Ultimáta a výhrůžky ve vztahu? Pozor, láska v ohrožení!

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Nikdo nemá nervy ze železa a samozřejmě v každých, i těch nejharmoničtějších vztazích občas dochází k neshodám. A asi každý už někdy na partnera ve vzteku, když byl v úzkých, vyštěkl nějakou tu manipulativní větičku. „Tak když ty nemůžeš dojít ani na nákup, já se ti můžu vykašlat na žehlení košil!“ Neměl by to však být běžný způsob, jak spolu komunikujete.

Jedním ze zásadních pilířů fungujícího vztahu je pocit bezpečí, když vy i váš partner víte, že je vám společně dobře, a cítíte se po boku toho druhého bezpečně. Váš vztah je útočištěm před všemi problémy světa.

Pokud ale spolu běžně komunikujete prostřednictvím ukazování síly, právě tohle narušujete. „Tyto způsoby komunikace nevytvářejí příliš bezpečný prostor pro vzájemné sdílení a porozumění. Výhrůžky a ultimáta mohou mít dopad na pocit bezpečí v partnerském vztahu. Takový styl partnerské komunikace bývá mnohdy zraňující, protože jeden z partnerů se bude cítit ohrožený, nevyslyšený, nedůležitý, což může vést k postupnému uzavírání se a ztrátě vzájemné důvěry,“ varuje vztahová a životní koučka Lucie Horká.

Navíc, stejně většinou nátlakem ničeho nedosáhnete, a pokud to funguje, tak jen krátkodobě. Koneckonců, kolik těch výhrůžek jste opravdu dotáhli do konce? Kolikrát jste skutečně udělali to, čím jste svému protějšku vyhrožovali? Nejspíš nikdy, takže stejně to, co říkáte asi váš partner nebere moc vážně. A to vede k nezájmu, přehlížení a podobně.

V ideálním případě si partneři nevyhrožují a nedávají si ultimáta. Naopak si vzájemně dokážou v klidu říct, co jim vadí, co by si přáli dělat a mít ve vztahu jinak, i čeho si naopak cení. Takový rozhovor pak umožňuje vytvářet různé kompromisy a dohody, abyste byli oba spokojení.

Pokud je ale to, že na sebe vrčíte, zažitý způsob, kterým spolu komunikujete, platí pořekadlo o tom, že zvyk je železná košile. „Zásadní je prozkoumávat, proč tuto strategii využíváte a co to s vaším vztahem dělá,“ radí Lucie Horká. Musíte tedy v prvé řadě porozumět sobě, pochopit, proč ultimáta a výhrůžky vůbec vyslovujete, proč to nedokážete jinak. „Vždy je za tím nějaký příběh, proč to tak je. A právě jeho pochopení je branou ke změně,“ dodává Horká.

Může za tím být strach, nízké sebevědomí, komunikační neobratnost i naučený vzorec chování z dětství. To je potřeba zjistit a zapracovat na příčině. Pomoci vám může párový terapeut.

Partnerská komunikace: Tohle jsou nejožehavější témata