou dané i psychické předpoklady. Jednoduše řečeno, i váš mozek a jeho schopnosti ovlivňují geny. „Genetika hraje klíčovou roli v určování základní struktury a funkce mozku,“ potvrzuje molekulární bioložka a genetička Barbora Procházková, vedoucí výzkumného týmu společnosti Chromozoom.

Geny ovlivňují leccos, včetně kognitivních schopností, tedy funkcí, které nám umožňují vnímat svět kolem nás, reagovat a prožívat určité věci, zvládat nejrůznější úkoly a podobně. „Výzkumy ukazují, že přibližně 50 až 80 procent variability v IQ mezi jednotlivci může být vysvětleno genetickými faktory, i když přesné číslo se může lišit v závislosti na studii a populaci. Zbývající část vlivu na IQ je spojena s faktory prostředí, jako jsou vzdělání, sociální podmínky a životní styl,“ upřesňuje Procházková.

A tak je jasné, že i to, jak si umíte či neumíte poradit se stresem, jak se ve stresových situacích chováte, jak na stres reagujete, ovlivňuje genetika. Ale vymlouvat se jen na geny samozřejmě nelze.

V podstatě se to dá přirovnat třeba k posilování. I když nemáte predispozice k tomu být svalovec, rozhodně si můžete důsledným tréninkem slušné bicáky a buchty na břiše vypracovat. Ano, dá vám to víc práce než těm, kteří předpoklady mají, ale že by to nešlo, říct nemůžete.

S odolností vůči stresu je to podobné. Pokud ji budete trénovat a posilovat, vybudujete si ji. Když tedy nějaký ten stres přijde, musíte zatnout zuby, jít mu v ústrety, vystoupit ze své komfortní zóny a hledat řešení, místo abyste se schoulili do kouta a nechali se trápením unášet. Ano, pokud jste introvert a křehká duše, bude to pro vás těžší než pro extroverta, ale zvládnout to nakonec můžete stejně.

Mimochodem určitému stresu a nekomfortu je potřeba vystavovat i děti, protože je vlastně učíte s ním pracovat. Což se v dospělosti hodí.

A pak tu jsou samozřejmě i nejrůznější návyky, které mozku a jeho funkčnosti svědčí. Díky nim vám to nejen bude lépe myslet a začnete se lépe soustředit, ale budete snáze zvládat i stres. Jde hlavně o následující faktory.

Dobře, kvalitně a dostatečně spát, to je základ. „Během spánku totiž dochází ke konsolidaci paměti, jinými slovy k přeměně krátkodobých vzpomínek na dlouhodobé, odstraňování toxinů prostřednictvím glymfatického systému, který čistí mozek od odpadních látek, a také k obnově neuronů a mozkových buněk,“ vysvětluje Procházková. A asi je vám jasné, že ten, kdo je dobře odpočatý, se umí stresu bránit lépe než ten, kdo je unavený.

>>>Zaručený tip pro kvalitní spánek a rychlé usnutí

Pravidelný pohyb, třeba jen každodenní procházky se psem a vyběhnutí schodů místo jízdy výtahem, ale samozřejmě i sportovní aktivity, mozku prospívá. Pohyb totiž zlepšuje prokrvení mozku a potřebnou neuroplasticitu (schopnost mozku reagovat a vstřebávat nové informace a situace).

S pohybem pak úzce souvisí i vyvážená strava, mozek je potřeba především dobře „nakrmit“, přičemž nejvíc potřebuje následující:

Tak, jako vaše tělo a svaly potřebují správný pohyb, je důležité „rozhýbat“ i mozek. Snažte se ho zaměstnávat a dodávat mu nové podměty – čtěte, luštěte křížovky a rébusy, učte se novým věcem, osvojujte si nové dovednosti, nevyhýbejte se v práci složitým úkolům a podobně. Nejenže se vám bude lépe bojovat se stresem, ale snížíte tak i riziko vzniku nejrůznějších neurologických obtíží, obzvláště pak ve vyšším věku. „Vědecké výzkumy ukazují, že celoživotní učení a pravidelné trénování mozku mohou snižovat riziko vzniku neurologických obtíží včetně neurodegenerativních onemocnění, jako je například Alzheimerova choroba,“ dodává Procházková.

Trénink je prostě potřeba, když chcete svaly, kondici, ale i když chcete mít fit psychiku. A platí to i pro děti. Přílišná péče dětem škodí. Potřebují zažít i nepohodlí a stres. Budujete tím jejich odolnost