Štědrovečerní večeře ve světě. Francouzi jedí poleno, Japonci fastfood, Jamajčani alkoholový koláč

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

O tom, co bude 24. prosince k večeři, většina z nás vůbec nepochybuje. I když má asi každá rodina ten svůj zaručeně nejlepší recept na něj, je to prostě bramborový salát. Stejné je to i s kaprem, i když se najdou „rebelující“ rodiny, kde ho nahrazují nebo alespoň doplňují řízkem.

Samozřejmě ale Česko není jediným místem, kde je na Štědrý den tradicí jasně stanovené menu. Svou vánoční klasiku mají i ve světě, a možná budete překvapeni, že naší štědrovečerní večeři se leckde ani zdálky nepřibližuje.

Tyto tři státy mají, co se štědrovečerní večeře týče, jedno společné – skládá se z rovných dvanácti chodů, které symbolizují dvanáct apoštolů.

V Polsku je to samozřejmě boršč, polévka z hub, zelňačka, kysané zelí, z ryb kapr a sleď, chybět nemohou pirohy. Ze sladkých dobrot si Poláci pochutnávají na perníku, makovém dortu, sušeném ovoci a speciálním drobném cukroví, které se plní želé.

Menu je na Ukrajině tomu polskému v mnohém podobné, jen hlavní večeře se u nich nekoná 24. prosince, ale až 6. ledna a říká se jí Svatá večeře (v den Ježíšova křtu). I Ukrajinci si pochutnávají na boršči, pirozích, rybách, zelí, ale tím nejtradičnějším jídlem je kuťa (kutia) – dezert z máku, pšenice, ořechů, kandovaného ovoce a medu.

>>>Ukažte v kvízu, co vše víte o Ukrajině

A co jedí v Litvě? Vynechávají maso a veškeré mléčné výrobky, na menu jsou hlavně ryby (nejčastěji třeba sledi v rajčatové, houbové a cibulové omáčce nebo uzený úhoř), zelenina a chléb. Typický je pak pro Litvu i brusinkový pudink.

Francouzi jsou obecně pokládáni za gurmány a ani o Vánocích tomu není jinak. Jejich štědrovečerní hostina sestává z vybraných lahůdek, jako jsou ústřice, foie gras a pečený krocan plněný kaštanovou nádivkou. A co říká francouzská tradice o sladkých dobrotách? Těch by měly mít hospodyňky připraveno hned 13 druhů, což symbolizuje poslední večeři, které se účastnilo právě třináct lidí (Ježíš a jeho 12 apoštolů). Tím nejtradičnějším dezertem je pak takzvané poleno – je to v podstatě klasická čokoládová roláda, která je ale nazdobena tak, že opravdu vypadá jako poleno.

A jak to mají o Vánocích třeba Švédové, Dánové, Finové, Norové nebo lidé na Islandu či v Grónsku?

Švédové podávají k večeři ryby, šunku a klobásy, ale chybět nesmí samozřejmě ani jejich tradiční masové kuličky s bramborami. Dánové sází na pečené vepřové maso, ale velkou tradici má především dezert – horký či studený rýžový nákyp se šlehačkou, omáčkou z třešní a s mandlemi, přičemž kdo ve své porci najde mandli, dostane malý dárek.

Ve Finsku pak na Štědrý den „frčí“ hlavně pečený tuřín (respektive pokrm z něj) a pečená šunka.

Zajímavá je ale pochoutka, kterou podávají v Norsku. Jde o sušenou tresku, která byla několik dní předem naložena v zásaditém roztoku, v němž úplně změkla a ve chvíli podávání má konzistenci želé.

Svou specialitu pak mají i na Islandu. Je to vařené uzené maso z jehněčího, skopového či koňského masa, které se podle tradice udí nad sušeným ovčím trusem.

A asi vás nepřekvapí, že v Grónsku tvoří základ štědrovečerní večeře velrybí a sobí maso. Ale tradiční lahůdka je pak velrybí tuk obalený ve velrybí kůži.

Podoba štědrovečerní večeře se v Itálii liší region od regionu, ovšem nejčastěji se podávají ryby několika druhů, jehněčí maso a samozřejmě těstoviny. Ale na většině italských stolů nechybí tradiční dezert panettone. Je to vlastně sladký chléb s rozinkami a kandovaným ovocem a krémem z mascarpone.

Křesťanství je v Japonsku samozřejmě zcela okrajové náboženství, přesto tam Vánoce slaví, jen poněkud jinak než my či jiné tradičně křesťanské země. Japonci si sice užívají koled, světýlek, trhů, ale rozhodně se nehoní za dárky, protože si žádné nedávají. A i jejich štědrovečerní večeře je výrazně méně náročná než ta naše, ale co byste chtěli, když pro Japonce je Štědrý den běžným pracovním dnem a i děti jdou do školy.

A tak Japonci na Štědrý den jedí smažené kuře z fastfoodu. Jak je to napadlo? Tahle tradice vznikla v 70. letech, když tam tento fastfood rozjel marketinkovou kampaň, v níž Japoncům „nabulíkoval“, že právě tohle je tradiční vánoční večeře v západním světě.

Pokud bychom měli vypíchnout asi nejtradičnější pochutinu ze štědrovečerní tabule Britů, byl by to samozřejmě jejich legendární vánoční pudink. Ten je plný kandovaného ovoce, oříšků a rumu, a hlavně jeho příprava začíná už v listopadu, protože potřebuje do Vánoc pěkně dozrát.

Sušené ovoce, červené víno a rum. To jsou tři ingredience, bez nichž se neobejdou Vánoce na Jamajce. Ne že by Jamajčani ovoce zapíjeli rumem a vínem. Sušené ovoce ale do těchto dvou druhů alkoholu namočí už měsíc před svátky, nechají ho v něm pěkně uležet a nasáknout, a pak z něj pečou jejich tradiční ovocný dort. Ten je pak nejen dokonale vláčný, ale rozhodně nelze nepostřehnout, že je v něm alkohol.

I Portugalci mají svůj tradiční vánoční koláč, s nímž se pojí zajímavé zvyky. Není to sice ani tak koláč, spíš jde o cosi, co připomíná náš velikonoční mazanec. A zapéká se do něj kandované ovoce, ale také jedna fazole a jeden drobný dáreček zabalený v pečicím papíru. Kdo při jídle narazí na fazoli, musí koláč upéct příští rok. A kdo narazí na dáreček, má dvojnásobnou radost – z lahodného dezertu a z dárečku.

Jiný kraj, jiný mrav. Tohle pořekadlo samozřejmě platí i o svátcích. Vánoce ve světě. Norové schovávají košťata, na Ukrajině zbožňují pavučiny a v Řecku se koleduje