Když imunita škodí a nedovolí otěhotnět. Příčiny zjistí jen specializované vyšetření, říká lékařka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Reprodukční imunologie je relativně nový obor, který se zabývá vztahem mezi imunitním systémem a plodností. Poskytuje hlubší pohled na to, jak může imunitní systém ovlivňovat schopnost otěhotnět a donosit dítě a z jakých důvodů vedou některé imunitní reakce v organismu k neplodnosti nebo opakovaným spontánním potratům. Na tyto i další otázky odpovídá reprodukční imunoložka Karin Černá.

Kdy může být právě imunita příčinou, že se ženě nedaří otěhotnět?

Neplodnost může být způsobena různými faktory a jedním z nich může být právě dysfunkce imunitního systému. Imunitní systém může například mylně identifikovat spermie nebo znaky embrya či placenty jako cizorodý objekt v organismu a napadat je, což může vést k problémům s oplodněním nebo udržením těhotenství.

A jaké jsou příznaky toho, že je v případě potíží s početím na vině právě imunitní systém?

Problémy spojené s imunologickými faktory neplodnosti nemusí mít zjevné klinické příznaky. Imunologicky podmíněné poruchy plodnosti můžeme najít i u fyzicky zcela zdravých žen. Zpozornět musíme především u žen s opakovanými časnými potraty, u pacientek po opakovaně neúspěšných pokusech o oplodnění in vitro (IVF) nebo při dlouhodobé neplodnosti bez zjevné příčiny.

Dalšími varovnými znaky mohou být chronické gynekologické záněty. V případě problémů s početím nebo těhotenstvím by měly reprodukčního imunologa vyhledat ženy, které mají diagnózu některého autoimunitního onemocnění (roztroušené sklerózy, revmatoidní artritidy, idiopatického střevního zánětu, celiakie a dalších), nebo ženy po onkologické léčbě.

Pokud se tedy zmíněné příznaky objeví, jak zjistit, že jde skutečně o problémy s reprodukční imunitou?

Pokud máte podezření na imunologickou příčinu poruchy plodnosti, je důležité navštívit klinického imunologa. Lékař může provést řadu speciálních testů protilátkové a buněčné imunity z krve, ale také ze vzorku děložní sliznice.

Imunitní příčiny neplodnosti tedy mají své řešení a lze je úspěšně léčit?

Ano, problémy s reprodukční imunitou se dnes dají léčit. Léčba může zahrnovat léky, které snižují nadměrnou aktivitu imunitního systému. Umělé a cílené ovlivňování imunitních reakcí organismu se označuje pojmem imunointervence a právě k tomu směřují různé metody léčby.

V reprodukční imunologii se využívá zejména imunomodulačních léčebných postupů, které se snaží změnit a/nebo stabilizovat imunitní reakce. K nejúčinnějším a nejčastěji používaným imunomodulačním lékům patří kortikosteroidy.

Můžete blíže popsat, jaké konkrétní testy a imunologická vyšetření se, v případě neplodnosti, provádějí?

Obecně lze říci, že imunologická vyšetření u žen při diagnóze neplodnosti se mohou lišit od situace, kdy žena sice otěhotní, ale není schopna dítě donosit, tedy potrácí. U ženy lze vyšetřit jak imunitní mechanismy v periferní krvi, přímo v děložní sliznici, u těhotných dokonce i v plodové vodě.

Nejčastěji provádíme u žen imunologická laboratorní vyšetření: testy na protilátky proti spermiím, vyšetření protilátek proti obalu vajíčka (zona pellucida), vyšetření protilátek proti vaječníkům, které má smyl u žen, u nichž máme podezření na neuspokojivou zásobu vajíček ve vaječnících, dále testy na antifosfolipidové protilátky, které jsou spojovány s opakovanými potraty a některé z nich mohou být sdruženy též s vyšším rizikem cévních trombóz. Součástí bývají také testy na celiakii či testy krevních nebo děložních lymfocytů, tedy bílých krvinek.

Předpokládám správně, že pokud se nedaří otěhotnění, měl by imunologické vyšetření podstoupit také muž?

U muže je klíčovým vyšetřením spermiogram. Vyšetření neplodného páru by mělo vždy začínat spermiogramem, protože je to test snadný, rychlý, neinvazivní, finančně nenáročný, a podíly „mužských“ a „ženských“ faktorů poruch plodnosti jsou vyrovnané.

Někdy i mladý muž s dobrým spermiogramem může mít protilátky proti vlastním spermiím. Spermie v takovém případě obtížněji dosahují svého cíle – vajíčka - a i při léčbě IVF je někdy nezbytné vpravit spermii přímo do vajíčka některou z takzvaných mikromanipulačních metod. Výskyt protilátek proti spermiím v ejakulátu je častější u mužů po chirurgických zákrocích na varleti, po úrazech nebo zánětech genitálu.

Dalším imunologickým vyšetřením ejakulátu je analýza životaschopnosti spermií a schopnosti jejich průniku do vajíčka, jelikož i na pohled normální spermie již může být funkčně poškozená.

Může žena něčím podpořit své šance na úspěšné otěhotnění s ohledem na reprodukční imunitu?

Existují různé způsoby, jak podpořit šance na úspěšné dosažení prosperujícího těhotenství. Zdravý životní styl, včetně vyvážené stravy, pravidelného cvičení a snížení stresu, může pozitivně ovlivnit imunitní systém. K volně dostupným a účinným imunomodulátorům patří například vitamin D3, jehož nedostatek zejména v zimních měsících je u Evropanek častý. Konzultace s odborníkem na reprodukční imunologii a dodržování doporučené léčby jsou ale klíčové.

Jak je to v případě umělého oplodnění neboli IVF? Do jaké míry bývá úspěšné u žen, které mají zmíněné imunologické problémy?

Reprodukční imunologie, respektive její diagnostické a léčebné postupy, mohou významně ovlivnit úspěch léčby pomocí asistované reprodukce a IVF. Rozhodně není správné nasazovat imunologickou léčbu „naslepo“, bez důkladného vyšetření. Rovněž je ale třeba vědět, že imunitní systém je nesmírně proměnlivý a velmi často jeden chybný výsledek vyšetření vůbec nic neznamená. Je proto vhodné každé podezření na imunologickou příčinu poruchy plodnosti konzultovat se specialistou.

Již jste zmínila autoimunitní nemoci. Proč mají ženy, které některým z nich trpí, větší riziko, že budou mít problém s otěhotněním?

Pokud trpí žena nějakým autoimunitním onemocněním, znamená to, že její imunitní systém rozeznává své vlastní buňky, tkáně či orgány jako něco cizorodého. Cizorodý „vetřelec“, kterým pro matčin imunitní systém embryo je, proto může být též rozeznán úplně chybně. Některé autoprotilátky (protilátky proti vlastním strukturám) mohou embryu přímo škodit, nežádoucím způsobem ovlivňují život embrya v těle matky.

Dalším problémem autoimunitních nemocí je fakt, že mohou být sdruženy s chronickým zánětem v těle, což škodí zárodečným buňkám a vystavuje riziku život embrya v děloze. Určitý vliv na plodnost mají i léky, které se používají k léčbě autoimunitních chorob. Tyto léky mohou být pro ženu život zachraňujícími, avšak za cenu snížené plodnosti.

Syndrom polycystických vaječníků způsobuje výkyvy hmotnosti, akné i neplodnost